Již zde byly několikrát zmíněny výhody spínaní při nulovém napětí sítě.Docela by mě zajímalo , proč výrobci např. stykačů této výhody nevyužívají?
Stykač nedokáže sepnout"okamžitě"jako tyristor/triak... Takže stykač sepne "náhodně" kdesi v periodě napětí...
U každého stykače by se musel štelovat předstih. ;D
U mechanického spínání je to dost nereálný požadavek. Používá se to u elektronických spínacích prvků jako triaky, tyristory,...
Je to výhoda např. při regulaci výkonu topného zařízení, kde se dá výkon regulovat "vynecháním" period. Nejsou pak takové problémy s rušením, které vzniká při fázové regulaci.
U induktivních zátěží to ale tak ideální není a především při vypínání vznikají špičky a vypínání v nule nepomůže, protože u induktivní zátěže je proud fázově posunut proti napětí.
To je ale problematika, která hodně přesahuje rozsah téhle rubriky.
Pro spínání v nule potřebujete sepnout zhruba do 100 mikrosekund, zatímco stykač spíná o dva řády déle. Během spínání stykače proběhne celá půlperioda nebo dokonce i celá perioda, takže o spínání stykačem v nule nelze vůbec uvažovat.
Takže nelze dosáhnout nižších dob spínání-v tom to vězí.Pak ovšem nezbývá ,než využít polovodiče,nebo pořádné kontakty.
PS:nesetkal se někdo z vás s nějakým napůl polovodičovým spínacím prvkem?
Zadejte si do netového vyhledávače "bezkontaktní spínání".
Je tam toho mraky
:) myslíte něco jako "trochu těhotnou ženu" ? To né, ale úplně to ano. Třeba Omron se spínacím proudem až 90A, jinak jsou toho maraky firem a typů.
Děkuji všem zúčastněným za jejich komentáře. :-[,ale každé řešení má své
Oblast řešení teoretických úvah => Topic started by: Zdeněk Hruška on 23.11.2006, 18:00