Jak se synchronizují elektromotory autozvedáků?
Používají se dva, čtyři nebo šest motorů.
Jedná se mi o synchronizaci při zdvíhání a spouštění, každý zvedák má svůj 3-fázový motor.
Zvedáky co znám já, mají motor jeden a ramena jsou propojena spodem ocelovým lanem.
firma SLIFT uvádza u svojich elektromechanických zdvihákoch, že motory sú riadené mikroprocesorovou jednotkou, ktorá okrem synchronizácie zabezpečuje aj ostatné bezpečnostné funkcie.
Viem si to ale predstaviť aj pomocou dvoch (viacerých) frekvenčných meničov v zapojení master/slave.
Mohl byste mi prosím poslat více info ohledně těch měničů? Děkuji
Synchronní chod není nic nového - používá se již desítky let.
Princip je jednoduchý - na pohonu "master" a podřízených pohonech "slave" je umístěn inkrementální snímač.
Regulátor (většinou osazen na pohonu (pohonech) "slave" odečítá aktuální polohu "masteru" a "slave" a snaží se měnit otáčky "slave" tak, aby byl rozdíl ve vzájemné poloze nulový.
Je nutné nastavit pohon "slave" tak, aby byl "živější" s možností dosáhnout vyšších otáček než má "master", protože musí "master" "dohnat". ( je třeba systém nastavit tak, aby tento čas byl co nejkratší (jedná se o desítky milisekund...))
Samozřejmě jsou k dispozici poruchové stavy, když je rozdíl příliš veliký, nebo když se "slave" nepodaří "master" dohnat včas.
S moderní dobou se informace o vzájemné poloze posílá přes různé komunikační sběrnice, nicméně pokud je požadována velká dynamika systému, nadále se používá přímých impulsů z čidel.
Děkuji za vynikajíc popis a informaci. í
Jednoduché autozvedáky s pohybovým šroubem a bez frekvenčních měničů se "synchronizují" koncovými spínači pracovníh poloh dole (před havarijní mezní dolní polohou). Tento koncový spínač musí mít každý motor svůj.
Tlačítko pro pojezd dolů se pak drží tak dlouho, až vypnou všechny motory, tzn. nastane "celková dole".
Mírná obdoba a zlepšená metoda je mít koncové spínače i v pracovní poloze - nastavené podle výšky postavy montéra. Pak k vypnutí nejpomalejšího (= nejzatíženejšího) motoru dojde po dosažení "celkové nahoře".
V praxi je rozdíl počtu provedených otáček asynchronního motoru každého sloupu zvedáku malý a je dán rozdílem skluzu jednotlivých motorů. Skluz je závislý na zatížení motoru a u i když může být rozdíl hmotnosti osobního auta mezi předkem a zadkem 50%, v praxi není rozdíl náklonu tak významný, aby se musel řešit.
Skluz bývá při plném zatížení asynchronního motoru 5-6%, při polovičním zatížení není ani poloviční, tj. do 3%. Polovičně zatížený motor jede cca o 3% rychleji, takže i při 50% rozdílu hmotnosti zátěže je rozdíl výšky ona cca 3%. Na 2m zdvihu je tedy rozdíl výšek do cca 1cm, máte-li synchronizovanou výchozí polohu, při montážních pracech to moc nepoznáte. Navíc motory zvedáků mívají velkou výkonovou rezervu, takže rozdíl skluzů není ani ona 3%.
Ovšem u zvedáků nákladních automobilů, tramvají a lokomotiv je to jiná písnička. Zde jednak je rozdíl zatížení sloupů i několikanásobný, pak i převod zdvihu může být na jiném principu, třeba hydraulický a tam se o vodorovnost starají hydraulické systémy. U velkých zvedáků se hlídají náklony podélné a příčné a hlídají se a používají brzdy motorů, které jsou u mechanických převodů (šroubových a lanových) již nutností, protože šrouby a převodovky již nejsou samosvorné. Zrovna tak se hlídá přetížení více systémy než tepelnými ochranami motorů. Takový zvedák už má na řízení i komplikovaný systém a komplikované bezpečnostní okruhy.
Je-li každý motor napájen frekvenčním měničem, pak funkce synchronního otáčení motoru se u měničů nazývá "elektrická hřídel". Obecně se elktrická hřídel lépe realizuje synchronními motory. Nezbytností elektrické hřídele bývá i doplnění řízení mechanické brzdy z měniče.
Prostě každý auto zvedák (i ten malý) je jak strojní zařízení, tak i zdvihadlo a platí pro ně spousta předpisů a norem. Jsou na něm závislé lidské životy montérů a nějaké otřesy, vibrace, poruchy, ztráty a obnovy napájení a mechanická přetížení na to vliv mít nesmí.