Diskuse2 Elektrika.cz

Ve škole jsme měřili kroužkový motor v normálním stavu a ve stavu kdy byly připojeny pouze dva kroužky a třetí přes odpor, máme ověřit naměřené hodnoty s vypočtenými.
Protože mám přístup, věřím že do dobře vybavené knihovny, chtěl bych poprosit zda-li by mi někdo neporadil, nějakou knížku, skripta, učebnici kde se tato problematika řeší. Abych byl úplně konkrétní jedná se o: vztah mezi proudem statoru pokud je motor v normálním stavu a když jsou připojeny pouze dvě fáze (nebo s odporem).


PS: Tento předmět běží pouze dva roky, takže skripta přímo do tohoto předmětu neexistují a ani v ostatních materiálech, které mám po ruce nic o poruchách asynchronních motorů není.

Dost skript se dá najít na internetu, cvakněte do googlu "asynchronní stroje PDF" a určitě vám to něco nalezne. Co se týče knížek, tak třeba nakladatelství BEN vydalo knihu Elektrické motory a pohony: http://shop.ben.cz/cz/121134-elektricke-motory-a-pohony.aspx
Knihu jsem nečetl, takže nemůžu posoudit, ale i některé straší učebnice nejsou špatné, ba kolikrát jsou lepší než ty současné. Koukněte se třeba na aukro, nebo zkuste vyžebrat nějaké učebnice ve škole, určitě tam něco mít budou.  ;)

Vaši otázku ohledně kroužkového motoru jsem moc nepochopil, zkuste ji upřesnit.

Skript je mnoho a učebnic samozřejmě taky, na internetu jsem, ale nic co potřebuji nenašel.

Pokud jsem se špatně vyjádřil tak se omlouvám zkusím to podat jinak.

Máme změřený statorový proud, když je rotor spojen  přes kroužky nakrátko. A máme změřený  statorový proud, když jsme do jednoho vinutí rotoru vřadili odpor (simuluje poruchu). A já má tyto proudy pro porovnání / kontrolu spočítat, navíc mezi těmito proudy má být nějaký konkrétní vztah.

V plánu mám zajít do knihovny a hledat knížku po knížce, ale tímhle by někdo ušetřil trochu času mně a hlavně  knihovníkovi, kterej to musí lovit odněkud ze skladu.

Jak jste měřili ten motor?
Běžel naprázdno, či byla kotva zabrzděná? 
Jakou matematiku umíte použít?
Přes skluz si spočítejte indukované napětí na rotoru a jste doma.
Stačí náhradní schema asynchronního stroje.

Motor běžel naprázdno.
Integrální ani diferenciální počet nepoužíváme.
Nevím který vzorec přesně myslíte, ale já neznám ani mag. tok ani počet závitů.
Omlouvám se, ale zapomněl jsem dodat, že se popřípadě máme podívat na teorii nesymetrického chodu ASM, ale pomocí tohoto jsem v rejstříku knihovny nic nenašel natož na internetu.

Koukněte na úvod a na odkazovou literaturu přiloženého článku, třeba vám to pomůže.
Na Internetu hledejte diagnostiku asynchronního motoru.
Případ Vašeho měření nedá asi pro typický model a tudíž klasické náhradní schéma uspokojivé potvrzení měřených hodnot. Motor jste dostali do nesymetrického stavu a klasický model pracuje se symetrickým napájením a symetrickým vinutím. Spousta veličin se nesymetrií dostane do nelineární oblasti, je to holt železo a jedete po hysterezní křivce.
Pokud jste neměřili jak absolutní hodnoty, tak fáze proudů, pak se asi též budete těžko dostávat k výsledkům.
Měřením jste simulovali ne sice úplně častou, ale objevující se závadu vytavené tyče klece rotoru a když pohledáte na Internetu neinvazivní diagnostiku asynchronních motorů, zjistíte, že s pouhým měřením proudů toho moc nezjistíte a že se používají metody harmonické analýzy spektra motoru při rozběhu, nebo měření vnějšího pole.
To znamená, že se při rozběhu blížíte jak chodu motoru nakrátko (zabrždéného s velkým skluzem) a chodu naprázdno (s minimálním skluzem).
Podle mne vám bude chybět i měření  motoru naprázdno i nakrátko se zkratovanými kroužky.

Děkuji, za podklady a nápady. Škoda, že se ten váš materiál nezabývá rotorovými poruchami.
Jinak měřili jsme i frekvenční analýzu, ale kantor nás nepřeceňuje, takže by nám řekl, že to máme určit z toho.
Každopádně zítra se stavím, do knihovny a ve středu budu jistě vědět co to tedy mělo přesně být a pro zajímavost se podělím.

Našel jsem i něco dalšího, literaturu od Jaksche z Liberce - on se hrabe ve spektrech a něco od Bernata - je tam zajímavá poznámka: 

Dalším problémem je citlivost metody ve vztahu k relativní velikosti poruchy. Co to
znamená v praxi - je rozdíl, zda dojde k přerušení tyče u stroje, který má klec složenu např. z
48 tyčí nebo u stroje, který má klec s 240 tyčemi. Velikost nesymetrie je v těchto případech
nesrovnatelná, převedeme - li si ji např. na procenta, pak jedna tyčv prvém případě
představuje změnu v mezích přes 2%, ve druhém ,,jen" 0,4%. Vezmeme - li do úvahy
možnosti měřicí techniky (rozlišovací schopnost, třídu přesnosti přístrojů...), musíme ve
druhém případěvolit mnohem citlivější přístroje, při měření pak musíme také pečlivěji
eliminovat rušivé vlivy. V současnosti lze říci, že použití této metody pro stroje s velkým
počtem tyčí je na hranici měřicích možností dvanáctibitového A/D převodníku.

Bernát diagnostiku řeší filtrováním složek proudu nad 15Hz a sledováním rozběhu. Třeba když to frekvenční spektrum odfiltrujete, něco vám vyleze.


Pro informaci posílám úryvek i z velmi zajímavé Hudeczkovy knížky ISBN 978-80-905032-0-5 o Zvyšování spolehlivosti as. elektromotorů... Je na ni anonce někde tu na Elektrice.
Hudeczek to sleduje přes vibrace, ale ty jsou buzeny proudy, takže by vám to také mohlo pomoci.

Je teda fakt, co si na škole v laborce i sami pro sebe odzkoušíte, to v praxi jako když najdete.
Nikde v praxi nebudete mít možnosti simulace poruchy a takové přístrojové vybavení a teoretické zázemí. V tomhle vám mladým závidím, my jsme byli jen trpěným hmyzem socialistického masokombinátu pro chrlení úderníků s vybavením laboratoří na úrovni Avomet DU10.

V příloze "Diagnostika vybraných poruch asynchronních motorů pomocí proudových spekter".

jenže tazatel se neptá na motor s kotvu nakrátko ale na motor s vinutou kotvou (má kroužky).

Quote from: Tomáš Spočtený on 10.12.2012, 16:09
jenže tazatel se neptá na motor s kotvu nakrátko ale na motor s vinutou kotvou (má kroužky).

A neviete nám povedať, ako by mohol tázateľ merať prúdy v kotve na motore s kotvou nakrátko, resp. ako tam zaradí odpor, ktorý má simulovať poruchu?

Vždyt to píšu, že se tazatel ptá na vinutou kotvu a vy mu tady dávate články o rotorových tyčích.   ::)

3f. kroužkový asynchronní stroj si představte jako transformátor.
Zabrzděný kroužkový asynchronní stroj má skluz 1 a na rotoru se indukuje max. napětí. (rotorová frekvence je rovna síťové) 
Nicméně pokud jste ho "trápili" naprázdno, skluz byl blízký nule a dík tomu se do rotoru moc napětí neindukovalo.
Docela bych si troufl váš odpor (pokud nebyl příliš velký) při běhu naprázdno zanedbat.

Pošlete sem, co jste naměřili, koukneme na to.

Quote from: Tomáš Spočtený on 10.12.2012, 19:15
Vždyt to píšu, že se tazatel ptá na vinutou kotvu a vy mu tady dávate články o rotorových tyčích.   ::)

Môžete nám teda povedať, v čom sa budú líšiť vlastnosti motora z kotvou nakrátko (s rotorovými tyčami) , voči motoru s krúžkami spojenými nakrátko?
Predpokladám, že kantor im zadal meranie na motore s krúžkami preto, aby mohli uvedenú poruchu prakticky nasimulovať. Alebo si myslíte, že bolo jednoduchšie rozobrať motor a poškodiť rotorové tyče?

Quote from: dolac on 10.12.2012, 21:51
Môžete nám teda povedať, v čom sa budú líšiť vlastnosti motora z kotvou nakrátko (s rotorovými tyčami) , voči motoru s krúžkami spojenými nakrátko?
Predpokladám, že kantor im zadal meranie na motore s krúžkami preto, aby mohli uvedenú poruchu prakticky nasimulovať. Alebo si myslíte, že bolo jednoduchšie rozobrať motor a poškodiť rotorové tyče?

Lišit se budou velmi výrazně. Doporučuji vám, abyste si taky přečetl, na co se tazatel ptal.

Quote from: Tomáš Spočtený on 11.12.2012, 14:18
Lišit se budou velmi výrazně. Doporučuji vám, abyste si taky přečetl, na co se tazatel ptal.

Nie som odborník na motory, preto vás poprosím o vysvetlenie. Môžte tu uviesť v čom bude ten zásadný rozdiel?

Otázku som si prečítal a myslím, že som ju aj pochopil. Podstatou úlohy bolo overiť teoretický výpočet s výsledkami reálneho merania na motore s nasimlovanou poruchou. 
Môžete mi teda vysvetliť aj to, ako by ste nasimuloval podobnú poruchu vy?

Konstrukce rotoru obou typů motorů se tak zásadně liší, že i frekvenční spektrum statorových proudů bude úplně jiné. Není možné vyhodnocovat analýzu rotoru s vinutou kotvou metodou pro kotvu nakrátko (s klecovým rotorem).

Přečetl jsem si všechny příspěvky několikrát, ale vůbec jsem nepochopil, o co jde. Co, jak a kam bylo či nebylo připojeno a co se kde a jak měřilo. A co je nejdůležitější, nikde jsem se nedočetl co to je za motor. Kroužkových motorůl máme několik druhů. Od klasických, třeba přes jeřábové apod. Dále pak počet otáček apod. Osobně se domnívám, že tyto údaje jsou nutné k jakémukolim měření či výpočtu. Odpory vinutí změřit nelze, to by bylo příliš složité a nepřesné. Pak jsem zcela nepochopil, co tazatel myslí tím, že jeden kroužekl zapojil přes odpor. Zcela jiná rekace praktická, ale i teoreticá ve výpočtech bude u motoru 4 polu, jiná u 6 nebo 8 pólu. Z vlastní praxe vím, že ze zcela jinak chovají i na první pohled zcela identické motory, stejný výkon, stejné otáčky, ale jiný výrobce a každý motor se chová zcela jinak a nikdo neví proč. Mám na mysli kroužkové motory. Např. kroužkové motory 6 póly, tj. 980 ot/min české výroby a polské výroby se chovají zcela jinak. Byt mají i stený výkon. Konzultoval jsem to s i odborníky konstrukcí MEZ, ale ani tam nevěděli, jak je to možné. Bohužel ale praxe mluví výmluvně. Stejný druh motoru, stejný výkon, stejné otáčky, ale jiný výrobce a přesto se chová každý zcela jinak. Takže již z těchto důvodů, bych s nějakými univerzálními výpočty byl velmi skptický. Napětí na kotvě, proudy apod. budou závislé i na druhu železa, návinu, přesahu vinutí mimo železa, zapojení věnců statoru i kotvy, délce železa, počtu drážek apod.

Quote from: Tomáš Spočtený on 12.12.2012, 22:16
Konstrukce rotoru obou typů motorů se tak zásadně liší, že i frekvenční spektrum statorových proudů bude úplně jiné. Není možné vyhodnocovat analýzu rotoru s vinutou kotvou metodou pro kotvu nakrátko (s klecovým rotorem).

Ak je to tak, potom vôbec nechápem, prečo bola táto úloha študentom zadaná. Možno by to mal vysvetliť kantor, ktorý úlohu zadal.

Čo sa týka vašej odpovede, viem, že konštrukcia rotorov oboch motorov je odlišná. Čakal som však od vás možno inú odpoveď a to, že aké odlišné vlastnosti bude mať druhý motor. Napr. ako sa zmení momentová charakteristika a pod.     

při poruše rotorové tyče se motor s kotvou nakrátko bude chovat jinak než při přerušeném vinutí rotoru u motoru s vinutou kotvou.