Pojízdný diselagregát má transportní buben s navinutým 3f pohyblivým přívodem na bubnu.
Kolega při provozu vždy vymotává celý buben 40m kabelu s tím, že se jinak ztrácí výkon.
Přitom se prý buben ale nehřeje. Má to nějaký racionální důvod?
Proudovou zatižitelnost kabelu ve svinutém a v rozvinutém stavu byste měl najít v dokumentaci.
Zakon zachovanie energie : kabel sa nehreje, cize vykon sa nestraca. Pri 50 Hz to fungovat ako vyzarovacia antena nebude. Kam sa podla kolegu ten vykon straca a ko sa ona stratena energia prejavuje ?
To si jenom špatně vyložil informaci z návodu, že se svinutým kabelem je nižší dovolená zátěž (využitelný výkon).
Laické vysvětlení. Je to zcela logické. Pokud je kabel navinut na bubnu, nemá přirozeně možnost stejného chlazení jako při rozvinutém stavu. Z toho vyplývá, že pokud budete chtít přenášet při navinutém bubnu podobné zatížení, jako u zcela rozvinutého, musí se zákonitě oteplovat. Pokud potřebujete odebírat výrazně nižší proud než je jmenovitý nemusíte oteplení, které tam vznikne vždy, ale je úměrné přenášenému výkonu, ani pocitově vnímat.
Kolega se zřejmě domnívá, že kabel na bubnu se chová jako tlumivka.
Nechová, je to v podstatě bifilární vinutí.
Možná má kolega špatnou zkušenost s prodlužovačkou na bubínku. Před nějakým časem mi přinesli do opravy prodlužku s kabelem s PVC izolací, jejichž posledních 5 m nešlo odmotat, izolace byly úplně rozteklé a asi metr od konce zkrat mezi žilami. Důvod jednoduchý - plné zatěžování nebo možná i přetěžování v navinutém stavu.
Quote from: Patrik Mlynar on 21.07.2016, 11:03
Zakon zachovanie energie : kabel sa nehreje, cize vykon sa nestraca. Pri 50 Hz to fungovat ako vyzarovacia antena nebude. Kam sa podla kolegu ten vykon straca a ko sa ona stratena energia prejavuje ?
Prý větší zátěže pak agregát neutáhne a nebo má větší spotřebu nafty, tvrdil že se vytváří v bubnu jalový výkon.
Tak to vypadá, že mu to někdo řekl, tak to předává bezhlavě dál.
Na bubnu jsou cívky v podstatě dvě. Jednu tvoří vodič L a druhou vodič N. A protože jimi elektrony sviští v opačném směru, elmg. pole se okolo nich vyruší a tudíž nemůže žádná jalovina vznikat (viz kol. Kubík - bifilární vinutí).
To, že něco jako cívka vypadá, neznamená že to cívka opravdu je.
Uvedu příklad kdy zmiňovaný efekt fungoval.Klasická trafosvářečka,kabel ke kleštím s S=16mm2,délka 25m.Pokud byl kabel smotaný tak to vařilo velmi špatně.Ale to byl jten jeden vodič.
Pokud koeficient namotalismu sníží provozní proud kabelu pod žádoucí mez která je závislá jednak na jeho průřezu, skutečně procházejícím proudu a jednak materiálu izolace tak ho z bubnu prostě odmotám.
Nehledejme v tom vědu.
Quote from: Milan Hudec on 23.07.2016, 16:04
... koeficient namotalismu ...
Ty vždycky dovedeš překvapit a potěšit novým termínem. Připomněl jsi mi jednoho dávného kolegu, který pro mlno používal termín šťávismus :D
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 22.07.2016, 10:55
Na bubnu jsou cívky v podstatě dvě. Jednu tvoří vodič L a druhou vodič N. A protože jimi elektrony sviští v opačném směru, elmg. pole se okolo nich vyruší a tudíž nemůže žádná jalovina vznikat (viz kol. Kubík - bifilární vinutí).
To, že něco jako cívka vypadá, neznamená že to cívka opravdu je.
On jet to 3f agregát!
Quote from: Jirka Truhlář on 25.07.2016, 08:31
On jet to 3f agregát!
V tom nevidím žádný rozdíl. Jenom se ty pole sečtou vektorově.