Mám na chodbě pohybové čidlo (častý pohyb a tím i spínání) a obyčejné i úsporné žárovky odcházejí docela často (odhadem 3-4 do roka). Dělám si zásobu klasických na časy, kdy nebudou dostupné, ale nepřijde mi to moc systémové - no a když jsem to probíral s kolegou, tvrdí mi, že životnost žárovky je možné velmi zvýšit předřazením diody - tedy napájením jen jednou půlvlnou - a na místo např. 40 W se umístí dvakrát výkonnější žárovka - 80W. Zkoušeli jste něco podobného? Popravdě neumím odhadnout, zda se jedná o hospodské řeči nebo o možnou cestu.
Quote from: Jindra S. on 23.10.2010, 09:28
Mám na chodbě pohybové čidlo (častý pohyb a tím i spínání) a obyčejné i úsporné žárovky odcházejí docela často (odhadem 3-4 do roka). Dělám si zásobu klasických na časy, kdy nebudou dostupné, ale nepřijde mi to moc systémové - no a když jsem to probíral s kolegou, tvrdí mi, že životnost žárovky je možné velmi zvýšit předřazením diody - tedy napájením jen jednou půlvlnou - a na místo např. 40 W se umístí dvakrát výkonnější žárovka - 80W. Zkoušeli jste něco podobného? Popravdě neumím odhadnout, zda se jedná o hospodské řeči nebo o možnou cestu.
Životnosť žiarovky je silne závislá od napätia. Čím jasnejšie svieti, tým viac sa vyparuje kov z vlákna, až sa raz tenké vlákno prepáli. Zapojenie s diódou teda životnosť predĺži, ale svietivosť chladnejšej žiarovky nebude polovičná, ale horšia. To už bude heatball A++, hreje perfektne a nesvieti zbytočne veľa. Dióda tiež spôsobí nepríjemné blikanie.
Lepšie by bolo použiť halogénovú žiarovku s bežným E14 alebo E27 závitom, vydrží 2 razy dlhšie a s dostupnosťou nie je zatiaľ problém. Vďaka halogénu sa vyparený kov čiastočne vráti na vlákno.
A posledná možnosť sú špeciálne žiarivky na časté spínanie, napr. pre OSRAM Dulux EL Facility výrobca sľubuje:
Priemerná životnosť: 15 rokov - Zodpovedá priemernej životnosti 15 000 hodín pri dennom čase svietenia cca 2,7 hodiny. Dá sa bez obmedzení zapínať a vypínať počas celého života.
Při napájení přes diodu je žárovka "podžhavená", kromě delší životnosti je ještě jedna viditelná změna - změní se světelné spektrum, svělo naní tak jasné, je více "žlutočervené".
Pro žárovku je nejhorší proudová spička při zapnutí. V elektronkových televizorech se používaly v obvodu pro žhavení termistory, které měly za studena velký odpor a po zahřátí malý, pokud se takový termistor zapojil do série se žárovkou, rozsvěcovala se pomaleji. Dnes se podobné termistory někdy používají u napájecích zdrojů, které mají na vstupu velkou kapacitu a její nabíjení by způsobilo velkou proudovou špičku při zapnutí. Termistor by se dal použít pro "ochranu" žárovky.
Samozřejmě při provedení takové úpravy přebíráte zodpovědnost za bezpečný provoz - mj. dostatečné chlazení termistoru, aby nezapálil nějaklou hořlavou část svítidla nebo instalace...
Asi ani nie. Ja mám totiž v byte všade na žiarovky ťahaný len dvoj-vodič. Keď som sa sem nasťahoval stmievače boli ešte dosť drahé, preto som si na svetlá dal dvoj-páčkové vypínače s tým, že jedna páčka mi spína svetlo cez diódu, druhá na priamo a s tým som vyriešil reguláciu. Mám to takto asi 40 rokov. Občas aj tak musím meniť žiarovky , hlavne v lustri,(so závitom E14 ,50W), i keď väčšinou svietim len na pol svetla. Mimo toho mi občas návšteva vytkne, že to svetlo nejak bliká. (Ja som si už na to blikanie zvykol a vôbec ma to neruší). Lajcký rozum však hovorí, že by mali vydržať hodne viac. Stretol som sa aj s takým názorom, že i keď sa vlákno celkom nerozžhaví s titulu len pol-vlny, napäťové špičky polvĺn ktoré prejdú spravia svoje. :-[ :-\
Díky za odpovědi.
Halogenové žárovky jsem zkoušel, ale odcházely snad ještě častěji. Kupoval jsem u Huttermanna, je možné, že to bylo tím, ale moc víc se mi to testovat nechce, navíc budou zakázány úplně stejně jako klasické.
Vypadá to, že řešením budou úsporky pro časté spínání koupené v nějakém dobrém, záruku bez problému přejímajícím, po cestě do práce stojícím, obchodě.
Ještě jeden dotaz k tématu - na fóru se tady řešila přítomnost zhášecího členu (odpor plus kondenzátor) paralelně k relátku v aut. spínači. Očividně mám právě ten samý spínač (Opět Huttermann), takže žárovkami stále nějaký proud teče - nemůže se toto na životnosti negativně podélet?
Halogenovým žárovkám vadí i podžhavení! Proces uvnitř žárovky potřebuje určitou, poměrně vysokou teplotu a ta v tomto případě není dodržena.
Proud zhášecího RC členu je nepatrný a na žárovky nemá podstatný vliv, jelikož se jedná o kapacitní jalovinu, tak vám nezvýší ani odběr registrovaný elektroměrem. Zhášecí člen nedoporučuji odstranit, sníží se životnost kontaktů relé.
Quote from: Václav 3 on 24.10.2010, 08:32
Zhášecí člen nedoporučuji odstranit, sníží se životnost kontaktů relé.
Aj keď je v obvode striedavý prúd a neinduktívna záťaž?
Je pozoruhodné, jak dlouhý život mají některé mýty, např. dioda v sérii se spotřebičem, zvyšující životnost nebo snižující napětí na 110V !!
Nejčastěji žárovka praskne při zapnutí, kdy je vlákno studené a proudový náraz velmi silný, tomu nezabrání ani dioda v sérii. Halogenové žárovky jsou na tento start ještě citlivějš, pro zkoušku jsem jich několik používal a vydržely jen 40-50% toho, co klasické žárovky.
Proudový náraz při zapnutí lze omezit např. použitím softstart obvodu, který pozvolna (1-3 sec.) rozsvěcí žárovky a tím zvyšuje jejich životnost až 5x. Ovšem v sérii s 2vodičovým čidlem tento obvod nelze použít, protože 2vodičové čidlo potřebuje min. zátěž cca 15W, proto s mnoha typy zářivek nepracuje.
Použití žárovek na 240V také není špatnou cestou. Zkontrolujte si napětí v sítí - přepětí snižuje také životnost.
Některé zářivky jsou určeny pro časté spínání, ale je třeba číst všechny informace od výrobce - OSRAM uvádí u řady DULUX EL Longlife životnost 500 000 cyklů, ale pod čarou uvádí : rytmus spínání 90 min. sepnuto, 15 min. vypnuto !! To v praxi moc často nedosáhnete. Nehledě na to, že mnoho zářivek nabíhá 1-2 min. do pného jasu, takže na rychlé rozsvícení na chodbě to opravdu není.
Nekvalitní a levné kusy zase vydrží jen 3000 startů.
Na chodbu v paneláku som dal 5W LED žiarovku so závitom E27. Výrobca udáva svietivosť ako 50W žiarovka, subjektívne svieti asi ako 40W. Farba svetla je síce "studenšia", ale drží spoľahlivo. Prežila už niekoľko žiaroviek.
Taky jsem to (diodu) používal v pokoji a mám tu zkušenost, že naopak životnost žárovek zkracuje. Myslím si, že je to zvýšeným mechanickým namáháním vlákna, které při 50 Hz stihne vyvhladnout podstatně více než při 100 Hz.
Tak to bude asi případ od případu. Já tu diodu mám v jídelně asi 20 let na 150W žárovku. Zatím ta žárovka vydržela, neměnil jsem ji. o:-)
Quote from: Zbyněk Hála on 24.10.2010, 13:15
Je pozoruhodné, jak dlouhý život mají některé mýty, např. dioda v sérii se spotřebičem, zvyšující životnost nebo snižující napětí na 110V !
Dioda v napájení se chová poněkud jinak podle toho, o jaký se jedná spotřebič.
1) činnná zátěž (odporová) - pokud použijeme diodu, je "střední" výkon na zátěži poloviční, můžeme si to představit tak, že tam "teče proud jen polovinu doby". Rozhodně to není tak, že by dioda snížila napětí na polovinu. Při polovičním napětí by byl i poloviční proud a výkon by tak spadl na čtvrtinu
2) kapacitní zátěž (některé přístroje jako "digitální časové spínače" a podobné" - nepoužitelné, dioda nepropustí AC proud
3) induktivní zátěž (trafo) - nepoužitelné - DC složka proudu přetíží trafo
4) žárovka - u klasické žárovky je podobný stav jako u odporové zátěže, mírně vyšší proud proti odporové zátěži stejného "výkonu" je dán nelineární charakteristikou žárovky
5) zdroje s usměrňovačem na vstupu - spínané zdroje, mj. i úsporné žárovky - pokud je usměrnění dvoucestné, připojení přes diodu změní funkci minimálně, pro jednocestné usměrnění nemusí mít dostatečnou účinnost filtrační kondenzátor a múže to zhoršit funkci zdroje.
Na chodbu paneláku jsem před cca.15 lety spojil do serie dvě žárovky 250W a výsledek perfekt.
http://www.danyk.wz.cz/plynule.html
Dioda je opravdu mýtus. Odkaz to vyřeší a spolehlivě.
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě ;)
U diody převažují negativa (viz výše).
Tomáš Fuk: výrazně lepší, ale stále se řeší přítomnost dalšího prvku.
Osobně mám výbornou zkušenost se semaforovými žárovkami (5x delší životnost), používám je právě na chodbách s PIR. Jsou dražší, ale nemusí se často na žebřík ;). A když už shoří, obvykle neskončí likvidací relé PIR čidla a vyraženým jističem.
Nevím jaké používáte provedení semaforových žárovek, já mám velice dobrou zkušenost s žárovkami Osram Signal, ovšem je třeba počítat s tím, že se jedná o žárovky podžhavené, jas je tedy nižší, jinak jsou velice odolné, otřesuvzdorné a mají kvalitní patici a v ní pojistku.
Existují pohybová čidla s postupným náběhem, tedy pozvolným rozsvěcováním. Možná by to bylo v této situaci nejjednodušší řešení.
Tak o některých věcech jsem neměl ani tušení - semaforové žárovky nebo konkrétně Osram signal.
Mosfetový náběh vynechám - přece jen to je více součástek s možnou komplikací, ale ten předřazený termistor vyzkoušim před nákupem žárovek. Jakou hodnotu odporu z dostupných navrhujete: http://www.gme.cz/cz/elektronicke-soucastky/termistory-ntc-ochrana-pred-proudovymi-narazy/010030037.html (http://www.gme.cz/cz/elektronicke-soucastky/termistory-ntc-ochrana-pred-proudovymi-narazy/010030037.html)?
Moc možností bohužel nemáte, protože skladem dlouhodobě vedou pouze
10 ohm/5W (35 Kč) a 8 ohm/1,8W (8 Kč).
Ten 10-ohmový/5W se s 75-wattovou žárovkou ohřeje asi na 45°C a se 150-wattovou odhaduji asi na 65°C. Výš bych už nešel. Při montáži je třeba dát pozor na vodiče, aby se ho nedotýkaly a neprotavila se jejich izolace.
Pro žárovky 25-40W bych použil dva seriově zapojené 8-ohmové/1,8W např. po jednom do L i N přívodu.
Quote from: Václav 3 on 26.10.2010, 02:48
Nevím jaké používáte provedení semaforových žárovek ...
Osram Signal a Philips Traffic Signal. Obě řady dlouhodobě odzkoušeny na stovkách míst.
Jj, lehké podžhavení dělá divy. Životnost klesá se 14. mocninou napětí.
Je tam také další odlišnost v konstrukci. Vlákno je (smotáno v tenčím svazku) vedeno baňkou mnohem delší trasou, což také snižuje riziko vzniku oblouku při jeho přerušení.
Quote from: Fuk Tomáš on 25.10.2010, 00:19
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě ;)
To je věc názoru. Každé řešení má pro a proti. Termistor nebude plnit funkci pokud bude ohřátý. Uvedené řešení za investovanou 100 korunu ano.
Plynulé rozsvěcení a zhasínání žárovky nejen prodlužuje její životnost, ale hlavně je příjemnější na oči.
Pozor! Zařízení je galvanicky spojené se sítí. Se žárovkou, vypnutou pouze tímto zařízením, je nutno zacházet jako se zapnutou. Pro výměnu žárovky je nutné odpojení od sítě.
Schéma plynulého rozsvěcení a zhasínání žárovky I. Regulace je fázová, pomocí triaku. Řídícím obvodem je U2008B. Po sepnutí spínače se žárovka začně pomalu rozsvěcet, až dosáhne plného jasu. Po vypnutí naopak postupně jas slábne, až zhasne. Doba rozsvěcení/zhasínání je přímo úměrná kapacitě C1. Při hodnotě 220u je doba cca 7s. Pro žárovku do 200W triak nepotřebuje chladič.
Tak na tomto jsem začínal před třiceti lety (jen ten šváb se jmenoval MAA436) ;) a ještě před dvěma lety mi to (na PIRko) budilo vánoční stromeček. (Dnes už jede na Foxtrot.)
Potíž je Pentodo v tom, že to má jen pět nevýhod:
a) Tazatel podle dotazu zjevně není bastlíř. Bude mu to muset někdo udělat.
b) 100Kč je tak možná za materiál. S prací to bude trochu dražší.
c) V blízkosti žárovky (nebo i jinde) se to bude celkem blbě chladit.
d) Výrobce tohoto vynálezu bude mít právní zodpovědnost (22/1997 a spol.)
e) Pokud se to pokazí, bude se to těžko rychle měnit kus za kus. Na žebřík se bude muset 2x.
Pro chudého kutila v elektronice to samozřejmě může být cesta (a sám jsem jí kdysi dávno prošel, nestydím se za to ...).
PS: Nevím, jak tazatel, ale já bych chtěl mít při průchodu chodbou světlo hned (za sedm sekund už jsem na chodníku před domem). Tak bych to dal aspoň 10x rychlejší :).
Pavle.
neřeším zda je tazatel bastlíř. Ani nikoho nenavádím k výrobě. Pouze jsem uvedl možnost jak dosáhnout prodloužení životnosti žárovky. A s obvodem MAA 436 má hodně málo společného i když už je i tento U2008B je starý. Ale naprosto nelze srovnávat s MAA 436, která byla nepředvídatelná o rušení ani nemluvě.
OK. Považoval jsem jen za nutné uvést i další aspekty takového zapojení, zejména s ohledem na tazatele. Jistě by se dala najít i různá další řešení.
Mám pocit, že podomácku vyrábíme kolo (totiž semaforovou žárovku ;) ).
Před měsícem jsem kupoval pro náš dům žárovky 75W za cenu 5,90 Kč/ks.
Má tento dotaz vůbec ekonomický smysl ? :-\
Tazatel tak trošku bastlíř je nebo se za něj alespoň považuje. :)
V nejhorším na to elektronické zapojení dojde - na první pohled sice ekonomicky nevýhodné při ceně žárovek, ale předpokládá to stálou dostupnost žárovek za tuto cenu (což není po umělém zákazu jisté) a chuť měnit žárovky (na čidla mám dohromady 7 žárovek - dvakrát dvě v chodbě, po jedné na dvou záchodech a jedno venku - paradoxně venku jsem žárovku za 4 roky neměnil.).
Zkoušel jsem včera termistory a výsledek je trošku rozdílný od očekávání - vzal jsem dva 10 ohmové a i při zapojení v sérii se efekt pozvolnéhého rozsvícení nekoná. (odpor klesá od 5 ohmů k cca 1). Buď by to chtělo termistory s větši hodnotou nebo elektronické zapojení. Ale aspoň jsem změřil napětí v síti - 239 V (takže v normě, ale taky to životnosti nepomůže)
Při té příležitosti jsem zkusil i zapojení s diodou a nepůjdu do toho - bliká mi to. :-[
Neexistuje nějaký hotový výrobek na stmívání? (Něco jako časové spínače - krabička asi jako od sirek)
Hotové stmívače samozřejmě existují,hned první odkaz na google:
wewewe http :// internetovy-obchod.msbox.cz/elektronika/osvetleni/stmivace/f-1-s-50-cp-2070-c-7593/
(odstranit mezery)
to navštěvník z Brna - tohle jsou stmívače s regulací, což je pro mně k nepotřebě.
Nicmén poté, co jsem dopsal odpověď jsem taky pátral a nakonec našel tohle:
http : // www.caisson-gmbh.de/microdim-m-5.html
V našich e-shopech je to ale za cenu kolem 700 Kč, což ekonimický smysl pořízení zase odsouvá. :-[
Quote from: Fuk Tomáš on 26.10.2010, 20:49
Moc možností bohužel nemáte, protože skladem dlouhodobě vedou pouze
10 ohm/5W (35 Kč) a 8 ohm/1,8W (8 Kč).
Ten 10-ohmový/5W se s 75-wattovou žárovkou ohřeje asi na 45°C a se 150-wattovou odhaduji asi na 65°C. Výš bych už nešel. Při montáži je třeba dát pozor na vodiče, aby se ho nedotýkaly a neprotavila se jejich izolace.
Pro žárovky 25-40W bych použil dva seriově zapojené 8-ohmové/1,8W např. po jednom do L i N přívodu.
Vydrží uvedené termistory, když ta žárovka praskne?
Když praskne žárovka, stává se, že se tam rozhoří oblouk, který zatíží okruh takovým proudem, že vypadne jištění, kromě okruhového někdy i hlavní.
Když tam budu mít odpor, který mi omezí proud, nepoteče tam tak "málo", aby mi nevybavila magnetická zkratová spoušť jističe?
Co se bude dít?
Bude tam nějaký "omezený oblouk"?
Kdyby tam celé vteřiny nebo desítky vteřin teklo řádově něco kolem 20A přes odpor několik Ohmů? Mě na totiž vychází výkon, který by asi mohl způsobit jak explozi "spálené žárovky", tak rychlé rozžhavení odporu.
Quote from: ACEOF ACES on 20.12.2016, 19:55
Vydrží uvedené termistory, když ta žárovka praskne?
Ještě se mi nestalo, že by nevydržel.
Oblast řešení teoretických úvah => Topic started by: Jindra S. on 23.10.2010, 09:28