Na novostavbě mi firma namontovala na střechu satelitní anténu a neměl jsem úplně 100%-ní pocit, že se technik dobře vyzná v záležitosti jejího uzemnění.
Stožár antény přesahuje hromosvod a bude tedy zřejmě nutná montáž oddáleného hromosvodu (udělá odborník).
Na půdě, kam jsou vytaženy rozvody signálu do jednotlivých místostí a zásuvka 230V, leží rovněž žlutozelený vodič ... předpokládám, že jde o ochranný vodič, který se měl správně připojit na kostru antény ... je to tak nebo ne?
Stožár antény momentálně není spojen s ničím, tj. ani s hromosvodem ani s tímto vodičem. Chápu, že oddálený hromosvod snižuje rizika související s úderem blesku. Neměly by ale kostry kovových zařízení (tedy i anténního stožáru) být vždy spojeny s výše jmenovaným žlutozeleným vodičem a bránit tak zraněním souvisejícíh s chybami v instalaci?
Stožár antény musí být spojen ŽZ vodičem na HOP. Né na jímací soustavu.
+ osadit svodiče bleskových proudů na vstupní koax. kabely vedoucích od antén. Svodiče rovněž připojit na ZŽ vodič, který je připojený z MET (HOP).
Především je potřeba správně vyřešit hromosvod, jinak se bude stožár s anténou chovat jako jímač, vodič a kabely od antén jako svody pro blesk vedoucí dovnitř do domu.
Pár příspěvků na dané téma:
DEHN: Tipy, triky (5.) - Anténní stožáry, různá zařízení na střeše (http://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2006-03-11.6255957953)
XXV. konference RADIOKOMUNIKACE 2015 (http://www.konferadio.cz/files/prezentace/Salansky_Hajek-Ochrana-anten-pred-bleskem-2015.pdf)
Taková všetečná otázka, dostatečná vzdálenost je stejná jak k perfektně uzemněné konstrukci, tak k "zazděnému trezoru", není to divné?
Quote from: Milan Hudec on 09.01.2016, 16:10
Taková všetečná otázka, dostatečná vzdálenost je stejná jak k perfektně uzemněné konstrukci, tak k "zazděnému trezoru", není to divné?
Pokud součet vzdálenosti mezi jímací soustavou, trezorem a třeba rozvodem nn bude větší než dostatečná vzdálenost, nic se nestane.
Předpokládám, že ta vzdálenost u trezoru platí po případ, kdy je trezor "nepříliš velkých rozměrů" a není nikam připojen (napájení el. blokování zámku, signalizace stavu trezoru a zámku...)
I když mě vrtá v hlavě myšlenka jestli je možné trezor obsluhovat v době, kdy nemohu vyloučit blesk, když ten "součet vzdáleností" bude vyhovovat, ale jednotlivé vzdálenosti ne a já tam při dotyku s trezorem zanesu jakýsi vliv...
Jsem se asi vyjádřil nesrozumitelně, takže ještě jednou.
Dejme tomu že dostatečná vzdálenost bude metr od rozvodů nn(tzn.dobře uzemněných částí), nemohla by být menší k "neuzemněnému" kusu železa ve stavbě?
Neměla by spíše být u toho trezoru větší? Rozvody nn jsou na jasně definovaném potenciálu, PE vodič na stejném potenciálu jako blesk, když zafunguje svodič.
Kdežto ten kovovej trezor pravděpodobně neuzemněnej nebude. Takže při případným přeskoku by to mohlo nadělat větší škody....
Ale jistotou netrpím.
Quote from: Vít Rotrekl on 11.01.2016, 07:20
Neměla by spíše být u toho trezoru větší?
Na neúzemnených kovových predmetoch sa indukuje neurčité napätie od blízkych ale aj vzdialených bleskových kanálov. Tak treba pokiaľ možno územniť tieto predmety samostatným vodičom na zemniacu sústavu domu. Týka sa to napr. aj anténneho držiaku a kovových pohodených predmetov pod strechou domu.
Netreba pri tom brať do úvahy čl. 3.18, ktorý definuje kovovú inštaláciu? Kovová stolička opretá o stenu na indukciu preskoku asi stačiť nebude.
V správaní blesku sa ťažko vyznať. Záleží na tom, či je to normálny fyzický jav, že si blesk len tak preskočí na kus neuzemneného železa v blízkosti zvodu od ktorého sú ostatné kovové časti v dostatočnej ,,s" a potom naspäť.
Ak je normálne, že mu po ceste do zeme preskakuje, potom máme ďalší bod na počítanie ,,s", ak nie, môže ísť o prijateľné riziko.
Asi tak, ako keď leží zachytávacie vedenie pod strechou na dreve, a nepočítame hneď s každým klincom v jeho blízkosti na ktorý by preskakoval hore-dolu a zapálil drevo, ale len s jeho možným oteplením.
V konečnom dôsledku ale asi pôjde o vyhodnotenie situácie, či je takáto kovová časť v menšej ,,s" schopná vytvoriť bleskovému prúdu ďalšiu cestu do zeme, ako už spomenul p. Schwarz.
, bez zbytečných omáček a povídání.
Normy ČSN EN 60178-11 a ČSN EN 62305-3 a 4 o tom hovoří jasně.
Anténu chránit pokud to lze oddáleným/izolovaným jímačem, anténní stožár připojit k lokální ekvipotenciální přípojnici, kterou instalujete na půdě. K zmiňované LEP připojíte uvedený žlutozelený vodič PE. A jak kolegové ještě připomínají anténní kabel ochraňte SPD typu 1, jehož uzemňovací vodič opět připojíte k LEP. Připomínám, že délka uzemňovacího přívodu od SPD k LEP
nemá přesáhnout 0,5 m. Pamatujte si, že velikost indukovaného napětí na vodiči lze jednoduše odhadnout a činí u vedení nn zhruba 1 kV na 1 m vodiče.