Diskuse2 Elektrika.cz

Realizujeme stavbu rodinného domku a tak člověk shromažďuje moudra a zkušenosti všude ve svém okolí. Minulý týden u mě přistála informace, u které nevím, zdali jí věřit či nikoliv, proto ji chci předložit ctěnému fóru k posouzení. Tak tedy jeden známý tvrdil, že kdesi provedli svod hromosvodu ve svislé části vnějšího zdiva v chráničce zasekaný do zdiva a skrytý pod fasádou, což je řešení velmi elegantní, je leckde vidět a sám jsem je chtěl použít. Pak jim do domu žahnul blesk a svod vedený zdí byl prý úderem v celé své délce vyrván ze zdi. Závěr z tohoto případu byl nerealizovat svod zabudovaný skrytý pod fasádou, ale vést ho vnějškem po fasádě. Otázka zní, zda mohou působit při úderu blesku na hromosvod takové síly, že by mohlo dojít k výše popisovaným efektům. Co si o tom myslíte? Mě se to nějak nezdá...

Může to být pravda. Tam kde hrozí zásah bleskem akutně (osamocený dům na kopci, na hraně..), tam bych určitě kryté svody nedělal. Tam kde je nebezpečí úderu menší bych se toho až tolik nebál. Ale pozor blesky jsou nevyzpytatelné. U nás je vedení přes kopec, do kterého pravidelně při bouřce udeří blesk, ale ne do stožáru, který je na kopcí, ale o tři stožáry níž pod kopcem

Kryté svody ypadají sice pěkně, ale závisí taky na dispozici domu, přesahu střechy v poměru k výšce stěny atd....

Trocha fyziky :

síla mezi dvěma vodiči s proudem I1 a I2, délky l vzdálenými d je

F = 10e-7 x I1 x I2 x l / d

to je 0,000 000 1 x 20 000 x 20 000 x 1 / 0,2 [N; A,A,m,m] =200N/m

nebo 0,000 000 1x100 000x100 000/0,2 = 5kN/m.

Pokud je směr proudu souhlasný, vodiče se odpuzují. To nastane po přeskoku na armaturu budovy nebo jiné uzeměné části.

Až tak velká síla může odtahovat svod hromosvodu třeba od armatury nebo od vnitřního rozvodu, pokud dojde k přeskoku z hromosvodu na uzeměnou vodivou část. Podstatná je vzájemná vzdálenost vodičů a součin proudu svodem a armaturou.

Takže nejdůležitější je zabránit přeskoku.

Pokud bude odpor mezi uzeměním hromosvodu a uzeměnou armaturou 20 ohmů ( = 5 ohmů armatura  + 15 ohmů hromosvod), bude rozdíl potenciálu

U = R x I = 20 x 20 000 = 200 000 V .
Tomuto napětí izolační schopnost zdi nedokáže odolat.

Takže rozhodující je podle mě dobře provedené uzemění hromosvodu, navíc spojené s uzeměním neživých částí (armatura) v budově. Pak se potenciálový rozdíl zmenší na velikost při které nedojde k přeskoku a tím ani k vytržení svodu ze zdi.

,
mrkněte se do odkazů pod Vaším dotazem. Tam to všechno je.
PS: Nechce se mi věřit, že by už bylo všechno řečeno, tak se neváhejte optat ! Hajek.

Pokud jde o příspěvek pana Matušky, vidím v něm pár slabin a mám pár otazníků. Tak třeba jak by mohlo dojít ke zmiňovanému "přeskoku" na armaturu, když je tato část obvykle skrytá v betonu? Navíc souběh armatury se svodem hromosvodu prakticky není, neboť kari sítě v podlahách či armatura věnců vede kolmo ke svodu hromosvodu. Na druhou stranu je v blesku ukryta pořádná porce energie, takže kdoví, jaké síly a efekty se mohou uplatňovat. Nicméně závěr - uzemnit armatury v konstrukci domu se mi zdá celkem rozumný a budu jej realizovat.

V příbuzných odkazech jsem se dozvěděl další informace o této problematice, nicméně jsem si nedokázal udělat jednoznačný závěr, jak svod realizovat, je to tak půl na půl. Řekl bych, že pokud by se měl umístit svod skrytě, tak pak do kovové chráničky fortelně zakotvenou ve zdivu, kde problémem zůstává, jak elegantně vyřešit prostup svodu do fasády. Inu, ještě to zvážím a pokusím se shromáždit co nejvíce informací.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří zaregovali a omluvit se za zduplicitňování tématu, ale neobjevil jsem v tomto fóru způsob, jak prohrabat historii jinak, než pročítáním příspěvků manuálně, a tak jsem tento thread otevřel...

Kovová chránička je problém! Pokud s ní nespojíte svod, máte šanci, že dojde k přeskoku a tím, že se jednou výbojem ionozuje vzduch, vznikají podmínky k přeskoku na další předměty, zapálení,... Nejde ani tak o přeskok uvnitř, ale v místě vstupu svodu do chráničky. Pokud to spojíte, stává se chránička svodem.
Pokud je o přeskok na armaturu - jsou jisté vzdálenosti, které je třeba dodržet. Čím větší odpor zemniče, tím větší by měla být vzdálenost svodu od cizích kovových předmětů. Neberte to jako dogma, ale můžete narazit na údaj 20cm na 1 Ohm. A zeď snižuje požadovanou vzdálenost 5x.
Takže při zemním odporu svodu 5 Ohmů by mohlo dojít k přeskoku na armaturu, která bude 10-20 cm v betonu.
Na rozdíl od různých parametrů rozvodů se chování hromosvodu pří svedení bleskového výboje dá přibližně nasimulovat, statisticky odhadnout, ale pořád je to "odhad", u blesku se to nedá dopředu určit co přesně to za všech situací udělá.

To : T. Frolík

omlouvám se za špatnou formulaci. Místo "přeskok" jsem měl napsat "průraz".

Citované silové účinky mohou nastat buď efektem "zrcadlového vodiče" kde se vodič odtahuje od svého zrcadlového obrazu na vodivé ploše (armovací mříž v panelech) - síla je nepřímo úměrná dvojnásobku vzdálenosti svodu od vodivé plochy.

Nebo se vytvoří smyčka, (ta se může vytvořit i průrazem nebo přeskokem na kovové uzeměné části stavby) která má snahu se roztáhnout.

Díky za další reakce. V souvislosti s tím mě napadly další otázky. Pan Schwarz hovoří o "zemním odporu svodu." Je to to ten hlavní parametr hromosvodu, který se měří a sleduje? Na každém svodu hromosvodu v projektu našeho domku je nakreslena zkušební svorka, která bude zjevně sloužit ke zjištění parametrů hromosvodu. K čemu se svorka používá či spíše jaká je metodika pro měření parametrů hromosvodu?

Zemní odpor svodu - můžeme si představit že máme nějaký "bod", který nám představuje ideální zem. Na tu se ale nedokážeme připojit. Každý zemnič vykazuje jistý přechodový odpor. A to je to, co se měří.
Zkušební svorka slouží k tomu, aby se mohly jednotlivé svody odpojit a kontrolovat zemniče jednotlivě. U nových staveb to ale bývá trochu jinak, protože se často dělá v zemi jako zemnič jedno okružní vedení, na které jsou spojeny všechny svody.

Metodika měření - to by bylo lepší prostudovat si to v nějaké literatuře. V podstatě jde o to, že pomocí dalších zemnicích "kolíků" umístěných v dostatečné vzdálenosti od měřeného zemniče (20 a 40 metrů) vytvoříme okruh, kterým teče proud a měříme úbytek napětí na měřeném zemniči.

Pak se dají ke kontrole použít náhradní způsoby měření. Pokud máme dostatečně dobrou "jinou zem", můžeme ji využít. Můžeme změřit impedanci poruchové smyčky rozvodné sítě a pak změřit impedanci mezi vodičem L a zemničem.

Pak se dá kontrolovat zemnič pomocí "dvou kleští" (Eurotest to umí, nevím, které další přístroje), kdy se nemusí zemnič odpojovat.
Podmínkou je "druhá" zem, aby měření šlo uskutečnit. A pokud jsou svody v zemi spojeny, nenaměříme hodnotu zemního odporu, ale pouze zkontrolujeme, že to v zemi i na střeše skutečně spojené je.

Dovolte mi vstoupit do diskuze. Hromosvod pod omítkou je nesmysl. Existuje hromosvodní soustava, ale pod omítkou je pouze svod. Pokud je proveden podle norem, nemůže dojít k jeho vytžení z fasády. Pokud k takovému jevu došlo, najděte si právníka a požadujte opravu do stavu podle norem na organizaci, která hromosvod provedla.
Uvědomme si tuto skutečnost: Zákonem je Evropská směrnice a norma je její prováděcí vyhlška. Diskuze o závaznosti norem je pouze a pořád zůstane bezpředmětný blábol. Norma je pro (nejen( elektrikáře) zákon.

. Osobně realizuji hromosvodné soustavy již několik let a jediné s čím musím souhlasit s panem  Edmundem  Pantůčkem je, že pod omítkou je pouze svod. Ve věci, že došlo k poškození stavby - fasády z důvodu špatné instalace skrytého svodu si opravdu najděte dobrého právníka a požadujte opravu. Uvědomte si ale, že investor stavby většinou nebývá ten kdo realizuje hromosvodnou soustavu či dané skryté svody. V případě že trváte na skrytých svodech je potřeba si od investora či odborné společnosti která realizuje tyto svody doložit certifikát na použitý hromosvodech materiál. A v tom vidím ten velký omyl. Věřte, že osobně kupuji hromosvodný materiál jen od renovovaných firem v oboru a to spol. TREMIS, DT TECHNIC, OBO, DEHM, NUAGE, INDELEC či dalších firem které vám předloží své celtifikáti od efekt ústavu v Praze. Přesto eviduji případy kdy daný materiál od renovované společnosti  ( třeba PVC podpěry na plochou střechu - odborně PV 21c ) nevydržely a to po 1 roce klimatické jevů a museli být vy reklamováni. To pak nastávají ty pravé problémy. Dokládání zakázky, papírování či právní spory. My jsme uspěli a získali plnou náhradu ( jen nový materiál ) co pak samotná oprava zakázky, platy lidí, doprava, tel. poplatky. To vše jde z Vašich peněz. Ano můžete se o náhradu soudit. Jak dlouho a s kým vlastně ?

PS: na nedávné výstavě AMPER 2008 jsem na toto téma hovořil osobně s výrobci či distributory hromosvodného materiálu a na otázku jaký materiál použít pro skrytý svod pod fasádu mi bylo řečeno, že raději zasekat do zdiva a následně maltou zazdít. V ostatním případech postupovat dle ČSN a EN které jsou v současné době v souběhu. Hlavně ne vsunout do husího krku ( el. chráničky ) které se ve větší části dnes děje. Pak vám jen zbývá se po dobu záruky modlit, že do objektu neudeří.

. Osobně realizuji hromosvodné soustavy již několik let a jediné s čím musím souhlasit s panem  Edmundem  Pantůčkem je, že pod omítkou je pouze svod. Ve věci, že došlo k poškození stavby - fasády z důvodu špatné instalace skrytého svodu si opravdu najděte dobrého právníka a požadujte opravu. Uvědomte si ale, že investor stavby většinou nebývá ten kdo realizuje hromosvodnou soustavu či dané skryté svody. V případě že trváte na skrytých svodech je potřeba si od investora či odborné společnosti která realizuje tyto svody doložit certifikát na použitý hromosvodech materiál. A v tom vidím ten velký omyl. Věřte, že osobně kupuji hromosvodný materiál jen od renovovaných firem v oboru a to spol. TREMIS, DT TECHNIC, OBO, DEHM, NUAGE, INDELEC či dalších firem které vám předloží své celtifikáti od elektrotechnického ústavu v Praze včetně platného prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 sb v platném znění. Přesto eviduji případy kdy daný materiál od renovované společnosti  ( třeba PVC podpěry na plochou střechu - odborně PV 21c ) nevydržely a to po 1 roce klimatické jevů a museli být vy reklamováni. To pak nastávají ty pravé problémy. Dokládání zakázky, papírování či právní spory. My jsme uspěli a získali plnou náhradu ( jen nový materiál ) co pak samotná oprava zakázky, platy lidí, doprava, tel. poplatky. To vše jde z Vašich peněz. Ano můžete se o náhradu soudit. Jak dlouho a s kým vlastně ?

PS: na nedávné výstavě AMPER 2008 jsem na toto téma hovořil osobně s výrobci či distributory hromosvodného materiálu a na otázku jaký materiál použít pro skrytý svod pod fasádu mi bylo řečeno, že raději zasekat do zdiva a následně maltou zazdít. V ostatním případech postupovat dle ČSN a EN které jsou v současné době v souběhu. Hlavně ne vsunout do husího krku ( el. chráničky ) které se ve větší části dnes děje. Pak vám jen zbývá se po dobu záruky modlit, že do objektu neudeří.

[/quote]