Diskuse2 Elektrika.cz

<p>Představte si podlouhlé venkovské stavení s obezděným dvorem, cca čtvercový pozemek. V jednom rohu čtverce je transformátor 3x22kV/3x 230V na kovové konstrukci, od něj po celé jedné straně vede nadzemní 230V vedení k sloupu v dalším rohu čtverce (na něm je mj. i veřejné osvětlení) a od tohoto sloupu vede opět po celé délce strany nadzemní vedení k dalšímu sloupu v třetím rohu. Všechny sloupy min o 1 metr převyšují nejvyšší bod stavení. Přesto se při bouřce stalo, že klasický (nekulový) blesk udeřil do litinové vany která je přesně uprostřed dvora/čtverce na zemi, do hrany, která je 40cm nad úrovní země. Myslím si, že by to měl blesk snazší prásknout do sloupů venkovního vedení (každý má na vrcholku dobře uzemněnou konzoli s izolátory). Nikomu/ničemu se nic nestalo (kromě úleku). Přivolaný elektrikář mi řekl, že hromosvod (který na domě není - původní majitel ho tam neměl) je dobrý (čistě pro sichr) ale řekl, že je prakticky zbytečný vzhledem k blizkosti sloupů s vedením. Nechám si ho udělat (stejně to bylo v plánu). Vrtá mi hlavou jak je možné, že blesk šel delší cestou do vany , když měl takovou "dálnici" ve sloupech ani ne 10m od vany. Toto mi můj mozek elektroinženýra nebere !? :-))</p>

<p>Minulý týdem jsem se seznámil s případem, kdy blesk udeřil do nechráněného domku, který stál vedle kostela s hromosvodem. Ve škole nám docent, který vyučoval hromy a blesky, říkal zlatou větu: My víme, jak se má blesk chovat, ale jemu to nikdo neřekl. A tak si dělá co chce. Celá nauka o chování blesku a ochraně proti němu, je založena hlavně na statistice. Takže chráníme nejčetnější případy. Nic není  stoprocentní. Ani blesk, ani ochrana proti němu.</p>

To bych chtěl vidět !
Pošlete mi prosím kontakt. jan.hajek@dehn.cz

Byla jednou doba,kdy si někteří mysleli ,že poručí dešti, větru, blesku a jak tak čtu  reakce některých, už jsou tady zase.
Hromosvod, je vhodná,ale jen omezená ochrana, nikoliv 100%, tak to je a ještě hodně dlouho bude.Blesk,si svoji cestu téměř vždy hledá sám .Kdo se s jeho následky setkal,jistě to potvrdí.
 

Dělal jsem hromosvod na objektu, kde majitel zažil úder blesku do vedlejšího objektu  o patro vyššího s hromosvodem, od kterého se výboj odrazil, prošel dvěma zdmi!! a skončil na hromosvodu souseda.

Blesk si hledá "všechny" cesty na zem, nejen tu nejkratší! Blesk má velmi ostrou náběžnou hranu, odpovídá to periodě střídavého napětí o mnohem vyšší frekvenci, než je síťová frekvence! V blesku se dají najít energeticky významné složky až do frekvencí řádově 10MHz. Vedení nn, uzemněné někde desítky metrů (stovky?) daleko představuje pro náběžnou hranu blesku tak velkou impedanci, že se blesk nesvede dost účinně, naindukuje se tam velké napětí a to se prorazí na jinou část, která je uzemněná. A jakmile dojde i k malému výboji, dojde k ionizaci vzduchu, ten se stává vodivějším, energie výboje stoupá, stoupá procházející proud,...
Představte si, že máte klasickou sedlovou střechu, svod po  střeše, jeden oblouk, druhý oblouk a svod po zdi dolů.
Norma 34 1390 určuje dovolené rozměry oblouků, ale i když se do rozměrů podle normy vejdete, našly by se případy, kdy blesk "dokázal proskočit" střechou. Ten oblouk je pro náběžnou hranu tak velká indukčnost, že se snaží přeskočit na cokoliv, co je na potenciálu země. Takže si v tomhle místě "proskočí" střechou, aby se "kratší cestou" vrátil na svod, přeskočí v tomhle místě na jiné kovové předměty, třeba hřebíky ve střeše,...
Když odbočím od "elektriky" - proč se nemáme v bouřce schovávat pod vysoké stromy? Protože když blesk "trefí" strom, svod do země není tak dokonale vodivý, aby výboj dostatečně svedl a blesk se rozdělí na spoustu drobných vedlejších bleskových výbojů a ty zasáhnout vše v nejbližším okolí, co má takový potenciál, aby to výboj přitáhlo. Kdyby někoho zasáhnul hlavní bleskový výboj, neměl by šanci. Pokud se občas píše jak přežil někdo po zásahu blesku, jsou to právě ty vedlejší výboje.

Dovoluji si zopakovat svou prosbu o kontakty na tyto případy, předal bych  tyto podklady kolegům, kteří se podílejí na mezinárodní normalizaci a zároveň jsou ve výzkumním oddělení naší firmy.
Děkuji.

Tak, jak to zde popsal pan Schwarz se chová blesk a to bez ohledu ,co na střeše máte,vzdy nevyzpytatelně.

Jednou když jsem intenzivně pátral po informacích o úderech blesků do objektů našel jsem něco v tomto smyslu:

Firma zabývající se výrobou moderních aktivních hromosvodů prováděla výzkum v oblastech s velkou bouřkouvou aktivitou a prý je statisticky nejčastější úder blesku do fasády těsně pod střechu. Přišlo mi to jako docela zajímavá informace.

Ten případ, který uvádíte u aktivních hromosvodů byl v Kuala Lumpur, tam se jednalo ani ne tak o boční údery do vyskových budov, ale o údery do atik a rohů objektů, které se nacházely mimo / skutečný/ ochraný prostor jímací tyče.
Výtah z této zprávy naleznete zde na Elektrice:
http://elektrika.cz/data/clanky/kkah030403/view?searchterm=lumpur[/url]

Velice pěkný příspěvek v polštině naleznete:[url href="http://www.ah.com.pl/informacje/ZL-3639-03-PTL-hartono%202003%20long%20term%20study.pdf"]http://www.ah.com.pl/informacje/ZL-3639-03-PTL-hartono%202003%20long%20term%20study.pdf[/url]

V tomto příspěvku jsou zachyceny chyby v návrhu ochranného prostoru u aktivních jímačů /jedná se o stejný případ jako v případě kovové tyče, nic jiného se neprokázalo / , ale i chyby v případě klasického hromosvodu franklinova typu.
Pokud budete chtít více informací, neváhejte mne kontaktovat.