Jako projektant řeším případ, kdy majitel mutifunkčního objektu, jehož součástí je i cca. 20 bytových jednotek, nechce pro tyto byty zřizovat samostatná odběrná místa. Odvolává se na §3 odst.3 energetického zákona (tj. nevlastní licenci na obchod ani distribuci), že bude náklady nájemcům pouze přeúčtovávat v rámci nájemného a služeb. Předpokládá krátkodobé pronájmy (v řádu max. několika týdnů). Přesto se však musí z důvodu územního plánu jednat o byty, nikoliv ubytování a podotýkám, že se nejedná ani o služební byty. Samozřejmě jsem původně bez debat naprojektoval 20 odběrných míst s tím, že bytový odběratel má vždy práva chráněného zákazníka. Investor chce provést změnu před dokončením stavby, odběrná místa zrušit nebo uvést zcela pádné legislativní důvody (konkrétní paragrafy), proč to nelze. Jedná o problém legistalitvní (hlavně otázka úspěšné kolaudace), po technické stránce by nebyl problém. Máte někdo s tímto zkušenosti a znáte příslušné předpisy? Děkuji.
Vím o takových případech. Ale odběrná místa, o jakých píšete, stále fakticky existují a jedou v bytové sazbě. Čili technicky vše v pořádku. Znám také případy, že je takto připojen byt správce podružně na velkoodběratele a to lze pochopit a uznat. Myslím že rozlousknutí problému by mohlo být inspirací pro množství případů dalších obdobných.
Asi jedinou podmínkou je, že nesmí spotřebu přeúčtovávat na nájemníka. A když, tak jako službu. Je úplně jedno, jestli byt je napojen bez elektroměru, s podružným měřením nebo fakturačním. Samozřejmě v prvních dvou případech je celá spotřeba měřena někde centrálně.