Dnes,
kdy se cena za spotřebu elektrické energie distribuční síti stala
nezanedbatelnou částí nákladů mi připadá, že rozdíl
(při napětí +10%, je-li jako stav v rovodné síti téměř trvale)
nám tudíž trvale naše náklady ještě zvedá
(naniž bychom se nad tím mnohde zamysleli).
Chci tím říci, že bych očekával, že hranice bude sice oněch +/-10 %.
Což je vpořádku, ale tak jak jsem naznačil výše,
mě praxe vede spíše k poznání,
že distributor to na horní hranici + 10% drží záměrně,
což v pořádku není (pro spotřebitele).
Praskání žárovek jako důsledek je prostě jen v tomto kontextu záležitostí okrajovou.
Vysavač, pračka a pod. To tím netrpí ?
Myslím si že ano!
Co k tomu prosím můžete podat za vysvětlení ?
#105#
V sítí není 220V už pěknou řádku let.
Vážený pane Zavadile,
vzhledem k tomu, že již 20 let je v Čechách na Moravě ve Slezsku - ba i v dalekém zahraničí jako je třeba Slovensko - jmenovité napětí sítě 230V, pak máte ve vaší nemovitosti téměř ideální stav (220V+10% => 232V)
Pokud si prohlédnete Vaše spotřebiče, zvláštní pozornost doporučuji věnovat štítku, pak zjistíte, že Vaše pračka i vysavač i žehlička, dokonce i ty žárovky jsou stavěny na jmenovitou hodnotu napětí 230V.
(poslední věta neplatí, pokud je Vaše domácnost vybavena již muzeálními kousky).
Je pravda, že napětí v distribuční síti není všude stejné, dá se to zobecnit, že u transformátoru bude napětí mírně vyšší než je jmenovitá hodnota, naopak na koncích dlouhých vedení zase bude mírně nižší, ale to už musíte energetice prominout, za to mohou pánové Ohm s Kirchhofem a Westinghaus s Teslou, a myslím že do toho byli zapleteni i Edison s Křižíkem.
Ak sa nemýlim, tak menovité napätie nn siete je tuším okrem Talianska vo všetkých krajinách EU už 230V. Taliani ešte ostali u pôvodných 220V.
Čo sa týka vášho problému pane Zavadile, môžem vás ubezpečiť, že je hodne viac odberateľov, ktorí majú nižšie napätie ako 230V, než tých čo ho majú vyššie.
to Josef Zavadil:
Jak zde již napsal kol. Ryšavý, je běžným jevem, že spotřebitelé, kteří jsou blízko distribučního trafa mají napětí vyšší ( na DT se nastavují odbočky , aby výstupní napětí bylo 230V +5%, což je 241 - 242V) a distribuční vedení je konstruováno tak, aby poslední odběratelé měli napětí maximálně s tolerancí -5% tj. minimálně 218 - 219V. Toto opatření umožňuje zhruba dvojnásobně dlouhý rozvod než kdyby výstup DT byl nastaven na 230V. Toto řešení se používá již mnoho let, samozřejmě i v dobách jmenovitého napětí 220V.
Napětí 242V by nemělo uškodit ani těm historickým spotřebičům, protože každý spotřebič by měl být konstruován tak, aby spolehlivě a bez poškození pracoval v toleranci síťového napětí + - 10%
Jmenovité napětí 230V bylo u nás zavedeno od 1. ledna 1993 ve dvou fázích. V období od 1/1 - 1993 do 31/12 - 2002 v nesouměrné toleranci -12% + 6% (202 - 244V, což jsou velice podobné hranice jako 220V + - 10%) pro dožití starších spotřebičů určených na napětí 220V. Od 1/1 - 2003 je jmenovité napětí již 230V s tolerancí + - 10%.
Změna napětí byla provedena s ohledem na evropskou unifikaci, kontinentální země přešly téměř všechny v období od r. 1983 z 220 na 230V a Velká Britanie a Gibraltar z 240 na 230V.
Nízká životnost běžných (Edisonových) žárovek je podmíněna spíš jejich nekvalitou, než zvýšeným napětím. Ve slušném elektroodbytu lze nakoupit žárovky s štítkovým napětím 240V a ty by měly vydržet více - obvykle bývají i pečlivěji vyrobeny.
Oblast řešení teoretických úvah => Topic started by: Zavadil Josef on 08.06.2010, 17:40