Diskuse2 Elektrika.cz

Prosím o Vaše odborné názory zda dokážete podle přílohy zrealizovat hromosvod a zda se vám zda tento projekt správně? Posílám i výcuc z technické zprávy:

5.   Hromosvod, zemnící soustava:
   
Proti atmosférickým vlivům bude objekt chráněn hromosvodovým zařízením. Bude provedena hřebenová a mřížová jímací soustava doplněná jímacími tyčemi. Hromosvod bude proveden vodičem FeZn  8mm. Veškeré rozměrnější kovové předměty vč. výústek VZT na střeše budou napojeny na tuto soustavu. Propojení se zemnící soustavou bude provedeno svody FeZn  8mm přes zkušební svorky.
   Zemnící soustava bude tvořena páskem FeZN 30x4 vedených v základových pasech a pod podlahovou deskou. Vývody ke zkušebním svorkám budou tvořeny drátem  10mm.
   Výztuž základové desky bude vodivě propojena se základovými pasy. Všechny spoje zemničů a podzemní spoje budou chráněny proti korozi pasivní ochranou. Uzemňovací přívody nutno při přechodu na povrch v délce 10cm v betonu a 20cm nad povrchem opatřit pasivní antikorozní ochranou.
   Celkový zemní odpor zemnící soustavy nesmí přesáhnout 2 . Musí být proveden geoelektrický průzkum pro stanovení agresivity zeminy na železobetonové konstrukci z hlediska bludných proudů.


Musí být dodržena norma ČSN 34 1390 a sní související. Na základový zemnič se připojí svorkovnice hlavního pospojování (SHP).

To: Matějka
Ano.

To p. Matějka: Na okamžik jsem si dokonce myslel že je to úryvek z nějakého mého staršího projektu. Nyní v projektech rozdílně proti tomuto uvádím jímací vedení voliteně - drát FeZn, AlMgsi nebo lano FeZn. Do základového betonu raději volím kulatý drát FeZn prům. 10mm než pasovinu. Také uvádím min. celkový zemní odpor zemnicí soustavy 5ohmů (při zvlášť nepříznivých půdních podmínkách až 15ohmů), 2ohmy až po připojení všech přicházejících ochranných vodičů. Také se zmiňuji o protikorozní ochraně na přechodu beton-zem. Ale takové podrobnosti samozřejmě každý hromosvodář dobře zná a v závěru technické zprávy uvádím potřebnou kvalifikaci pro montáž. Realizovatelnost tohoto konkrétního případu je dána spíše výkresovou dokumentací, kde by eventuelně mohly být chyby, ale kterou jste nepřiložil. Čili odpovídám v zásadě ano.

Zvyknem text TS doplniť upozornením, že zvody (skúšobné svorky)majú byť očíslované. Predpokladám že aj technická špecifikácia je v súlade s uvedeným výpisom TS. Preto odpovedám že Áno.

Výkres v příloze

Jen skromně upozorňuji na doporučení nedávat do betonových základů společně FeZn a armovací ocel. Už jsem to psal 2x a též p.Hájek odkázal na dokumenty D&S.

Nelze přikládat přílohy ještě se mě to tady na strnkách teda nikdy nepodařilo. Proto jsem vše umístil na stránku: matejkaelektro.wz.cz/hromosvod.zip

je to vytvořené v PDF. Prosím tedy o Vaše vyjádření zda je to správně navrženo. Děkuji

Tak teď nevím kam směřuje váš dotaz, zda na formu zpracování/srozumitelnost PD nebo na správnost a ekonomickou vhodnost technického řešení. Ke srozumitelnosti nemám nejmenších připomínek, forma zpracování je vysoce nad rámec stupně PD pro stavební povolení a šikovné je i rozdělení na dva výkresy - zvlášť hromosvod a zvlášť uzemnění. Podle takové dokumentace by dokázal hromosvod nainstalovat i zedník s klempířem. Pokud jde o technickou stránku, nevím jaké je měřítko výkresu, vypadá to na mírně nadstandardní RD. Na stavbu těchto rozměrů se mi zdá hromosvod poněkud předimenzován, 5 svodů celkem je až moc - ty dva co jsou připojeny z jednoho bodu proti sobě bych asi redukoval na jeden, myslím že by stačily celkem 3 svody. Záleží však na velikosti objektu. A taky bych místo tyčových jímačů využíval u hřebenové jímací soustavy jen pomocné jímače z drátu. Ale třeba jde o osaměle stojící objekt na kopci a pak má vše svůj účel. Taky bych se trochu věnoval problematice el. zařítení (antén) na střeše a hromosvodu - pospojení nebo oddálení a skrytí v ochranném prostoru.

Svůj dotaz doplňuji odkazem na matejkaelektro.wz.cz/hromosvod2.zip soubor obsahuje výkres v autocadu i pdf. Jedná se především o technické provedení v normě ČSN 34 1390 se nedozvím zda a jakým způsobem (technicky) mám spojit např. plechové komíny je tam pouze zmínka že to mám udělat. Zda mohu z hřebenového vedení napojit vodičem FeZn 8mm komín ale potom by ten blesk neměl kam "sject" protože by ten svod nikam nepokračoval. Z výkresu je to patrnější. Děkuji

Bohužel ten link nefunguje, škoda, rád bych se podíval, protože sám se v projektech až takovými detaily nezabývám. A to si myslím že patřím k "dražším" projektantům s celkem kvalitními a použitelnými výstupy. Takže bych se také rád poučil, kde by bylo vhodné nějaké detaily přidat. Za 15 let praxe jsem nesetkal s tím, že by se mě realizátor vyptával na technické řešení hromosvodu do takových detailů, naopak jako začátečník jsem se učil já od nich a koukal jak jsou zhotoveny jiné provozované hromosvody. Ptal jste se už autora projektu? Moje odpověď na jeho místě by byla "Toto je dokumentace k stavebnímu řízení, která neřeší detaily; objednejte si prováděčku a tam budete mít všechny podrobnosti. Ale očekávejte cenu cca. jedno- až dvojnásobnou proti ceně dokumentace k stavebnímu řízení". Druhá cesta je možnost reklamace, přitom se pochopitelně potřeba v konkrétních bodech rozporovat dodržení norem nebo ekonomičnost řešení (zbytečné předimenzování).

Link už by měl být v provozu matejkaelektro.wz.cz/hromosvod2.zip . A toto je již PPS. Kdybych vás mohl požádat a přiložil by jste ukázku vašeho hromosvodu (něco složitějšího) jak by to mělo vypadat.

,
pokud chcete konzultaci jsem vám k dispozici.
Ve čtvrtek 13.7. bych měl být již zpět v republice.
Zašlete mi prosím do té doby kontakt na vás. A zmiňovanou dokumentaci.
Hájek

To Matejka: Neviem čo je z uvedených výkresov nezrozumiteľné. Prakticky je tam všetko čo aj realizačný projekt má mať. Ako dodávateľ tiež musíte mať normy naštudované tak ako projektant. Neviem posúdiť pripojenie komínov (sú kovové?), opatril by som ich pomocným jímačom z drôtu FeZn d=8. Keď potrebujete až konštrukčnú dokumentáciu, tak si ju musíte spracovať sám, alebo zadať objednávku, tá nie je súčasťou PD ale príprava dodávateľa (je to ale jednoduchý bleskozvod, že je to zbytočné.

Ano komíny jsou oceloplechové ale nevím jak je správně dle normy spojit s jímací soustavou a zda je to vůbec nutné. Prosím zda se můžete podívat na tu dokumentaci pochopíte problém na, který se ptám střecha je sedlová a různě členitá pokud bych připojil komín na jímací soustavu a neudělal pro toto speciální svod a pouze se napojil s hřebenu sk svorkou vedení by potom šlo "do kopce".

Osobne by som posunul a dal len jednu jimaciu tyč tak aby komin (osobne vidím len jeden) padol do ochranného kužela. Druhá možnosť je posunúť zvod č.5 zviesť okolo komína. Vzdialenosť medzi zvodmi 1-5 vizerá, že by mala postačovať.

Pokud bych instaloval pouze jednu jímací tyč nebude vycházet ochranné pásmo celého RD. V dokumentaci je jeden komín (oceloplechový) od krbu a jeden výstup od plynového kotle. Pokud budu posunovat svody jak Vy říkáte nebude vycházet ani svod po 15 metrech.

V predchadzajúcom návrhu vzdialenosti som len odhadoval. Ale s tými tyčami pozrite si z CSN-STN 341390 čl.136, čl. 41 porovnať s 36(je vzdialenosť menšia ako 10m),čl.39(hrebeňová sústava je tiež jímacie vedenie), prípadne 64c (keď 40m možná budú stačiť 2zvody a tretí pri komíne).

To p. Matějka
1. Uzemnění
a)Tam, kde projektant udává svorku SK musí být svorky dvě a použil bych, místo nich svorky SR 02 nebo SR 03.
b) Vývod pro SHK bych kozultoval s investorem a vyvedl ho v místě budoucího rozvaděče domu.
2. Komín mezi sv. 4 a 5
a)Možnost, jak uvádí pan Selezan - nebo svod od pomocného jímače komínu vést vodorovně po střeše ke svodu č. 1 - dle mne to však není elegantní řešení.
b) Moje úvaha (neznám žádné rozměry) - spočítal bych půdorysně vzdálenost od svodu č.3 po patku komína (mezi sv. 4 a 5) a od patky komínu po sv. č. 1. Pokud by každá z těchto vzdáleností vycházela do 30. metrů (podle mého odhadu by to mohlo vyjít), vypustil bych sv. č. 5 a sv. č. 4 bych umístil u tohoto komínu a připojil bych k němu svod pomocného jímače komínu. Svod by byl "pěkně zašitý" za rohem, komín elegantně připojený na hromosvod a ještě by se trošku ušetřilo.
Ale pozor! Toto řešení by bylo zásahem do projektu a projektant by se k tomu měl vyjádřit!
PS: v TZ je uvedena i mřížová jímací soustava - nějak se mi ji nepodařilo najít :-).

Musím vůbec přizemnit například komín když má oceloplechovou stříšku nebo vývod od plynového kotle. Tyto předměty jsou nižší než hřeben střechy a na hřebenu střechu jsou ještě 1,5m vysoké jímače. A tyto předměty jsou v ochranném pásmu jímačů.

Zdá se, že jste si odpověděl sám.
....... A tyto předměty jsou v ochranném pásmu jímačů.
Pokud  v listopadu vyjde nová norma tak to bude počítání "z inéj bečky".

Z technickej správy ma zaujala veta "Musí být proveden geoelektrický průzkum pro stanovení agresivity zeminy na železobetonové konstrukci z hlediska bludných proudů", podľa akého predpisu je nutné robiť takýto prieskum a kto je schopný niečo podobné previesť ?

Vážení projektanti.  Podle ČSN 34 1390 čl. 106 nemá být odpor uzemnění hromosvodu větší než 15 ohmů za obvyklých půdních podmínek. Za ty se považuje měrný odpor půdy do 200 ohmmetrů. Není-li možné hodnotu 15 ohmů zajistit, může být odpor uzemnění větší než 15 ohmů. V podstatě je možno uplatnit obdobné hledisko jako při zajišťování stejného uzemnění z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem v případě sítí TN, tj. není třeba klást zemnící pásky delší než 20m. Velikost odporu společného uzemnění elektrického zařízení a hromosvodu je 15 ohmů, pokud je vzdálenost od nejbližšího přizemnění vodiče PEN rozvodné sítě větší než 100m. Při vzdálenosti menší než 100m není třeba uzemnění z důvodů ochrany před úrazem elektrickým proudem zřizovat.  Pokud je tato vzdálenost větší a el. zařízení je na konci rozvodné sítě, je potom hodnota společného uzemnění max. 5 ohmů. Článek č. 117 ČSN 34 1390"1969 byl vypuštěn z této normy v roce 1985. Hodnota 2 ohmy se týkala v ČSN 34 1010 odporu rozvodné sítě a byla nevhodně převzata do ČSN 34 1390. Tolik litera ČSN. Tím není dotčena možnost přizemnění vodiče PEN rozvodné sítě, jak je doporučováno. S problémem určení hodnoty zemniče se setkávám neustále. Dokonce projektanti jedné velké firmy jsou tak na výši, že na stejné trati ČD jsou v různých žst. různé ochrany před úrazem elektrickým proudem, zemniče i druhy sítí. Na internetové adrese www.in-el.cz je v diskusním fóru na toto téma dost informací.   Hezký den.