ČSN 33 200-5-51 ed.3 stanovil VV jako "Nebezpečí požáru hořlavých kapalin"
ČSN 33 2000-4-41 Z1 tabulka NA.6 jako "Nebezpečí výbuchu"
- poznámka ad4 "Jsou li hořlavé kapaliny vodivé"
Vliv BE2 je vždy požár, pro výbuch platí vliv BE3.
V normě 4-41 Z1 je nejspíš chyba, má tam být "Nebezpečí požáru".
BE2N3 Nebezpečí požáru hořlavých kapalin,
definice hořlavých kapalin je uvedená v ČSN 65 0201+Z1
Pokud by se jednalo o hořlavé plyny a páry z hlediska výbuchu,
tak by byla definice podle ČSN EN 60079-0 až 14
K termínu vodivá kapalina jednou ing.Dvořáček uvedl:
"má-li kapalina ve sloupci odpor alespoň 100 kiliohmů není nutno prostor v němž se vyskytuje považovat z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem za nebezpečný nebo zvlášt nebezpečný."
Ke stanovení hranice BE2/BE3 nestačí PVV dle 5-51, ale musí být vypracovaná Dokumentace o ochraně proti výbuchu dle NV 406/2004 Sb. A tam jsou trochu jiná pravidla.
Quote from: Jan Bocek on 01.03.2016, 10:16
K termínu vodivá kapalina jednou ing.Dvořáček uvedl:
"má-li kapalina ve sloupci odpor alespoň 100 kiliohmů není nutno prostor v němž se vyskytuje považovat z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem za nebezpečný nebo zvlášt nebezpečný."
V jakém sloupci? Nechybí tam něco?
BE2 je vždy nebezpečí požáru. V tabulce NA.6 ČSN 33 2000-4-41 ed.2/Z1 je asi chyba. Mělo by tam být nebezpečí požáru. Ty tabulka vlastně říká, že v případě že je hořlavá kapalina vodivá, tak je nutné prostor klasifikovat z hlediska úrazu elektrickým proudem jako zvlášť nebezpečný. Jinak obecně vnější vlivy BE2 a BE3 nemají vliv na míru nebezpečí úrazu elektrickým proudem, ale je třeba dávat pozor na to, aby ochrana před úrazem elektrickým proudem nebyla iniciátorem požáru nebo výbuchu.
Děkuji, za odkazy na normy, budu se jimi pár dní prokousávat.
Ta vodivost kapalin je pak uvedená v ČSN 33 2030, čl. 5