O účincích proudu na lidský organismusVíte, jak reaguje lidské tělo vlivem průchodu proudu? Při jaké hodnotě proud pocítíme? Víte, že při 10mA už nemusíte držený předmět pustit? Impedance lidského těla má převážně charakter činného odporu. Malý podíl kapacit je obvykle zanedbatelný. Velikost odporu přitom závisí na dráze proudu lidským tělem. Hodnota impedance kůže naproti tomu závisí na řadě vnějších činitelů. Těmi jsou napětí, kmitočet, doba průchodu proudu a ...
Zdroj: zde... (http://elektrika.cz/data/clanky/o-ucincich-proudu-na-lidsky-organismus)
(http://elektrika.cz/obr/10lpkriz_12m.jpg)
Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?Jak se chová vaše tělo při zásahu elektrickým proudem?
Vzhledem k léty vypěstované ostražitosti neměl žádný z těchto případů doposud fatální následky. (dance)
Takže se situace, kdy ke kontaktu dojde, zatím omezily pouze na nadávání, sakrování a jiné hlasové projevy nevole. ;)
Quote from: Kamil Novák on 09.12.2010, 09:09
Takže se situace, kdy ke kontaktu dojde, zatím omezily pouze na nadávání, sakrování a jiné hlasové projevy nevole. ;)
Ano, taky pozoruju tuto souvislost. Když dostanu pecku tak se sustí centrum řeči se zásobou neslušných výrazů ;D
Z jara jsem byl na Ořechu u Prahy zmapovat terén před návrhem PD pro napájení nafukovací haly. Zaparkoval jsem kousek od přípojkové skříně s tím, že manželka, která se mnou jela na výlet zůstala sedět v autě a pozorovala, co dělám. Otevřel jsem dvojkřídlou skříň, zkontroloval její stav a při jejím zavírání jsem zjistil, že první křídlo nejde zavřít. Byl zatuhlý zámek. Tak mě nenapadlo nic lepšího, než že jazýčku zámku pomohu ručně. Přibouchl jsem křídlo a strčil prsty za jeho okraj.......no to byla bomba až mi vylétla nudle. Šáhl jsem si přímo na hliníkové sběrny. No vůl jak má být! Manželka dodnes vypráví, že jsem čuměl jak vyoraná myš a nadávky by prej nesnesl žádný papír. Jedno vím ale jistě, už mě nikdy nic takového nenapadne. :D
Každý elektrikář v praxi dostal určitě bezpočet zásahů.
Když jde pracovat na elektrickém zařízení podvědomě tuší do čeho jde.
A podle toho se chová. Obléká, používá nářadí, zajištuje zařízení nebo pracuje s dalšími osobami.
Nejhorší případ je překvapení, nepřipravenost.
P.S. Nadávky jsou v takovém případě již jakýmsi koloritem ... (dance)
Ta připravenost má i odvrácenou stranu. Nedávno jsem něco řešil v rozvodně vn. Průvan prásknul dveřma od rozvodny. Málem jsem si překousl jazyk ....
Potkal jsem lidi, co mě opakovali jednu zásadu - nejprve zkoušečka, pak opatrně špička prstu a až pak to vzít do ruky...
To, že po více než 25 létech práce na elektrických zařízeních píšu tento příspěvek, je důkazem, že to není špatná teorie...
Quote from: Jiří Schwarz on 09.12.2010, 18:27
To, že po více než 25 létech práce na elektrických zařízeních píšu tento příspěvek, je důkazem, že to není špatná teorie...
(jednicka) Není větší pravdy
Jak se chová ?
Jak kdy. Jednou sebou jenom cukne a jindy si nese bolest o něco déle. To ovšem neznamená, že by se mě to stávalo pořád. Dnes jsem na tom spíš jako Pavel Horský. Pořád si dávám pozor, měřím a pak udělám podobnou blbost jako on, až se sám sobě divím ;D Ale to bývá samozřejmě pouze vyjímka. Jak řekl pan CHocholoušek-Maximálně jednou za deset let. (možná 2x, nebo 3x ? )
:) :) :)
Zrovna včera jsem naprosto nepochopitelně vzal jeden hrot měřáku do jedné ruky a druhou rukou jsem druhý hrot přiložil na fázi. Moje tělo reagovalo tak že mi začalo naprosto bez mého přičinění nadávat (slova nelze zveřejnit, mohou to číst děti). Ponaučení jsem si z toho vzal takové že už je letos na čase skončit protože když projde jedna blbost nemusí projít i ta druhá. Asi budu muset chodit dřív spát, koukám že už je zase jedenáct. :'(
Vnímání účinků průchodu el. proudu přes tělo je určitě velmi individuální, do jisté míry se dá odolnost proti tomuto i "natrénovat" :)
U většiny zásahů nejde ani tak o to, že to bolí, ale spíše o to, že se člověk lekne a může si způsobit jiné zranění, např. pádem. Celkem běžné jsou také situace, kdy to "přijde" úplně odjinud, než člověk očekává. Téměř každý elektrikář se někdy dostal do situace, kdy bylo potřeba udělat něco ne úplně standardním způsobem, v blízkosti částí pod napětím nebo přímo pod napětím. V těchto situacích se obvykle nic nestane, protože se soustředíte a dáváte pozor. Nejvíce úrazů se podle mých zkušeností stává v situacích, kdy se prostě nedává pozor.
Vnímání účinků je také jistě dost individuální. Např. jeden známý "skoroelektrikář", typ kutil domácí, si stěžoval, že dostal zásah el. proudem a přitom nevypadl proudový chránič 0,03A. Měl obavy o funkčnost chrániče. Na místě chránič přeměřil, jeho parametry byly v pořádku - známý chtěl vědět, proč chránič nezareagoval. Tak jsem mu vysvětlil, že prostě nedostal dost velkou ránu - což si on zjevně nemyslel, když to řeknu slušně ... :)
Debatu jsem ukončil tím, že pokud potom normálně vstal, mohl chodit a mluvit, potom to určitě nebyla tak velká rána ... ;D
Quote from: Jaroslav Hasala on 10.12.2010, 07:00
Tak jsem mu vysvětlil, že prostě nedostal dost velkou ránu - což si on zjevně nemyslel, když to řeknu slušně ... :)
Debatu jsem ukončil tím, že pokud potom normálně vstal, mohl chodit a mluvit, potom to určitě nebyla tak velká rána ... ;D
A nebo si šáhnul na fázi a nulák. Pak to opravdu mohla být dost velká rána, ale chránič neměl důvod vybavit, neboť váš známý se připojil jako "obyčejný" spotřebič.
Musel by ale stát na izolované podložce. Sítě jsou zemněné, proud by se dělil.
Quote from: Rozmahel Vladimír on 11.12.2010, 18:12
...proud by se dělil.
Jj, takových 40 mA rozdělených: 20 do země, 20 druhou rukou do nuláku - pěkná pumelice!
Na školeních Ing.Honys vždy říkával že v začátcích zkoumání průchodu proudu tělem a nasazení chráničů zkoušeli vše svým vlastním ...
Už při 7-8 mA to podle jeho výkladu byla taková "prda" že si sedl a pomalu nevěděl jak se jmenuje !
Já bych řekl, že původní příspěvek upozorňuje na skutečnost, že stačí velmi málo, abychom se dostali do průšvihu. Historky o tom, jak se zkouší napětí nasliněným prstem a příběhy o tom, kdo jakou "prdu" inkasoval slýchávám u piva často. O lidech, pro které to byl zážitek poslední se pak dozvídám na školení bezpečnosti práce.
Quote from: František Šohajda on 11.12.2010, 19:26
Na školeních Ing.Honys vždy říkával že v začátcích zkoumání průchodu proudu tělem a nasazení chráničů zkoušeli vše svým vlastním ...
Už při 7-8 mA to podle jeho výkladu byla taková "prda" že si sedl a pomalu nevěděl jak se jmenuje !
Nevím, jestli to zkoušel Ing. Honys, ale mám video s těmito pokusy, které na sobě páchal jakýsi prof. Bieglemeier (údajně spolutvůrce RCD).
Jestli si pamatuji, tak si do sebe pouštěl různě velké proudy, různými směry (ruce mezi sebou, ruka-noha, nohy ve slané vodě...) a ještě si u toho nechal snímat EKG křivky. :o
Bohužel to mám jen na VHS, takže ukázkou nemohu sloužit. :-\
Quote from: Kamil Novák on 12.12.2010, 21:17
Bohužel to mám jen na VHS, takže ukázkou nemohu sloužit. :-\
O tom jsem jen slyšel ale neviděl jsem to, byl to Rakušan. Pokud by byl zájem, mohu VHS přehrát na DVD.
Quote from: Jan Alin on 12.12.2010, 21:56
O tom jsem jen slyšel ale neviděl jsem to, byl to Rakušan. Pokud by byl zájem, mohu VHS přehrát na DVD.
Mám dojem, že se mělo jednat o Švýcara, ale to je jedno.
Ohledně převedení na DVD a publikování je malý problém. Budu k tomu muset získat souhlas člověka, který mi nahrávku před mnoha lety poskytl.
Dostal jsem ji s tím, že ji mohu používat při školeních elektrikářů, ale o nějakém masovém zveřejnění se nemluvilo. :-\
V té době byl totiž Internet v Československu dost cizí slovo. ;)
No naposledy som dostal "šupu" cez cievku stykača. Hľadal som nieakú poruchu. Prešlo to cez ruky a hlavu opretú o rám skriňového rozvádzača. Počul som ako mi zuby zacvakali. Po tom som si musel chvíľu sadnúť, ale našťastie sa to obišlo bez následkov (teda podľa mojích pozorovaní - iba manželka občas máva iný názor ;D).
A to si myslím že som opatrný dosť. Ako vidno opatrnosti nie je nikdy nazvyš.
Horšie ale dopadol tento: http://www.drsnysvet.cz/indicky-elektrikar/
(zle) Neviem kde som to videl - možno aj tu.
Quote from: Kamil Novák on 12.12.2010, 22:24
Ohledně převedení na DVD a publikování je malý problém. Budu k tomu muset získat souhlas člověka, který mi nahrávku před mnoha lety poskytl.
Nemyslel jsem zrovna publikovat, jen mám tu možnost to nahrát z VHS na DVD dokud nekejchne video nebo TV karta v PC. Dělal jsem takhle dětem pohádky, žádná profi práce ale je to koukatelné. Až to přestane fungovat tak už nic opravovat nebudu, nějak mě to přestalo bavit, aspoň budu mít víc času na nějaký sport. Nebýt děcek tak už jsem zrušil i TV doma ale možná je to jen předvánoční stres ze kterého se v lednu dostanu. :D