Má být jistič na přívodu dimenzovaný podle jmenovitého proudu rozvaděče? Např. In=16A ==> jištění přívodu 16A.
Ptám se proto, že výrobci rozvaděčů v případě, že jako hl. vypínač použijí jistič, udávají In rozvaděče podle tohoto jističe a případě, že použijí vypínač tak podle In toho vypínače.
Když budu při použití jističe jako hl.v. chtít dodržet selektivitu tak bude jistění přívodu vyšší, ale to si u použití klasického vypínače nemůžu dovolit.
Max. proud rozvaděče určuje hlavně jeho nejslabší prvek. mohu mít bednu vydrátovanou 10mm2 Cu, ale pokud tam bude centrální chránič do 25A, nesmím jím pustit víc než 25A (norm) (dle pana Kirhoffa si mohu vybrat, součet výstupních obvodů nebo předjištění přívodu). Takže jistič na přívodu zaručí, že mohu na výstup dát třeba tři B16ky do každé fáze.
V případě, že by proud vycházel řekněme max. 111A, tak se jištění na přívodu použije maximálně nejbližší nižší (100A) a tato hodnota se uvede na štítek, protože víc tam stejně nenatlačíte - 100A jištění je nejslabší článek a 125A jištění už tam nevyhoví.
Rozhodně neplatí, že prostou výměnou hlavního jističe nebo vypínače mohu rozvaděčem honit větší proudy (norm)
Po pravdě, moc nechápu ani výběr vypínače "na doraz". O číslo silnější není obvykle o moc dražší a vrátí se to na spolehlivosti i životnosti.Nehledě na to, že vypínač bude používán při poruše nebo údržbě a v případě poruchy jím může zrovna jít několikanásobný proud, než na který byl stavěný.
Navíc je potřeba u vypínače zohlednit i odběr - AC1, AC3,... Jeden z projevů debility elektriáře / konstruktéra / výrobce rozvaděče je spínač, který dá jmenovitý proud jenom pro odporovou zátěž, na vstupu rozvaděče pro motory.
A předjištění vedení k rozvaděči - to by měl specifikovat výrobce rozvaděče (norm) A máte pravdu, pokud je jako hlavní vypínač jistič, tak jistíte na max. proud rozvaděče, pokud je na vstupu jistič, stačí jistit vedení na zkrat, o přetížení se postará samotný rozvaděč.
Děkuji za reakci, vše co jste napsal je jasné, ale mě primárně šlo o to jestli má jíštění přívodu rozvaděče vazbu na jeho jmenovitý proud (štítková hodnota).
Běžně se stane, že projektant, který řeší přívod, dostane jen štítkové hodnoty rozvaděče nikoli jeho zapojení.
Když vemu dva rozvaděče ke stejnému účelu např. přepínaní dvou zařízení (dva vývody 16A).
Jeden bude mít na vstupu jistič 25A a druhý vypínač In=25A. Na štítku budou mít In=25A.
Jak řešit přívod?
Když odjistím přívod 25A tak v prvním případě nedodržím selektivitu a když použiji 32A tak mi nesedí ten vypínač :(
Zachovejte chladnou hlavu a zkuste se nad tím zamyslet. Myslíte si, že když použijete vypínač 50A, musíte použít i stejný, nebo silnější předřazený jistič? Naopak. Klidně můžete tento předjistit 20A a bude to v pohodě. Ta hodnota je maximální možný proud, protékající oním prvkem. Tedy musíte zabránit tomu, aby tam mohl větší proud téci, jinak nevydrží kontakty a vypínač odejde.
Tedy jinak. Nemůžete předjistit zásuvku, která snese 16A, jističem 20A. Naopak nebude problém snížit hodnotu jističe třeba na 10A. Jinak řečeno. Můžete mít třeba v rozvaděči komponenty na 63A, ale rozvaděč může být pouze do 40A. Tomu musí odpovídat i předjištění. Opačně, tedy rozvaděč 40A a komponenty 25A, jsou samozřejmě problém.
Pokud použijete jistič, jako hlavní vypínač, je jeho hodnota nepodstatná. Klidně může být 100A. Prostě nevypne a bude se chovat jako obyčejný vypínač a ochranou funkci v tomto vždy přebírá předřazený jistič na přívodu pro rozvaděč.
Snad jsem to napsald dosti srozumitelně. o:-) (beach)
Jinými slovy, je úplně buřt, jaké je In rozvaděče, pokud je jeho jištění rovno nebo nižší, než In.
A co selektivita?
Já teď neřeším konkrétní případ, ale často se stává, že rozvaděč a zařízení z něj napájené dodává jeden dodavatel a přívod řeší jiný dodavatel (např. profese MaR a elektro).
Projektant MaR pošle štítkové hodnoty (v příspěvku výše In=25A) a projektant elektro musí navrhnout přívod.
Navrhne 25A a v prvním případě nedodrží selektivitu.
Navrhne 32A a v druhém případě "přetíží" vypínač.
Definice In dle ČSN říká:
"Jmenovitý proud obvodu rozvaděče je stanoven výrobcem, přičemž se berou v úvahu jmenovité hodnoty součástí elektrického zařízení v rozvaděči, jejich uspořádání a použití. Tento proud musí být přenášen aniž by oteplení jednotlivých částí rozvaděče ..... překročilo stanovené meze"
Dle mého názoru v případě použití jističe na vstupu místo hl. vypínače je In rozvaděče vyšší než hodnota daného jističe a výrobce udává na štítku špatnou hodnotu. Ale možná se mýlím
A můžete se podělit s námi o to, jak chcete dodržet u vypínače selektivitu? Víte vůbec co to ta selektivita je? (eek)
Quote from: Jan Franěk on 05.08.2015, 20:58
A můžete se podělit s námi o to, jak chcete dodržet u vypínače selektivitu? Víte vůbec co to ta selektivita je? (eek)
Na začátku jsem psal:
1. jako hl. vypínač jistič 25A
2. jako hl. vyp. klasický vypínač In=25A
Oba rozvaděče mají na štítku In=25A
Když odjistím přívod 25A mám v prvním případě dva stejné jističe za sebou. Tady mám problém s tou selektivitou.
Pletete si jistič s vypínačem.
Jestli vás chápu správně tak v případě, že použiji jako hl. vyp. jistič tak to není jistič ale vypínač?
Já bych to nehrotil, v obou případech bych tam prostě vrazil do přívodu jistič dimenzovaný na In.
- Přívodní kabel je jištěný proti zkratu, dokonce vyhoví i při vyšší impedanci smyčky než pří vyšší hodnotě
- Při přetížení stejně vypadne jeden z nich podle výrobních tolerancí
- Selektivita na jednom kabelu nemá smysl. Jaký je rozdíl ve funkci napájenýho rozvaděče, jestli mu vypne jistič před nebo za přívodním kabelem, popřípadě oba? Rozvaděč je bez napětí, ostatní zařízení nejsou ovlivněna.
Důležitý je jenom to, aby žádný z těch dvou jističů nevybavil, pokud je přetížený některý výstupní okruh. A aby nesestřelil ještě přívod do nadřízenýho rozvaděče. Jinak je to šumák.
-------------------------------------------------------
A při konstrukci rozvaděče bych na vstupu preferoval jistič, protože
- dokáže odchytit nadproudy, když to instaluje ňouma
- má vyšší vypínací schopnost než vypínač
- cenově vyjde +/- nastejno,často je dokonce levnější.
Pokud teda není požadavek na červeně označený vypínač s možností zamknutí ve vypnutém stavu.
, stejný problém teď řeším v jedné fabrice. Hlavní vyp. rozvaděče je 20A, z osvědčení rozvaděče je patrona stejná proudová hodnota. Za hlavním vyp. jsou instalovány jističe max 16A v tomto rozvaděči. Přívod pro tento rozvaděč je jištěn 32A. Já se ale potřebuju opřít o normu, abych vyvrátil tvrzení projektanta, že to tak může být. Tak jdu hledat. Je třeba počítat s počtem vývodů 16A a jejich soudobostí. Nemohu přesáhnout In vypínače, když zatížím např. 5ks 16A z 70%. A od toho je ono předřazené jištění, jež by mělo danný hl.vyp. zachránit. Nevím proč projektant nenadimenzoval hl. vyp. výše. Prosím reagujte
V prvním kole bych se zkusil opřít o ČSN 33 2180 bod 4.5.
Hmmm, zkusím ještě pohledat, toto bude jako argument slabé, ale děkuji.
Quote from: Oto Strnad on 18.08.2015, 09:22
... Hlavní vyp. rozvaděče je 20A, z osvědčení rozvaděče je patrona stejná proudová hodnota. ...
Tohle mi zkuste přeložit do "češtiny"
Mám to chápat tak, že jsou tam pojistky 20A? Pak by byl problém to napadnout.
To vám přeložím. Protokol o kusové zkoušce rozvaděče udává In 20A. Hlavní vypínač v tomto rozvaděči je In 20A. Za tímto vypínačem jsou umístěny jističe např. 8ks 16A, určeny pro vývody. Předřazené jištění napájející tento rozvaděč je 32A. Já tvrdím špatně, projektant niko-li.
Samozřejmě že to je špatně. Stačí vzít onen vypínač, nalistovat katalog výrobce a podívat se, jaké je jeho maximální dovolené předjištění. S požadavky výrobce těžko bude onen "pseudo"projektant polemizovat, ne?
vím že to je špatně, jen potřebuji argumentovat článkem z normy. Bohužel nejsem na místě a přesný typ vypínače nevím, výkaz výměr bohužel neudává.
A proč normy? Pokud výrobce řekne, že maximální dovolené předjištění je 16 nebo 20 A, tak s tím nemusíte polemizovat. Výrobek (vypínač) je navržen/použit v rozporu s pokyny výrobce.
Pokud "pseudo"projektant tvrdí něco jiného, nechť předloží katalogový list vypínače 20 A, který může být předjištěn pojistkami 32 A.
rozumím vám, typ vypínače právě zjišťuji, díky
tak typ vypínače je OT25FT3 od ABB
V zásadě ještě záleží na tom, jaká je za ním zátěž, ale obecně jej jako vypínač na 32 A použít nelze. Lze jej asi použít jako odpojovač do 32 A, tedy kategorie AC-20A (spínání bez zatížení), a to ještě pouze do teploty 40 stupňů (byť bych o tom měl pochybnosti, když je hned v záhlaví napsáno 25 A).
Pro všechny ostatní případy pak do 25 A, případě i méně (např AC-23, tzn. motorové či indukční zátěže do 20 A).
Pořád přemýšlím nad tím vypínačem a utekla mi ještě zásadnější :-)
Jak může být předjištění 32 A, když máte štítkový jmenovitý proud rozvaděče 20 A?
Quote
ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 5.3.1.
Jmenovitý proud rozvaděče je menší než:
– součet jmenovitých proudů přívodních obvodů v rozvaděči, které pracují paralelně;
– celkový proud, který může hlavní přípojnice rozvádět v konkrétním uspořádání
to je další věc, rozvaděč slouží pro napájení řídícího systému, dalo by se tedy uvažovat o typu zátěže AC-21A nebo AC-22A, žádný motor napájen není. Z pohledu vypínače by maximální jištění mělo být tedy 25A.
Ještě si všimněte kolonky v té tabulce co jste mi ukazoval: pro tento typ vychází 40/32A
a to char. gG/aM
Jmenovitý podmíněný zkratový proud
efektivní hodnota a odpovídající proud
předřazené pojistky v jednofázovém testu
podle IEC 269
Otázkou je, zda je tím opravdu myšleno to co potřebujem??