Zjistil jsem u poměrně nového (3 roky) kompenz. kondenzátoru ZES Silko 25kVAr 400V, absenci proudu na jedné fázi. Kondenzátor nemá nafouklé víčko a ani povytažený slisovaný lem po obvodu. Bezpečně změřena přítomnost všech tří fázi na svorkách kondenzátoru jak proti sobě navzájem, tak proti PE. Přetlakový odpojovač navíc musí a odpojí vždy všechny tři fáze od svitků kondenzátoru při jeho případné poruše.
Kompenzačni kondenzátor je největší spodina ve světě kondenzátorů.
Dík konkurenci a tím i ceně je technologie "stlačena" na absolutní minimum pro funkci na 50Hz.
Navíc přivod ke svitku slouží i jako pojistka.
Změřte kapacity mezi "fázemi" kondenzátoru či klešťákem jednotlivé proudy fází a uvidíte.
Však jsem psal, že na jedné fázi je "absence proudu", měřeno "kleštákem"...takže i český výrobce (možná vlastněný kolonistou) vyrábí už šunt alá čína...? pod tlakem konkurence...nebo je to jen výmluva ku zvýšení zisků a max. úspoře materiálů či zlevnění výroby vynecháním nějakých techolog. operací
Kompenzační kondenzátor po 3 létech provozu není "poměrně nový".....
Pokud do jedné větve neteče proud a není přerušená hvězda, pak je kondenzátor vadný.
A přitom to nemusel být "šunt". Dneska se již nic nevyrábí podle hesla, který zavedl Klockner- Moeller : "Zabuduj a zapomeň".
Tyto kondenzátory snad žádný vývod na propojení do Y nemají, dva páry svorek na fázi slouží podle mě k paralelnímu připojení případného dalšího kondíku. Neboli Y je provedena uvnitř pláště kondíku.
Tj. smutné, že se moderní kondík nedožije ani 10-ti let, inu kapitalismus.
Staré "nekologické" hranaté olejové kondíky fungují bez závad 20-30 a více let.
Quote from: Jan Nevoda on 26.01.2017, 21:06
... dva páry svorek na fázi slouží podle mě k paralelnímu připojení případného dalšího kondíku....
Ty slouží k připojení vybíjecích odporů.
...kteréžto odpory se tam už standardně nedávají, neb dříve byly přímou součástí prodávaného kondíku a dneska na to už každý kadí, dokupovat navíc odpory někde desítky km daleko...
Quote from: Jan Bocek on 26.01.2017, 20:48
Pokud do jedné větve neteče proud a není přerušená hvězda, pak je kondenzátor vadný.
3f kompenzačné kondenzátory sú zapojené do trojuholníka. Ak v jednej fáze netečie prúd, s najväčšou pravdepodobnosťou sú prerušené dva svitky. Vymeniť a radšej za kondenzátor na 440V a určite doplniť o vybíjacie odpory.
Instalace kondenzátoru 3f na 400 v AC není zrovna dobré řešení. Výrobce má napěťovou řadu 400/460/480/525/580/690/800 V.
Zapojení do hvězdy platí, pokud se instaluji 1F kondenzátory. 3F jsou opravdu podle katalogu zapojené do D. Provedení kondenzátoru je MKP a navíc HD ( Heavy duty - na věčné časy). Proto volba napětové hladiny je velice důležitá i přesto, že jsou "metalizované...".
Vybíjecí odpory je zvláštní Option, protože se často zapojují přes pomocné vybíjecí stykače. Jinak je to trvalá zátěž....
Vybíjecí odpor je v běžném kompenzačním rozvaděči nepostradatelná součástka. Ten zajistí rychlé vybití odpojeného kondenzátoru a tím umožní jeho rychlé opětovné připojení pro účel regulace. / stavitelný čas regulace /
Není potřeba u individuální kompenzace, kdy je např. natvrdo spojen s vinutím motoru.
Pokud není kondenzátor vybit a je zapnut do sítě, může dojít k jeho poškození. Může to být i tazatelův případ.
Přiznám se, že spínané vypínací odpory na vybíjení kondů jsem ještě neviděl. Snad nějaké válcovny, hutě....?
Quote from: Rozmahel Vladimír on 27.01.2017, 15:27
Ten zajistí rychlé vybití odpojeného kondenzátoru a tím umožní jeho rychlé opětovné připojení pro účel regulace.
Tyristorové regulace připojují napětí na kondenzátor ve chvíli, kdy je shodné se síťovým. Pro funkci (nebavím se o bezpečnosti) tedy nejsou vybíjecí odpory nutné.
O tom není pochyb. Kolik je jich v praxi? U běžných provozů jsem se setkal pouze s klasikou bez elektroniky...
Vybíjecí zařízení u kompenzačních kondenzátorů musí během 1 minuty snížit hodnotu zbytkového napětí pod 50V - viz ČSN 35 7141/1987 čl.2.12
Marně pátrám na stránkách ZSE po klasických vybíjecích odporech. Mají tam pouze RYCHLOVYBÍJECÍ ODPORY, SÉRIE RD určené k připojení na rozpínací kontakty stykače, tzn. nejsou trvale připojeny ke kondíkům i za provozu, jak tomu bývalo dříve a jak to i já potřebuji.
Poradí někdo typ odporů, který se dá koupit k těmto kondenzátorům ZSE 12,5 - 25kVAr ? ?
Kompenzace je osazena řadou stykačů Benedikt-Jäger K3 . . . . . , kde jsou i pomocné kontakty, které spínají s mžikovým předstihem tlumící odpory, které jsou součástí těchto stykačů, ale neslouží k vybíjení kondenzátorů...
Mimochodem zhotovitel kompenzace (firma) se evidentně před lety nenamáhal osadit baterie kondíků vybíjecími odpory, až na dva kondíky z 90. let NEnové při instalaci, které tyto odpory obsahovaly již standardně od výrobce ZES.
Děkuji.
Vybíjecí rezistory jsou již vestavěné... viz katalog ZEZ-Silko Kompenzační kondenzátory nn strana 9.
Vaše citace vestavěný - je volitelné provedení s krytem svorek IP20 nebo IP43. Odpory jsou na těch svorkách pod krytem s patřičnou průchodkou. Toto provedení umožní instalaci v prostorách s laiky, venku, např. individuálně na motoru...
Odpory topí. Kdyby byly "vestavěné" uvnitř kondu, dlouho by nežil...
Stačí zavolat výrobci, a dozvíte se, že vybíjecí rezistory jsou součástí kondenzátoru. Nejsou přímo vidět, jsou součástí svorkovnice. Jedná se o rezistory pro vybití na 50V do 1 min pro hodnoty do 30kVAr. Jiná věc jsou rychlovybíjecí rezistory, které jsou samozřejmě výkonově jinde 1-1,5kOhm/2kW a musí se spínat stykačem.
Všechny komp. kondíky ZEZ i dříve vyráběné CSADP či CSAKP a dnešní typ CSADG by měly obsahovat v té svokovnice zakryté černým plastem s IP 20 od výrobce standardně vybíjecí odpory. Mělo by se to i poznat podle toho nápisu na plášti kondíku "50V / 1min".
Samozřejmě 3fáz. kondíky jsou vnitřně zapojeny do D.