Mozu sa v elektroinstalacii spajat pevne medenne vodice cinovanim?
Dovoluju sucasne normy spajat pevne vodice cinovanim, vie mi niekto poradit, ktora norma to riesi?
Tuto otazku mi polozil majitel novostavby, ktory si vsetky spoje v elektroinstalacii scinoval a tvrdi, ze je to spoj ´´naveky´´. El. instalacia je vyhotovena z klasickych CYKY kablov.
#106#
Nikdy!
Tak to je SUPER BASTL!
Chudáci obyvatelé novostavby.
Nevzpomínám si na normu, která by zakazovala provádět spoje cínovým pájením. Je to ale řešení poněkud neobvyklé.
Quote from: Jiří Šmíd on 23.06.2010, 00:05
Nevzpomínám si na normu, která by zakazovala provádět spoje cínovým pájením. Je to ale řešení poněkud neobvyklé.
Naopak, ČSN 33 2000-1 v čl.526.N5.1 tuto možnost připouští. Stejně jako např. svařování nebo lisování.
To ale neznamená, že v případě domovní instalace je to dobrý nápad. (fool)
Však on na to pan majitel přijde časem sám. ;D
Provést kvalitně trvanlivý spoj měkkým pájením není až tak triviální, jak by se mohlo zdát, a v instalačních krabicích pro to nejsou zrovna vhodné podmínky. Také těžko zajistíte, aby nebyl spoj následně mechanicky namáhán, což by časem vedlo k samovolné destrukci spoje. Proto se to nedělá.
Jen poznámka:
Byl jsem nedávno ve staré zástavbě a všechny vodiče byli Al a byli krásně stočené a zaizolované...
Po 55 letech provozu skoro jako včera udělané....kolikrát dnešní spoje tak nevydrží....
/záleží na proudovém zatížení....../
Pokud by se něco spájelo ,nebyl by přístup vzduchu /smšťovačka/ myslím si že by to vydrželo....
Pokud se něco umí spojit ,je to dobré...
Viděl jsem elektroinstalaci s cínovými spoji ve asi třech domech po 30-40 letech provozu a všechny spoje pevné, nezoxidované, zcela bez problémů. Řádně zakrouceny, procínovány, natažená bužírka. Kam se hrabou svorky, věnečka atp.
Už jsem to psal na jiných místech, pájení do současné silnoproudé elektrotechniky nepatří. Pájením se mění mechanické vlastnosti materiálu, spájené vodiče jsou tvrdší a záveň křehčí - při mechanickém namáhání se vodič snadno ulomí, nejčastěji těsně za spojem. Při pájení vodičů silnějších průřezů je nutné vodiče pořádně prohřát, což v omezených podmínkách (spojování v krabici) může způsobit poškození izolace. Pokud se použije kyselina pro lepší spájení, je nutné ji zneutralizovat, jinak se může i po nějakém čase objevit na nejméně vhodných místech. Cín je měkký, ve velké míře se u něj projevuje tzv. "tečení", tzn. podvoluje se tlaku.
Pájení také není vhodné do agresivního prostředí, cín poměrně rychle koroduje. Nehodí se ani do vlhkého prosředí.
Pokud dojde k extrémnímu zatížení, např. při opakovaných zkratech na okruhu, cín se jednoduše vypaří, jako by tam nikdy nebyl. Může taky dojít k tomu, že se cín rozprskne po okolí a může způsobit nějaké škody, popř. i požár.
Pájení je také velmi náročné na správné provedení, poměrně pracné a přitom vlastnosti nic moc. V poměru např. se svorkami WAGO to vychází dost špatně.
Pájení bylo dříve považováno za dobrý spoj, hlavně z těch důvodů, že nebyly jiné srovnatelné technologie pro spojování vodičů, nicméně časem se projevily výše popsané problémy. V současné době už je to považováno za překonané.
Quote from: Jaroslav Hasala on 23.06.2010, 08:02
... časem se projevily výše popsané problémy. V současné době už je to považováno za překonané.
Vyčerpávající odpověď.