Jakou nejlepší metodu zvolit pro měření el. oddělení ocelového výložníku od vnitřní ocelové konstrukce betonové stěny?
Výložník je přichycen chemickou kotvou.
Vnitřní ocelová konstrukce stěny (kari sítě) je přístupná pro měření.
Předpokládám, že kvůli hromosvodu?
Quote from: Vít Rotrekl on 20.01.2016, 07:08
Předpokládám, že kvůli hromosvodu?
Ne, kvůli bludným proudům. Dle technických standartů mají být všechny NUKy montovány izolovaně.
Na pražském metru se kabelové konstrukce ukládají izolovaně již mnoho let. Od upevňovací hmoždinky se konstrukce izoluje pomocí izolačních součástek. Měří se izolace konstrukce proti ocelové konstrukci betonové stěny. Používám běžný měřic izolace s napětím 500V DC. Izolovanýsm uložením konstrukcí se zamezí vodivýsm cestám pro bludné proudy.
No měření je v těchto případech spíše alibismus, jde o dodržení technologické kázně s použitím izolační podložky mezi železo a stěnu spolu s izolační kotvou, což chemická malta nesplňuje, ne že by bylo nemožné takovou vyrobit, aleje nanejvýš obtížné do této umístit technologicky trn aby bylo zaručeno jeho stejnoměrné obtečení.
Ano František mě předběhl.
Quote from: Milan Hudec on 20.01.2016, 07:34
No měření je v těchto případech spíše alibismus, jde o dodržení technologické kázně s použitím izolační podložky mezi železo a stěnu spolu s izolační kotvou, což chemická malta nesplňuje, ne že by bylo nemožné takovou vyrobit, aleje nanejvýš obtížné do této umístit technologicky trn aby bylo zaručeno jeho stejnoměrné obtečení.
Projektant tvrdí, že chemická kotva (pakliže je správně udělaná) může být brána jako dostatečné izolování, a že splňuje požadavky TP124 www.pjpk.cz/TP%20124.pdf (http://www.pjpk.cz/TP%20124.pdf)
Nebyl jsem si jist, jestli metoda měření izolačního odporu např. 500V je správná pro prověření mezní hodnoty 5kOhm uvedené v technický podmínkách.
Nevím jak projektant ale já jsem jich v živitě provedl celkem dost a u žádné bych se neodvážil tvrdit, že se kotvící železo nedotýká betonu přímo ale jen přes maltu.
Pokud ke kotvení nestačila pavnost izolační hmoždinky, pak se do stěny kotvila maltou izolační matice a do této se pak zašrouboval emkový šroub.
Quote from: Milan Hudec on 20.01.2016, 11:13
Nevím jak projektant ale já jsem jich v živitě provedl celkem dost a u žádné bych se neodvážil tvrdit, že se kotvící železo nedotýká betonu přímo ale jen přes maltu.
Pokud ke kotvení nestačila pavnost izolační hmoždinky, pak se do stěny kotvila maltou izolační matice a do této se pak zašrouboval emkový šroub.
Já si o tom myslím taky své....nemám však chuť, ani náladu jim to rozporovat. Jde mi jen o to, jaký způsob měření by mohl být nejprůkaznější. Jestli měření izolačního odporu, měření přechodového odporu, nebo snad něco dalšího?
Průkazné není žádné, pokud je mezi roxorem a kotevním prvkem pidimezera v době měření již tam nebude při zatížení konstrukce.
Quote from: Milan Hudec on 20.01.2016, 13:26
...pokud je mezi roxorem a kotevním prvkem pidimezera ...
Také občas zastáváš princip, že optimismus pramení z nedostatku informací?
Jestli něco "neprorazím" při měření napětím 500 nebo 1000V, ještě to neznamená, že v popsaném případě to bude OK při změně vlhkosti, jiné to může být na dráze, kde je AC trakce, a úplně o něčem jiném to bude pokud se na jedné nebo druhé části objeví nějaká napěťová špičky při průchodu bleskového proudu nějakou částí konstrukce.
Kotvy do betonu86
Navrhují se jako izolační prvky pro připevňování zpravidla ocelových konstrukcí k betonové stavbě, zejména v tunelech. Elektrická izolační schopnost každé použité kotvy musí dosahovat hodnoty alespoň 5 kΩ. Kvalitu elektroizolačního odporu doloží zhotovitel protokolem. Zkoušení kotvy se provádí laboratorně měřením elektrického odporu táhla kotvy vůči vnějšímu obalu uloženému ve vodě nebo v mokrém betonu93.
To je z těch technických podmínek. Tak mě zajímalo, jak se to tedy měří.
Podle toho popisu to vypadá, že nezáleží na tom jak je o uloženo v betonu ve vztahu k roxorům nebo jiným vodivým konstrukčním dílům, že ta "izolace" je součástí té kotvy.
Mě by jako známého rejpala zajímalo jak je to s platností, závazností dokumentu jako např. TP124. Ono těch "TéPéček" existuje v resortu dopravy poměrně dost, a některé jsou "neznámé" i pro mnohé profesionály.
Pokud vím tak certifikaci pro dopravní stavby má jen kotva oa fischera s vrutem s opačným stoupáním.
Quote from: Milan Hudec on 21.01.2016, 00:43
Pokud vím tak certifikaci pro dopravní stavby má jen kotva oa fischera s vrutem s opačným stoupáním.
Zájímavé, tohle zkusím prověřit.
Quote from: Milan Hudec on 21.01.2016, 00:43
Pokud vím tak certifikaci pro dopravní stavby má jen kotva oa fischera s vrutem s opačným stoupáním.
Měl jste na mysli levý závit?
Quote from: Václav Třetí on 21.01.2016, 09:09
Měl jste na mysli levý závit?
Ne ne, koukám že jsem to napsal hajdalácky.
Koukněte na zatloukací vrut na tvar trojúhelníku jeho závitu a pak si představte hlavu na jeho druhém konci.
Díky za vysvětlení.
Ještě upřesním, že tento závit se používá z důvodu dynamického zatížení, předpnelismus je mezi hmoždinkou a vrutem, při použití závitu běžného či natloukacího se vrut v hmoždině nehne a slabší místo je pak mezi touto a betonem.