Narazil jsme na celkem kuriózní problém (alespoň pro mě, laika).
Když jsem chtěl koupit náhradu za starší AAA baterky (duracel), které ještě fungovaly, ale zdálo se mi, že někdy už začínají vynechávat, tak jsem zjistil, že žádné jiné nové mi ve dvou přístrojích, nezávisle na sobě, nefungují (ovládání od TV a budík).
Do obchodu jsme dokonce přinesl ovladač (který pokud funguje, tak se dá jeden knoflík hned rozsvítit) a s prodavačem jsme vyzkoušeli všechny typy baterek, které měl v obchodě (od nejlevnějších až po nejdražší typ duracelu, dohromady kolem 7 typů).
Když tam vložím moje dožívající (alkalické) duracelky, všechno opět funguje.
Napadá vás, kde může být problém?
(jen pro jistotu - baterky jsme dávali určitě správnou stranou)
Chtělo by to vidět...
Už jsem se setkal s tím, že byl kontakt pro + poněkud hluboko, vývod z baterie byl "krátký" a nemělo to kontakt, jiné provedení baterie tam šlo.
Taky bych se přikláněl k mechanickému problému než elektrickému.
Taky se mi to stalo u ovládání k televizi,bylo to jak píše pan Schwarz.
Moje zkušenost, kterou jsem učinil před 3 týdny je taková, že už se šetří i na bateriích. Používám Eurotest 61557 a v oblibě jsem měl baterie Sanyo. Jelikož společnost Panasonic spolkla společnost Sanyo, tak jsem tedy koupil nové baterie již pod značkou Panasonic. Po vložení do přístroje jsem z úlekem zjistil, že nejde ani zapnout. Vrazím tam staré vybité baterie a ejhle měřík zapnout šel. po delším laborování jsem zjistil, že Panasonic má baterie o kousek kratší, než Sanyo a už to nemělo spolehlivý kontakt. Buďto se začíná šetřit i zde a nebo se jednalo o nějakou zmetkovitou várku.
Mám podobnou zkušenost u jednoho měřáku a u detektoru. Nové baterie jevící se jako nefunkční, nebo záhadné vypínání přístroje. Problém byl ve tvaru kontaktů. Na baterii byl jakýsi trn, vyvýšená ploška na kontaktu +, která narážela na izolovaný střed kontaktu v přístroji. Pomohlo přejet pilníkem a příště kupovat jen osvědčené GP.
Od kolegy vím o zkušenosti s "utopeným" - kontaktem a rozměrnějším - kontaktem v přístroji, který se dotýkal jen izolovaného pláště baterie.
Konkrétně u Eurotestu je dost vysoká plastová hrana a tam některé baterie mají u + kontaktu "mezeru několik desetin milimetru"
Nezkoumal jsem, jestli existuje nějaká výrobková norma pro rozměry článků.
Rozměrové normy pro 1článkové baterie a akumulátory se dodržují dnes velmi benevolentně. A to se nebavíme jen o délce, ale i o průměru.
Navíc je nyní v módě dražší akumulátory (např. Li-Ion) vyrábět ve verzi "protected", což není nic jiného, než že je pod (-) pólem navíc schovaná destička plošného spoje s "ochranným obvodem", který akumulátor chrání komplexně proti všem nežádoucím jevům vyskytujících se při provozu akumulátoru (vlastní spotřeba takového obvodu je v řádu uA, a napěťový drop-out je pouze v řádu několika málo desítek mV).
"Protected" verze jsou pochopitelně o cca 3mm delší než standard.
Pokud je taková benevolence, k čemu pak existuje IEC 60086-1-2006, která v tabulce C.1 uvádí například pro R03 (AAA) délku 44,5 a průměr 10,5.
Domnívám se, že tyto normy nejsou dodržovány v mimoevropské produkci, která je zde běžně k mání.
Moje zkušenost je taková, že nabíjecí baterie mají kratší + pól oproti nenabíjecím bateriím. A některé přístroje nefungují na nabíjecí baterie, i když mají dobrý kontakt na obou pólech. Problém většinou bývá, že nabíjecí baterie jsou na napětí 1,2V, ale nenabíjecí mají 1,5V. Což u tří článků zapojených do série děla mnohdy nezanedbatelných 0,9V.
Jak se tady psalo -
u mě to bylo zatím vždycky tohle kritické místo u plus kontaktu.
:)
Viděl jsem staré nástěnné hodiny,
které v některých případech po výměně článku za nový,
začaly pracovat až za půl hodiny.
Vadilo jim vyšší napětí nového nepoužitého článku, určitého druhu.
Má zkušenost je, že je to vždy mechanický problém