Vysvětlil by mi někdo proč je u odporových topných těles tak veliký svod? Norma ČSN 33 1610 uvádí u tepelných spotřebičů maximum 1mA na kW...
112,
možná použitý izolační materiál, nebo jeho kontaminace ionty kovu odpařujícího se při rozžhavení.
Bohužel ze skla se to nedělá, viz staré cihlové výkonové rezistoru. a oproti nim rezistory zalité ve skle (Rozenthal) nebo jak se píší.
No a jde také o to , jakou mají kapacitu proti kovové kostře jestli myslíte třeba do Akumulaček
Ale pravda nemusí být na mé straně.
Vlivem vysokých teplot se izolační materiály stávají vodivější, resp. jejich izolační odpor klesá a tudíž stoupá tzv. svodový proud, se kterým může být následně problém při zapojení vícero tepelných spotřebičů přes proudový chránič, který tyto svodové proudy může součtem považovat za tzv. reziduální proud a vybavit. Rovněž dochází z mnohonásobně rychlejšímu stárnutí izolace, což má v důsledku opět vliv na svodové proudy. Zapátráte li v diskuzích, již se o tom psalo.
Děkuji všem, potřeboval jsem si ujasnit své teorie.
Ještě doplním toto:
Na izolační materiál (většinou keramika, např. MgO) jsou kladeny protichůdné požadavky: vysoká teplotní a nízká elektrická vodivost. Vrstva izolace nesmí být předimenzovaná, protože zvyšuje tepelný odpor. Čím vyšší tepelný odpor, tím vyšších teplot při stejném výkonu a povrchové teplotě pláště dosahuje samotný topný drát uvnitř. Často se používá NiCr 80-20, ten od cca 1200 °C začíná degradovat a roztaví se někde u 1400 °C.
Jinak MgO silně absorbuje vlhkost a delší dobu nepoužívané topení s touto izolací by se mělo před použitím vysušit, hrozí i zkrat.
Oblast definic pojmů => Topic started by: Jan Kapoun on 05.02.2009, 11:57