Jaký máte názor na jištění 23A/400V zásuvky jističem 3x16 bez použití proudového chrániče ve výrobně?
Zaměstnanci laici nebo řešení proškolit zaměstnance aby byli osoby poučené?
technický přesun
Můj názor je takový, že poruchový proud bude zabíjet naprosto stejně a to bez přihlédnutí k tomu, zda obsluhou poteče proud 16 nebo 32A. Obě hodnoty jsou vysoko nad hranicí byzpečné proudové hodnoty.
Proto za mě......proudový chránič vždy a to i v případě, že bude zařízení obsluhovat obsluha s elektrotechnickou kvalifikací.
Nebo si snad někdo myslí, že má elektrikář tělo z naprostého izolantu?
Chyba je si myslet, že je elektrikář ostražitější. Znám spousty kolegů, co si myslí, že vše od generátoru v elektrárně až po spotřebič má před nimi respekt a podle toho se také chovají.
Čistě z legislativního hlediska lze, pokud splníte požadavky normy ČSN 33 2000-4-41 ed.2 a najdete osobu odpovědnou za elektrické zařízení, spolu s osobou pověřenou kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti podle ČSN EN 51 110 ed.3.
Ale vzhledem k tomu, co už napsal kolega Horský, je to jednak krajně nerozumné a jednak dotčené zodpovědné osoby by s ohledem na trestní odpovědnost buďto netušili, co podepisují, nebo nebyly schopné právních úkonů.
Přesně tak.
ČSN jsou "pouze" doporučující. Já je beru jen jako návod pod který by neměl nikdo zajít.
ČSN jsou také plné chyb a nerozvážností, které musíme jako technici dolaďovat dle svého osobního citu. A to zrovna platí o instalaci zásuvek 400V/32A.
Místo alibistických řešení s podepsaným archem tzv. "POUČENÝCH" osob, považuji jednoznačně za jednodušší a hlavně bezpečnější, instalovat chránič v ceně cca 1k. Školitele musí firma taky zaplatit, ikdyž ze zkušenosti vím, že celé školení proběhne většinou klasicky, právě pouze tím podpisem onoho alibistického papíru.
Souhlasím s Váma kolegové...ale napadla tu jedna podstatná informace. A to, nevíme jak je zařízení staré.... Může to být v provozu ještě před účinností řady 33 2000, a pak je to v pořádku. A na provozovatele se bude horko těžko hledat nějaký argument, aby to předělal...
Pokud pracovní pomůcky atd. kam je možno zařadit i el. rozvody nesplňují alespoň v míře obvyklé současné požadavky na bezpečnost dostává se provozovatel do důkazní nouze v případě vzniku pracovního úrazu.
Své by o tom mohli vyprávět třebas provozovatelé archaických strojních zařízení.
Schválně jaká by po úrazu byla odpověd zaměstnavatele proč nebyla zásuvka chráněna?
Proškolování cedulky a tabulky by mělo přijít na řadu vždy až po vyčerpání technických možností.
Vyjímkou by mohl být případ, kdy je ze zásuvky napájena nějaká součást technologické linky a při nečekaném vypnutí by mohlo vzniknout nějaké jiné nebezpečí.
Tam bych hledal cestu k vyšší bezpečnosti např. v doplňkovém pospojování...
Ale obecně souhlasím s těmi, kdo dávají přednost technickému řešení před administrativním opatřením.
Milan to určitě bude vědět přesně, ale pokud se pamatuju, tak závažná škoda podle zákona je definovaná nad 100 000,-Kč.
nikoli nepatrná 5000 Kč,
nikoli malá 25000 Kč,
větší 50000 Kč,
značná 500000 Kč
velkého rozsahu 5000000 Kč.