OPP#1 Kdy je přepěťová ochrana povinná? Je přepěťová ochrana povinná? Má cenu se takovou investicí zabývat? Kde je to nutnost a kde dobrovolnost? Víte, jak asi nad touto otázkou uvažují někteří spotřebitelé?
Připojujeme se vzdáleně na dva elektrotechniky s otázkou jak vnímají důležitost nasazení přepěťové ochrany jejich klienti spotřebitelé. A jak na stejnou otázku povinnosti užití přepěťových ochran reagovali čeští specialisti této problematiky, sledujte ve zkrácené verzi nyní ...
[video]/video/2017/170111_opp1_je_prepetova_ochrana_povinna_k.mp4[/video]
Plné výpovědi odborníků zde... (http://elektrika.cz/data/clanky/opp-1-kdy-je-prepetova-ochrana-povinna) Kdy je přepěťová ochrana povinná podle vás?
Tedy z toho, co jsem slyšel to vyznívá, že se musí s přepěťovou ochranou počítat skoro všude. Pokud to není dáno předpisem a analýza rizika nevyjde jinak, tak s ní musíme počítat.
Ale když investor řekne, že na to nemá prostředky, tak se má dít co?
Zastavit stavba, nekolaudovat?
Nebo případné následky jdou na vrub toho, kdo schválil provoz bez ochran?
Quote from: Miroslav Minařík on 17.01.2017, 10:00
Tedy z toho, co jsem slyšel to vyznívá, že se musí s přepěťovou ochranou počítat skoro všude. Pokud to není dáno předpisem a analýza rizika nevyjde jinak, tak s ní musíme počítat.
Ale když investor řekne, že na to nemá prostředky, tak se má dít co?
Zastavit stavba, nekolaudovat?
Nebo případné následky jdou na vrub toho, kdo schválil provoz bez ochran?
A co se stane když investor řekne že nemá prostředky na zž vodiče?
Není to obdobně?
Quote from: Milan Hudec on 17.01.2017, 10:48
A co se stane když investor řekne že nemá prostředky na zž vodiče?
Není to obdobně?
To tedy nevím.
Provoz bez přepěťových ochran není neobvyklý, zato provoz bez zeleno/žlutých vodičů jsem ještě neviděl (v seriozních stavbách samozřejmě).
Samozřejmě nutno rozlišovat komerční budovu a chýši nebohého vykořisťovaného spotřebitele. :-)
Závěrečná informace, že přepěťové ochrany ochránily zařízení při upadlém PEN (tzn. 400 V místo 230 V)? :o
Quote from: Milan Illek on 17.01.2017, 11:20
Závěrečná informace, že přepěťové ochrany ochránily zařízení při upadlém PEN (tzn. 400 V místo 230 V)? :o
Svodič třídy III nepustí do spotřebiče napětí vyšší, než 275V, přičemž reakce na poruchu se počítá v nanosekundách. Takže je to možné a je to funkční.
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 17.01.2017, 11:36
Svodič třídy III nepustí do spotřebiče napětí vyšší, než 275V, přičemž reakce na poruchu se počítá v nanosekundách. Takže je to možné a je to funkční.
To je pak o dost dobrý důvod si dá stupně III. do starého panelákového nulování, ne? Tam se PEN upaluje často jak "čarodejnice" :-)
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 17.01.2017, 11:36
Svodič třídy III nepustí do spotřebiče napětí vyšší, než 275V, přičemž reakce na poruchu se počítá v nanosekundách. Takže je to možné a je to funkční.
Není to napěťová ochranná hladina L-PE a N-PE do 1,5kV?
Napětí, např. 275V může být dle různých výrobců udáváno jako trvalé provozní napětí?
Quote from: Miroslav Minařík on 17.01.2017, 10:55
To tedy nevím.
Provoz bez přepěťových ochran není neobvyklý, zato provoz bez zeleno/žlutých vodičů jsem ještě neviděl (v seriozních stavbách samozřejmě).
Samozřejmě nutno rozlišovat komerční budovu a chýši nebohého vykořisťovaného spotřebitele. :-)
Prakticky na každé stavbě se dá najít místo kde se na vodič zapomělo typ.pospojování či jeho přivedení ke spotřebiči typu sporák a pod. kdy mnoho výrobků má speciální zemní svorku.
Abych se do toho nezamotal ...
Hodnota miliampérového bodu varistoru je vyšší, než provozní. Takže asi není tak důležitá hodnota napětí, jako rychlost reakce.
Někdo z hromo určitě vysvětlí, samotného mě to zajímá.
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 17.01.2017, 12:06
Někdo z hromo určitě vysvětlí, samotného mě to zajímá.
Těch např. 275 V je max. provozní napětí. Ochranná napěťová hladina např. 1,2 kV je výška napěťového pulsu při aplikaci proudové vlny 8/20 µs (v případě SPD typ 3).
Co se týče ochránění zařízení při upadlém PENu, dovedu si představit, že shodou okolností bylo to přepětí takové, že stačilo na vyhoření toho SPD, následný zkrat a vybavení jističe, ale spotřebič to náhodou přežil (měl delší výdrž). Přesto bude už nejspíš načatý.
Existuje vůbec ochrana před takovým přepětím? Zatím jsem se s tím nesetkal.
Ale jistě - hlídací napěťové relé. Nebo UPS.
Myslím něco, co se dá použít v domovní instalaci a nestojí to balík. Síťový analyzátor bych si domů asi nekoupil.
Abych to uvedl na pravou míru:
Nebyl uhořelý přívodní PEN! Ale přívodní N z PEN svorkovnice přes proudový chránič na N svorkovnici.
V domě nainstalováni asi 10ks přímotopů a jeden bojler. Stalo se to v době kdy byl nt, tedy všechny topidla pod napětím a pravděpodobně i topily, bylo to někdy cca 14 dní před vánoci a byla venku zima :-)
Ze spotřebičů, kde je nějaká elektronika, co byly připojený to odnesla jen myčka. Co bylo zapojeno za zásuvkami s SPD typ III vydrželo. Nevím jestli ty spotřebiče jsou načnuté nebo ne. Teď, zdá se, normálně fungují, jestli vydrží i další podobnou ránu, to těžko říct... Ale SPD byly vystřelený a chovaly se jako by byly ve zkratu - nešel nahodit jisitč od příslušného okruhu (chvilku mě to trvalo než jsem na to přišel, proč to nejde, když je vše vytažený ze zásuvek...)
Tak podle fotek to bylo 12.5. a byl jsem tam od půl desátý večer...
Jak to má v podpisu kol Václav III: vesnický elektrikář tvrdý chleba má :)
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 17.01.2017, 13:03
Myslím něco, co se dá použít v domovní instalaci a nestojí to balík. Síťový analyzátor bych si domů asi nekoupil.
Věci, které nabídne strejda G na dotaz "hlídací napěťové relé", nestojí majlant.
Quote from: Fuk Tomáš on 17.01.2017, 13:08
Věci, které nabídne strejda G na dotaz "hlídací napěťové relé", nestojí majlant.
A fungují parádně.
Jako nejpřínosnější považuji příspěvek Davida Komrsky. V listopadu vyšla nová ČSN 33 2000-4-443 ed. 3 a je to první trochu seriozní norma, podle které lze navrhovat SPD. Nejdříve jsou zmíněny objekty, kde se přepětí musí řešit (následuje tedy nalýza podle 62305-2), u ostatních pak se má provést zhodnocení podle 4-443 ed. 3, jestli se má nebo nemá dál pokračovat podle 62305-2 a taky jsou zmíněny instalace, které se nemusí řešit vůbec. Je to velký pokrok; do vydání 443 ed. 3 si prakticky každý mohl hlásat, co chtěl (což vlastně dokládají ostatní videa).
Pokud by byla přepěťovka povinná, jsou všichni RT v řiti.
Zeptám se...........
dostal jsem se k výchozí revizi objektu občanské výstavby. Projekt obsahoval požadavek přepěťovek a ty nebyly elektrofirmou nainstalovány.
Řval jsem jako lev, otočil se a odešel.
Majitel elektrofirmy se oháněl tvrzením, že investor přepěťovky vyškrtl s tím, že je nechce, že radši oželí to minimul spotřebičů, o které by při problému přišel.
Pak přišel jiný RT, který o mě prohlásil, že jsem vůl (už to o mě nikdy neřekne) a bez problému vypleskl zprávu s kladným výsledkem.
Je to tak v pořádku?
Může investor rozhodnout o instalaci přepěťovek?
Quote from: Fuk Tomáš on 17.01.2017, 13:08
Věci, které nabídne strejda G na dotaz "hlídací napěťové relé", nestojí majlant.
A jsem zase o něco chytřejší :)
Quote from: Pavel Horský on 17.01.2017, 13:43
Může investor rozhodnout o instalaci přepěťovek?
No já se ptal podobně!Quote from: Miroslav Minařík on 17.01.2017, 10:00
Ale když investor řekne, že na to nemá prostředky, tak se má dít co?
Zastavit stavba, nekolaudovat?
Nebo případné následky jdou na vrub toho, kdo schválil provoz bez ochran?
A na to reagoval Milan nepříliš trefným přirovnáním.
Tak co tedy?
Quote from: Radim Strycharski on 17.01.2017, 13:39
si prakticky každý mohl hlásat, co chtěl (což vlastně dokládají ostatní videa).
A víte na jakou otázku byly odpovědi z videa? Jen napovím - není to otázka položená v úvodu tématu. o:-) ale tato otázka:
Quote from: Redakce portálu Elektrika.cz on 11.01.2017, 22:04
Víte, jak asi nad touto otázkou uvažují někteří spotřebitelé?
Přesněji co říká většina laiků na přepěťové ochrany nejčastěji.
Quote from: Pavel Horský on 17.01.2017, 13:43
Majitel elektrofirmy se oháněl tvrzením, že investor přepěťovky vyškrtl s tím, že je nechce, že radši oželí to minimul spotřebičů, o které by při problému přišel.
.....
Je to tak v pořádku?
Může investor rozhodnout o instalaci přepěťovek?
Osobně jsem byl v podobné pozici několikrát také. Několikrát jsem toto řešil tím, že jsem vysvětlil proč tam jsou a pak si připravil stavební deník a požadoval podpis pod textem, kde se plně zříkám odpovědnosti za vzniklé škody nepoužitím svodičů a že byl o jejich použití i fungování majitel řádně poučen a přebírá plně odpovědnost za škody i za jejich nepoužití. Většinou se nepodepsali a proběhla instalace svodičů dle projektu. Jinak mám uloženy dval listy ze stavebního deníku, kde je pod tímto textem podpis investora. Jedna revize proběhla v pohodě a k druhé, kterou jsem tvořil já, byla přiložena kopie stavebního deníku a patřičným textem, i s písemným schválením projektanta. Tedy revize byla kladná.
Ale pokud bych se dostal k podobnému problému jako ty Horáci, reagoval bych asi obdobně a raději odkráčel, než strkal hlavu do oprátky, pro pár šušníků. Jak je to s následnou odpovědností si ale osobně nejsem jist. Snad poradí znalejší kolegové. Odpověď mne také zajímá.
V decembri som dostal mailom od jedného výrobcu odporúčanie nepoužívať prepäťovku, na ktorej sám premeral miliampérový bod, ktorý už bol pod jeho odporúčaným rozsahom.
Ak by sa aj s týmto faktom oboznamovali zákazníci, vrátane životnosti varistorov, tak mnohým už škoda aj začať niečo hovoriť o opodstatnení ich nie najlacnejšieho obstarania.
Čo sa týka povinnosti zvodičov, ak budeme vychádzať zo situácie, kde zvodiče nie sú priamou požiadavkou legislatívy, potom to vidím na dohodu v priebehu spracovania projektovej dokumentácie.
Vo fáze spracovania PD o budúcej podobe inštalácie rozhoduje projektant s investorom spoločne, každý v rozsahu svojich právomocí.
Je jasné, že v oblasti bezpečnosti elektrickej inštalácie v rozsahu ochrany života a zdravia pred úrazom elektrickým prúdom má investor právomoci nulové. Ak tam projektant obháji nutnosť zvodiča na ochranu života a zdravia, potom zvodič bude.
Na druhej strane bude na tom podobne projektant s právomocami rozhodovania o nakladaní s majetkom investora a jeho ochrane, ktorý bude prevádzkovaný v súlade s návodom výrobcu. Tu si myslím, že ak investor vyhodnotí riziká vo svojom rozsahu zákonných povinností, potom môže rovnako dobre zo stavby vypoklonkovať tak poisťováka, ako aj projektanta s katalógom prepäťoviek.
Mám za to, že RT ktorý na záver overuje bezpečnosť inštalácie síce môže vo svojej správe na základe svojich skúseností odporúčať investorovi zvýšenú ochranu majetku, ale na závadu, či odmietnutie revízie by som to nevidel.
V prípade vynechania zvodičov napriek ich požiadavke v PD by bolo pri východiskovej revízii najskôr najvhodnejšie zrevidovať skutočné prevedenie, rozporovať s realizačnou PD a pred uvedením do prevádzky žiadať opravu v PD skutočného vyhotovenia.
Vychádzam z toho, že žiadna PD nie je písmo sväté, RT ju má právo či povinnosť pripomienkovať, ale konečné zmeny ostávajú na projektantovi.
Samotný rozsah zodpovednosti jednotlivých zúčastnených zložiek má ostať v priestore ich kompetencií. Ako RT ma tiež často láka komentovať iných, ale nakoniec radšej ostanem len vo verbálnej nezáväznej forme pokecu.