Jak správně vypočítat zkratový proud?
Znám napětí 230V, odpor 0,54, In jistič 16A atd..
Stačí na to pouze ohmův zákon?
Předpokládám, že "odpor" 0,54 je Zs impedance smyčky.
Pak začínáme skutečně Ohmovým zákonem - 230/0,54= cca 426A
Pro korekci oteplení vedení při zkratu a nepřesnosti měření používáme korekční faktor 2/3 tj cca 284A
Vypínací charakteristika jističe B16 je 5 In tj 80A
Z toho plyne, že při dané impedanci smyčky jistič bezpečně vypne v požadovaném čase - Ik > In
Myslel jsem, že je na to složitější vzoreček, toto tedy stačí?
Chcete-li ověřit schopnost jističe vypnout zkratový proud, je to správný postup.
Quote from: pepa111 on 18.11.2011, 19:32
Myslel jsem, že je na to složitější vzoreček, toto tedy stačí?
Zkratový proud má spoustu atributů. Zaleží co přesně tě na tom zajímá. Jestli rázový zkratový proud nebo ustálený zkratový proud, ekvivaletní oteplovací proud, nárazový zkratový proud.....
Quote from: Lojzaaa on 18.11.2011, 22:25
Zkratový proud má spoustu atributů. Zaleží co přesně tě na tom zajímá. Jestli rázový zkratový proud nebo ustálený zkratový proud, ekvivaletní oteplovací proud, nárazový zkratový proud.....
A hlavně, které místo v síti, vzhledem ke zdroji, uvažuji. Pokud jsem od zdroje za desatero pojistkami a kabely, už mě žádný rázový zkratový proud nemusí zajímat. K původnímu dotazu asi tolik, že mírou zkratového proudu v koncovém obvodu je impedance. Její měření a vyhodnocení s vypínacím proudem předřazeného jištění mi dá závěr, zda je obvod vyhovující. Čili, číselnou hodnotu zkratového proudu neřeším. Něco jiného je pak přímo za zdroji a v napájecích rozvodech.
Tazateli zřejmě šlo o vyhodnocení zda předřazený jistič vypne do 0,4 sec. Jde to také tak, že naměřenou impedanci (odpor) vynásobíte bezpečnostním koeficientem 1,5 a výsledek vynásobíte ještě vypínacím proudem jističe. Výsledek toho celého násobení musí být menší než 230, resp.231V.
jistč B/16A = Ia 80A
Uo=231V
naměřená impedance 0,56 ohmů x 1,5=0,84 x 80=67,2
naměřená hodnota impedance vyhovuje, protože Uo je větší výsledek 67,2.
231 je větší než 67,2.
A zerotesty při měření Zs počítají už s koeficientem x1,5?
Z toho plyne, že při dané impedanci smyčky jistič bezpečně vypne v požadovaném čase - Ik > In ?
Nemá to být Ik je větší než Ia??
Vysvětlení je uvedeno v ČSN 332000-4-41 ed.2 změna 1 čl. 411.4.4.
Charakteristiky ochranných přístrojů (pojistek, jističů, ale i proudových chráničů) a impedancí musí splňovat tento požadavek:Zs × Ia ≤ Uo,kdeZs je impedance v ohmech [Ω] poruchové smyčky obsahující:zdroj, vodič vedení až k místu poruchy a ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem,Ia je proud v ampérech [A] vyvolávající automatickou funkci odpojovacího přístroje v době stanovené v normě (0,4 s pro zásuvkové obvody a 5 s při napájení větších zařízení).
Dle vámi uvedených údajů: impedance smyčky je schopna vyvolat vypínací proud,který vypne předřazené jištění za dobu menší než 0,4 sec. Tím je splněna základní podmínka čl.411.3.2. výše uvedené normy.
To Ratiborský máte bod (jednicka)
Quote from: pepa111 on 22.11.2011, 05:57
Nemá to být Ik je větší než Ia??
Má.
Při In by jistící prvek nevypnul nikdy. Nemusí se jednat zrovna o vybavovací proud zkratové spouště. U požadované doby vypnutí 5 s může být hledaná hodnota proudu ještě v nadproudové části charakteristiky.
Ještě lépe lze celou problematiku vysvětlit a pochopit z ampérsekundových charakteristik jističů,mám je ve Wordu,ale nedaří se mi je vložit.
Důležité si je uvědomit,že jističe s charakteristikou B vypínají v čase 0,4 s při 3 až 5 násobku In a to je ten údaj 80 A, který používá jeden z účastníků diskuze.
Zamýšlel jsem se však spíše nad tím co se děje s kontakty jističe 16/B pokud nimi protéká proud 284 A.
To je však mimo zadané téma.
.
Quote from: pepa111 on 22.11.2011, 05:50
A zerotesty při měření Zs počítají už s koeficientem x1,5?
Zerotest "umí" měřit obojí, je to v návodu
Vložím sem ještě malou podotázku na příbuzné téma:
Projektant navrhne trafo,hlavní deion a navazující vedení (záměrně zmiňuji projekt, aby bylo zřejmé, že vše bylo ověřeno výpočtem). Má v těchto případech smysl měřit na vývodech trafostanice extrémně nízkou impedanci extrémně přesným a drahým měřičem? Jaké důvody mohou vyvolat potřebu takhle přesného (a z principu problematického) měření?
Odpověď najdete v ČSN 33 2000-6, čl. 61.3.6.1, odst. a), Poznámka N2:
... Alternativní ověření se uplatňuje v případech, kdy je již (při malých impedancích) přesnost měření nedostačující.
Alternativním ověřením se rozumí výpočet impedance poruchové smyčky nebo odporu ochranných vodičů a pokud uspořádání instalace umožňuje ověření délky a průřezu vodičů, postačuje ověřit spojitost ochranných vodičů (viz 61.3.2)
Meranie ako také zmysel má, ide o overenie výpočtu v realite. Na druhú stranu treba priznať, že nie každý má drahý a vysoko presný prístroj na meranie veľmi malých impedancií. Ani ja ho nemám.
Pri meraní impedančnej slučky bežným revíznym prístrojom sa iba uisťujem, že to čo je v projekte vypočítané, je v reáli aj postavené. Meranie je zaťažené vysokou nepresnosťou.
Ovšem, či namerám impedanciu za trafom 1600kVA napr. 0,05 Ohmu alebo 0,1 Ohmu je úplne jedno, iba zisťujem, či je dostatočne malá. Ak by som nameral 0,5 Ohmu, viem, že je niekde chyba.
Pri ističi 2600A je overenie impedancie vzhľadom k isteniu, bez špeciálneho vybavenia, možné iba výpočtom. A ako napísal p. Svejkovský, norma 33 2000-6 to umožňuje.
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 23.11.2011, 14:06
Odpověď najdete v ČSN 33 2000-6, čl. 61.3.6.1, odst. a), Poznámka N2:
... Alternativní ověření se uplatňuje v případech, kdy je již (při malých impedancích) přesnost měření nedostačující.
Myslel jsem to tak, že mám superpřístroj a přesnost dostačující. Přesto právě u trafa se dostávám do situace, kdy
Quote from: Miroslav Revús on 23.11.2011, 14:13
Ovšem, či namerám impedanciu za trafom 1600kVA napr. 0,05 Ohmu alebo 0,1 Ohmu je úplne jedno, iba zisťujem, či je dostatočne malá. Ak by som nameral 0,5 Ohmu, viem, že je niekde chyba.
Takže mi v pohodě vyhoví Eurotest, Profitest, Zerotest a marně hledám uplatnění pro Zeroline (ne že bych ho měl, jenom tak mě to zrovna napadlo). Výrobce mě přesvědčuje, že přístroj je vynikající a ještě bych potřeboval přesvědčit, že jsou takové přístroje potřeba. :)
Osobně si myslím, že pokud Profitestem naměřím nízkou impedanci, je to správně. Bohužel, průkazné to není. Je to bráno jako informativní hodnota. Je otázkou jak moc je to ale špatně. Výhoda těch přesných přístrojů je v použití vyšších měřicích proudů a tím ověření vlivu větší zatěže dané smyčky. Klasickou kalibraci takového měřidla vám nikdo pod 0,3 Ohmu nedá písemně. Nevím jak je to s kalibrací těch přesných. Asi taky výpočtem. :D
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 23.11.2011, 14:06
...Alternativním ověřením se rozumí výpočet impedance poruchové smyčky nebo odporu ochranných vodičů a pokud uspořádání instalace umožňuje ověření délky a průřezu vodičů, postačuje ověřit spojitost ochranných vodičů (viz 61.3.2)...
Je to ověření smyčky. Musel by se dle mne ověřit ohmický odpor i fázových vodičů od zdroje až k místu měření. Tím vyloučíme vadné spoje na trase...
Výhoda přesných přístrojů se ztratí již v okamžiku změny teploty v místnosti.
Mám vyzkoušeno na velkokuchyni bez jejího provozu a během vaření.
A jak dlouho jste ho vařil? :D :D :D
Quote from: Rozmahel Vladimír on 23.11.2011, 17:09
A jak dlouho jste ho vařil? :D :D :D
Dovolil bych si podotknout, že vařením ztratí své vlastnosti i přístroj méně přesný a přemění se v nebezpečný odpad, patřící do sběrného dvora. ;)
Quote from: Rozmahel Vladimír on 23.11.2011, 17:09
A jak dlouho jste ho vařil? :D :D :D
Hezký (dance) (dance), no přece do té doby, dokud nebyl řádně zkalibrovaný.
Ale k tématu, jistě nic, co by i revizák začátečník neznal, a to způsob připojení měřící šnůrz k měřenému bodu.
Např. Eurotest - měření přes zásuvkový adaptér, dá jinou hodnotu, než měřící hroty ve zdířkách zásuvky, další hodnotu získám při přiložení hrotů přímo na svorky zásuvky, další při přiložení hrotů přímo na vodič va svorce zásuvky, další. pokud na hroty zatlačím co to dá.
Quote from: Milan Hudec on 23.11.2011, 17:20
....pokud na hroty zatlačím co to dá.
Když sem naposledy tlačil na hroty co to dá, tak se mě povedlo naprosto spolehlivě odzkoušet, zda vypne předřazený jistič, hrot je toho důkazem a ponese si na sobě značku tohoto mření až do smrti. :'(
Co se týče vaření, tak se mi osvědčila metoda použití rychlovarné konvice a infrateploměru coby lokátoru. Pár minut provozu konvice vyžene teplotu jističe o pár desetin a spolehlivě se tak odliší od ostatních jističů.
Quote from: Rozmahel Vladimír on 23.11.2011, 15:02
Osobně si myslím, že pokud Profitestem naměřím nízkou impedanci, je to správně. Bohužel, průkazné to není. Je to bráno jako informativní hodnota. Je otázkou jak moc je to ale špatně.
Myslím, že špatně to není. I kdyby chyba vyšla několik set procent, je průkazné, že impedance není větší než něco. A i to něco je dost malé na to, aby vyhovělo.
Mám stejný názor. Nakonec zůstane obligátní: Nelze li dodržet podmínky odpojení, provede se pospojování. Na toto je dobré v těchto případech dát důraz. To má sice smysl proti dotyku mezi dvě části, dotyk proti zemi je ale nechráněn. Takže u těchto smyček / většinou asi rozvodny / je dobré mít dielektrický koberec, nebo štěrk.
I když to tak úplně nesouvisí s položenou otázkou, připojím jednu mojí zkušenost z praxe, jak a čím měřit hodnoty impedance pod hodnoty 0,2 ohm.
Tyto hodnoty se již nadají objektivně měřit žádným sériově vyráběným přístrojem.
Kdysi mne tato otázka velice zajímala a tak jsem použil dvě doporučené metody měření a porovnával je s hodnotami uvedenými v projektové dokumentaci.
Jednalo se o prověření zkratových proudů od 2kA do 14kA, , tj. odpovídající impedance (odporu) smyčky od 0,1 ohm do 0,01 ohmů.
Obě metody byly založeny na měření proudu a úbytku napětí.
A) Prvá metoda byla se zatěžovacím odporem 65 kW, který jsem si nechal pro toto speciální měření vyrobit od firmy zabývající se výrobou pecí.
B) Druhá metoda byla založena na přímém měření zkratových proudů při propojením dvou transformátoru (22/0,4kV - 400kVA) do série. Při této metodě byly prováděny tvrdé zkraty a měřen zkratový proud. Transformované fázovém napětí sítě bylo cca 5,5V a sdruženém cca 7,5V.
Naměřené hodnoty impedance a vypočtené hodnoty zkratových proudů metodou A) byly cca o 30% nižší než bylo uvedeno v projektu.
Naměřené hodnoty impedance a vypočtené hodnoty zkratových proudů metodou B) byly cca o 5% nižší než bylo uvedeno v projektu.
Byla to pro mne, jako mladého a zvídavého revizního technika, velice cenná praktická zkušenost. Dodnes mám tuto zprávu a veškeré materiály z měření uloženy ve svém archívu. :)
Myslím, že poslední příspěvky jasně svědčí o vhodnosti masového nasazování proudových chráničů.
A to jsme se ještě nedostali k otázce přídavné impedance pohyblivého přívodu, či prodlužovacího kabelu ze zásuvky :)