Diskuse2 Elektrika.cz

V ulici nám nedávno Telecom měnil sloupy na telefonní kabely.
Překvapilo mne, že na dřevěné sloupy mají ze strany přibité holé pozinkované(?) dráty (průměr tak 3mm) smotané do páru a končící asi 10cm nad sloupem. Druhý konec pak mizí v zemi.

Víte někdo, zda se má jednat o formu hromosvodu a pokud ano, zda je takové provedení (hlavně s ohledem na průřezy oněch drátů) funkční a v souladu s normami?

Když si vezmu, jak přísné jsou normy kolem hromosvodů na objektech (a jak vášnivé debaty jsou kolem nich), je takové provedení docela zvláštní.

Ono to asi nebude klasický plnohodnotný hromosvod jako ochrana před přímým zásahem blesku.
Spíše je to něco, co by při zásahu blesku do vedení mělo hledat více cest do země, aby se do koncových zařízení už přenesla menší energie a "přepěťovky" měly šanci to přežít a zachránit.

Z pohledu ČSN EN 62305 je to úplně špatně, pokud ty sloupy jsou v prostoru, kde se dá předpokládat pohyb osob za bouřky.

Quote from: Jiří Schwarz on 20.05.2013, 15:37


Z pohledu ČSN EN 62305 je to úplně špatně, pokud ty sloupy jsou v prostoru, kde se dá předpokládat pohyb osob za bouřky.

Z pohledu, který uvádíš ano, nicméně pokud vím, tak jde především o zabránění rozčísnutí sloupů.

Tam se spíše jedná o uzemnění stínění samonosného kabelu v jednotlivých rozvaděčích (ÚR,SR) a pak ještě nosného lanka kabelu navíc každých 200m na trase.

Po těch zhruba 200m (každý 4. až 5. sloup) se zemnění dělalo i když tam byly dráty na ramenících a izolátorech... Takže bych přizemnění pláště kabelu nebo nosného lana nebral jako "důležitou funkci" uzemnění...

Quote from: Jiří Schwarz on 21.05.2013, 21:33
Po těch zhruba 200m (každý 4. až 5. sloup) se zemnění dělalo i když tam byly dráty na ramenících a izolátorech... Takže bych přizemnění pláště kabelu nebo nosného lana nebral jako "důležitou funkci" uzemnění...

Tak to jsem asi nepochopil, já to považuji za naprosto zásadní věc při ochraně proti atmosférickému přepětí a navíc spojit se zemí všechny nevyužité vodiče v kabelu (pokud je to možné). Jinak ten hromosvod vypadá asi takhle.

Ještě detail.

Ono to může být zemnící lano. Jestli na tom sloupu dříve byla nějaká připevněná konzola a ta se právě připojuje na toto zemnící lano.
Součástí skříně tahle asi MRS 3p je i zemnicí sběrnice pro připojení uzemnění a stínění kabelů a to je připojené na to zemnící lano.
Ovšem jestli to splňuje podmínky výrobce skříně - zemnění na zemnící sloupek...

Není to uzemění přepěťovek ?? :-\

Quote from: František Šohajda on 22.05.2013, 06:08
Není to uzemění přepěťovek ? :-\

Pokud je tam nějaká "skříň s rozvody", tak ano.

Já bych spíše pídíl po tom, podle jaké normy to tak mastí.

K původní otázce, takovéto provedení má hlavní smysl zemnění. Dal mi za pravdu technik O2.

Quote from: Rozmahel Vladimír on 22.05.2013, 09:32
Já bych spíše pídíl po tom, podle jaké normy to tak mastí.

Že by vyhrabali někde v archivu ČSN 34 2100/1979 ?

Quote from: Jiří Schwarz on 22.05.2013, 13:02
Že by vyhrabali někde v archivu ČSN 34 2100/1979 ?

Pri úraze sa bude brať platná norma.

Quote from: novy2 on 22.05.2013, 13:49
Pri úraze sa bude brať platná norma.

Ona to norma 34 2100 pro nadzemní sdělovací vedení platí, jen je otázkou, jak moc je nebo není v souladu s novými poznatky, jak moc je nebo není v rozporu s novými normami pro ochranu před bleskem a přepětím.
Kdo je realista, umí si představit, že by těžko někdo udělal (zaplatil!) ochranu nadzemního telefonního vedení vedení mezi 2 obcemi v délce kolem 3km, což představuje minimálně 60 sloupů, přesně podle souboru ČSN EN 62305 (první vydání i ed.2)

Zeptám se jinak ?
Viděl někdo úder blesku do  kabelového vedení telefonu vedeného po sloupech  ?

Quote from: František Šohajda on 22.05.2013, 17:19
Zeptám se jinak ?
Viděl někdo úder blesku do  kabelového vedení telefonu vedeného po sloupech  ?

když "letí blesk" dolů, je to proud elektronů, takže má záporný potenciál.
telefonní ústředny mají zemněný kladný pól napájení a tak vodiče na sloupech mají zápornější potenciál, než je potenciál země.
Takže by to vedení mělo blesk odpuzovat.
ŽE BY NĚCO JAKO "ANTIAKTIVÁK"?

P.S. a to jsem měl jen jeden čaj s rumem  :D

Jen jestli si ten blesk všimne, že je ten potenciál tel. vedení posunut o -48 až -60V oproti zemi. Je to tak srovnatelné s kapkou sladké vody v moři.

Quote from: František Šohajda on 22.05.2013, 17:19
Zeptám se jinak ?
Viděl někdo úder blesku do  kabelového vedení telefonu vedeného po sloupech  ?

Já ne, ale podle této fotky, je blesku jedno jestli si vybere sloup, nebo kandelábr. A evidentně kašle i na ochranný úhel pod panelákem.

Quote from: Radek Katolický on 24.05.2013, 22:43
A evidentně kašle i na ochranný úhel pod panelákem.

Tak se koukněte, kolik je při téhle výšce ochranný úhel. Evidentně práskl na kraj ochranného úhlu.

K uvedené fotografii:
Uvažovaná třída LPS II
Při 30ti metrech výšky by byl ochr. úhel 22°, což kryje plochu cca 14m od uvažovaného jímače.
Tak jak píše kolega Fuk, blesk byl na 99% již mimo ochranné pásmo.

Ochranný úhel / valivá koule,  je výsledek statického modelu prostředí pro chování blesku.  Nesmí se zapomínat na proudění vlhkého vzduchu a tak je rozhodně výhodné, nevyužívat možnosti dané normou až na hranu a raději v opatření přidat.

To foto je opravdu neuvěřitelné, jak správně naznal jeho autor.
Nechci hned tvrdit, že ta fotka není autentická. Ale je na ní několik optických zvláštností, které se u tak blízkého úderu této intenzity dost blbě vysvětlují (nebo se mi při focení blesků prostě nikdy nestaly  :) ).

Quote from: František Šohajda on 22.05.2013, 17:19
Zeptám se jinak ?
Viděl někdo úder blesku do  kabelového vedení telefonu vedeného po sloupech  ?

za poslednych cca 5 rokov som zazil asi 2 vymeny bleskoistiek v Krone svorkovnici v URke podobnej tej, ako na fotke. Ale nejednalo sa o priamy zasah.

Quote from: Jiří Schwarz on 22.05.2013, 17:28
když "letí blesk" dolů, je to proud elektronů, takže má záporný potenciál.
telefonní ústředny mají zemněný kladný pól napájení a tak vodiče na sloupech mají zápornější potenciál, než je potenciál země.
Takže by to vedení mělo blesk odpuzovat.
ŽE BY NĚCO JAKO "ANTIAKTIVÁK"?

P.S. a to jsem měl jen jeden čaj s rumem  :D

Nezabudaj, ale ze druhy vodic linky je uzemneny:)

Ono je to s tou telefonní linkou a ústřednou trochu složitější. Ve zdrojové části ústředen je zvykem uzemňovat pól plus, ovšem na vodičích linky není přímo uzemněný vodič plus. Polarita linky má být a-drát minus, b-drát plus, ovšem oba tyto vodiče jsou k napájení připojeny přes tzv. napájecí most, což jsou ve starších releových ústřednách cívky relé, u novějších elektronických obvykle odporový můstek. V součtu mívají hodnoty jak odporů tak vinutí cívek napájecího mostu zhruba 1 kOhm, takže při napájecím napětí ústředny 60V= je protékající proud malý a ještě se zmenšuje v závislosti na délce vedení mezi ústřednou a tel. aparátem.

Jediný vodič, který bývá přímo spojen s kostrou ústředny, tudíž i s plusem a zemněním, je u starších pobočkových ústředen vodič, který je veden společně ke všem aparátům na svorku z, t.j. k tlačítkům na přístrojích, kterými se přivolává státní linka a provádí přepojování. Tento vodič není ovšem dimenzován na nějaký bleskový proud, obvykle se použije jeden pár běžného kabelu SYKY nebo SYKFY spojený paralelně, případně u SYKFY se připojovalo též stínění. U ústředen veřejných toto samozřejmě není.

Quote from: Václav Třetí on 26.05.2013, 10:26
Ono je to s tou telefonní linkou a ústřednou trochu složitější. Ve zdrojové části ústředen je zvykem uzemňovat pól plus, ovšem na vodičích linky není přímo uzemněný vodič plus. Polarita linky má být a-drát minus, b-drát plus, ovšem oba tyto vodiče jsou k napájení připojeny přes tzv. napájecí most, což jsou ve starších releových ústřednách cívky relé, u novějších elektronických obvykle odporový můstek. V součtu mívají hodnoty jak odporů tak vinutí cívek napájecího mostu zhruba 1 kOhm, takže při napájecím napětí ústředny 60V= je protékající proud malý a ještě se zmenšuje v závislosti na délce vedení mezi ústřednou a tel. aparátem.

Jediný vodič, který bývá přímo spojen s kostrou ústředny, tudíž i s plusem a zemněním, je u starších pobočkových ústředen vodič, který je veden společně ke všem aparátům na svorku z, t.j. k tlačítkům na přístrojích, kterými se přivolává státní linka a provádí přepojování. Tento vodič není ovšem dimenzován na nějaký bleskový proud, obvykle se použije jeden pár běžného kabelu SYKY nebo SYKFY spojený paralelně, případně u SYKFY se připojovalo též stínění. U ústředen veřejných toto samozřejmě není.

zmeral som vystupnu linku pcmky (ctloop) a vodic -49V, b vodic -1V, +pol aku uzemneny cez bocnik

Naměřené hodnoty odpovídají, pokud jsou změřeny proti zemi a pokud je aparát zavěšený. Ve Vašem případě máte mezi a-drátem a b-drátem 48V a b drát je kladný, což je správně.  Vyvěšením se hodnoty změní, uplatní se hodnoty odporu v napájecím mostu. Napětí se rozdělí, na aparátu bude napětí zhruba mezi 8 až 15V (závisí na ohmickém odporu vedení mezi aparátem a ústřednou a konstrukci ústředny) a zbytek se rozdělí na napájecím mostu ústředny zhruba na poloviny, což lze  dopočítat z hodnot naměřených proti zemi.

Ve svém předcházejícím příspěvku jsem uvažoval napájecí napětí většiny veřejných ústředen 60V, existují i typy s napětím 48V  a pobočkové menší ústředny mívají buď 48V nebo dokonce 24V na lince (měřeno a-drát proti b-drát) Tyto hodnoty platí pro analogové připojení aparátů, některé pobočkové elektronické ústředny mívají zdigitalizované i spojení s aparáty, buď s jedním nebo dvěma systémovými (např. Panasonic) nebo je mohou mít všechny napojené datově (Goldstar - LG). Tam bývá potom použité čtyřvodičové zapojení a hlavně přístroje musí být specifické, patřící k danému systému toho jednoho výrobce a naměřená napětí na těchto vodičích mezi sebou bývají velice odchylná od analogového zapojení.

Quote from: Václav Třetí on 26.05.2013, 11:08
Naměřené hodnoty odpovídají, pokud jsou změřeny proti zemi a pokud je aparát zavěšený. Ve Vašem případě máte mezi a-drátem a b-drátem 48V a b drát je kladný, což je správně.  Vyvěšením se hodnoty změní, uplatní se hodnoty odporu v napájecím mostu. Napětí se rozdělí, na aparátu bude napětí zhruba mezi 8 až 15V (závisí na ohmickém odporu vedení mezi aparátem a ústřednou a konstrukci ústředny) a zbytek se rozdělí na napájecím mostu ústředny zhruba na poloviny, což lze  dopočítat z hodnot naměřených proti zemi.

Ve svém předcházejícím příspěvku jsem uvažoval napájecí napětí většiny veřejných ústředen 60V, existují i typy s napětím 48V  a pobočkové menší ústředny mívají buď 48V nebo dokonce 24V na lince (měřeno a-drát proti b-drát) Tyto hodnoty platí pro analogové připojení aparátů, některé pobočkové elektronické ústředny mívají zdigitalizované i spojení s aparáty, buď s jedním nebo dvěma systémovými (např. Panasonic) nebo je mohou mít všechny napojené datově (Goldstar - LG). Tam bývá potom použité čtyřvodičové zapojení a hlavně přístroje musí být specifické, patřící k danému systému toho jednoho výrobce a naměřená napětí na těchto vodičích mezi sebou bývají velice odchylná od analogového zapojení.

pokial ma pamat neklame, tak ine pcmko (tel+ 4VE) ma na linke cca -56V a pri vyvesnom zostava jeden pol rovnako blizko zemi ako pri zavesenom.

Tak, ako to popisujete, to určite nie je správne. A to bez ohľadu na ostatné pokusy to nejako obhájiť. Urobil som uzemnení aj pre stľpy toľko, že by som ich už ani nespočítal. Určite som ich robil inak a RT ich po mne premeriaval a prekontroloval. Je to trochu na dlhšie vysvetlovanie ale je to takto zle. Nik im to nekontroluje, lebo roky sa to robilo aj takto a na tých niekoľko vyhoretých aj ústrední sa už dávno zabudlo.

Mnou uváděné údaje nejsou spojené s žádným konkrétním typem ústředny. Snažím se popsat obecné jevy odpovídající obvyklému zapojení ústředen. Také jsem se např. setkal s PBÚ, která byla hybridní a na ní neplatilo prakticky nic z výše uvedeného. V napájecím mostu bylo jen jedno relé, b-drát všech linek byl spojen prakticky na tvrdo s ukostřeným pólem plus, vodič od zemních tlačítek (ZT) se připojoval na speciální svorku ústředny, která byla spojena s dalšími obvody ústředny přes optočlen. To byla specialitka. Ty tady nemá ovšem cenu rozebírat.  Vývoj jde kupředu a samozřejmě s ním se mění některé zažité technologie např. kvůli tomu, že použitým mikroprocesorovým systémům nemusí vyhovovat ukostření a uzemnění pólu plus.