Diskuse2 Elektrika.cz

Ponechme stranou to, kdo smí rozvaděče vyrábět - na to jsou tu už dávno jiné diskuse.

Jaké propojovací kablíky máte v rozvaděči raději a proč?
1. Dráty - asi se s nimi hůře pracuje, ale pak si zachovají tvar nebo
2. Lanka s dutinkami, které jsou k manipulaci asi jednodušší?

Dále pak pro stejný průřez může drátem procházet větší proud než lankem.




#116#

TO: Robert Vozka

Nevím jak ostatní kolegové, ale já používám již řadu let na vydrátování rozvaděčů, slaněné vodiče, samozřejmě ve druhé třídě izolace.
Jeden z důvodů je snadná manipulace při zapojování.
(jednicka)
Při průřezu 35mm2, a plném jádru  (zle)

ja osobne by som preferoval lanko, uz len preto, ze dva pevne vodice v jednej svorke alebo svorkovnici nieje to prave orechove.

Otázka je v jakém provozu se tento rozvaděč nachází?
Podle toho se také volí vodiče. Někde mohou být jen vodiče slaněné - prostředí s otřesy a vibracemi.

Pokud jsou v rozvaděči kabelové kanály/žlaby nebo nějaký úložný systém, pak určitě slaněné vodiče s dutinkami. Jestli jde o silnější vodiče vedené v prostoru za přístroji nebo okolo, tak lépe vypadají naohýbané dráty, ale musíte si dát tu práci s ohýbáním a měřením správné délky. Slaněné vodiče bez úložného systému vpyadají dost ošklivě, zvlášť pokud nemají správnou délku.

Tuhý drát nad 16 mm se snad ani běžně nesežene, používají se slaněné vodiče z několika tuhých drátů, právě kvůli ohýbání (např 1-CYKY 4x25).

Se dvěma dráty stejného průřezu v jedné svorce problém nemám. U slaněných se dají použít dvojdutinky, ovšem při rozpojení se musí dutinka ušmiknout a nakrimplovat nové, což také nemusí být příjemné.

Obecně v rozvaděči preferuji slaněné vodiče, zvláště u slaboproudu. V malých domovních rozvodnicích se to většinou neřeší a tuhé dráty z kabelů se vedou až k přístrojům. Svorkovnice by rozvodnici prodražila, není na ni místo a může být zdrojem problémů.

Quote from: Robert Vozka on 24.06.2009, 15:18
Dále pak pro stejný průřez může drátem procházet větší proud než lankem.

Určitě?

Quote from: Robert Vozka on 24.06.2009, 15:18
Zdravim,


Dále pak pro stejný průřez může drátem procházet větší proud než lankem.

Díky
RV

#116#

Já jsem si myslel, že lanka jsou zatížitelné stejným proudem jako plné vodiče. donce snad dříve uvádělo, že lanko má větší zatížitelnost.

Quote from: Zdenek Jakubcik 1 on 24.06.2009, 21:32
Já jsem si myslel, že lanka jsou zatížitelné stejným proudem jako plné vodiče. donce snad dříve uvádělo, že lanko má větší zatížitelnost.

http://www.mtlcable.cz/katalog/prakab/vyrobky/CY.html
http://www.mtlcable.cz/katalog/prakab/vyrobky/CYA.html

Zatížitelnost je v podstatě stejná.

Hezký odkaz, p. Švejkovský.

Někde jsem si to kdysi asi přečetl, ale není to moje profese, takže si to pamatuji blbě :( . Připadlo mi to logické - pokud mám drát 10mm z jednoho kusu, nebo několik tenších drátků, které také dají 10mm, přeci jen jejich plocha v řezu bude menší (zbydou mezi nimi malé mezery) - to je do oblasti teoretických úvah :). Jak je ale vidět z přiloženích linků, tato teorie nefunguje...
Díky, opět jsem moudřejší  (dance)

Alespoň jsem se trefil s tou jednodušší manipulací.

Jak pak v rozvaděči dráty vést? (Lanka se prohnou, případně budou v úložném systému). Dráty schovat za lišty, nebo naopak vést mezi lištami, aby se dalo lépe dohledávat, kam vedou (samozřejmě to by mělo být v dokumentaci) (v případě propojení přístrojů mezi 2ma lištami na koncích)

Díky RV

Quote from: Robert Vozka on 26.06.2009, 09:53
- pokud mám drát 10mm z jednoho kusu, nebo několik tenších drátků, které také dají 10mm, přeci jen jejich plocha v řezu bude menší (zbydou mezi nimi malé mezery

To by ovšem platilo, kdybychom tu psali o průměru vodiče. Tam máte  pravdu, takže ano - CYA má pro stejný průřez větší vnější průměr než CY. Pozná se to ovšem až u větších průřezů....