Pro lepší položení mého dotazu dávám příklad.
Bytový dům o 6.NP, z SP (přípojkové skříňě) povede např. kabel 1-CYKY 3x50+35 do 1.NP kde budou napojeny 4ks elektroměrů každý po 3f/25A/B.
V každém patře bude umístěna elektroměrová rozvodnice a v ní bude prosmyčkován přívodní kabel do dalších nadz. podlaží. Z každé elektrom. rozvodnice povede kabel CYKY 4Bx10 k bytovým rozvaděčům.
Můj dotaz zní je nutné každou bytovou rozvodnici propojit ŽZ drátem a pospojovat v SHP (svork. hlavního pospojování)? Snad jsem dotaz položil srozumitelně. Předem děkuji za Vaše názory
To: Matějka
Ano - iniciativě se meze nekladou
Ne - norma to nepožaduje
A což to provést rovnou od přípojkové skříně již v TN-S soustavě? Jenže to by asi byl problém s distributorem el. energie. Je možné vůbec z jeho pohledu opustit jinak zavedený TN-C způsob?
Děkuji za odpověď ale proč to někdo pospojuje druhý ne? Určitě nějaký důvod to má ne?
Důvody proč pospojovat jsou hned dva: Jeden z nich je na obr. nn.2 v ČSN 33 2000-3, kde je naznačeno přizemnění bodu rozdělení PEN při přechodu ze sítě TN-C na síť TN-S (tj. připojení k hlavní ochranné přípojnici, která je uzemněna). Revizní technici odvolávajíce se na zmíněný obrázek toto přizemnění vyžadují. Dalším důvodem je požadavek vytvoření pospojování u podružného rozvaděče nutného v případě nevyhovění impedanční smyčky nebo v případě instalace přepěťových ochran v bytové rozvodnici. Toto pospojování lze s výhodou vést vertikálně instalační stoupačkou v koupelnách (jsou-li pod sebou) a máme zabito hned několik much jednou ranou. Druhá možnost je rozdělit PEN na vývodech z elektroměrových rozvodnic, do bytů jít pětižilově a pospojování řešit jen v rámci elektroměrových rozvodnic. Rozdělení PEN v elektroměrových rozvodnicích musí být až za měřením a nikoliv pod plombou. A přepěťovou ochranu (třídy B) umístit na vstupu do objektu před měřením (svodiče schváleného typu ve schválené skříni se souhlasem energetiky).