Je utne pospojovanie rozvadzaca + UPS v severovni?
Projektant tvrdi, ze ide o priestor, kde nema pristup laicka osoba a teda nie je nutne pospojovanie.
Ako to teda je?
My používáme v serverovnách pospojování všeho se vším jako standard.
Pokud jde o možnost vzniku nebezpečného dotykového napětí, atd... osobně dávám přednost technickým řešením před administrativními.
Ale pokud "pan projektant" chce, může doporučit nějaký MPBP, podle kterého se bude pracovat jen na vypnutém zařízení (ajťáci vás radostí zabijí) nebo se bude vše dělat v dielektrických rukavicích, izolovaným nářadím... (za to vás ajťáci také zabijí).
Pokud se budeme bavit o prostředí vhodném pro manipulaci s CMOS obvody, tak tam má uvedení na jeden potenciál (pospojování) dost velký význam.
A pokud se máme bavit i o EMC, tak tam to žádným "administrativním opatřením" projektant nezachrání!!
QuoteProjektant tvrdi, ze ide o priestor, kde nema pristup laicka osoba a teda nie je nutne pospojovanie.
V servrovnách ani tak nejde o obsluhu, ale více jde o funkčnost.
Je na to norma (z hlavy ji nevím-nedělám to)....
Ano, je nutné a povinné.....
Ochranné pospojování je základním opatřením pro ochranu při poruše,
umožňující ochranu osob před úrazem elektrickým proudem způsobeným nebezpečným dotykem neživých části.
Zde není vůbec podstatné, že do servrovny nemají přístup osoby s §3 a 4, ale jen odborníci s § 6 a výše. Neboli také osoby se schopnosti BA5. A právě tyto odborníky musíme více chránit, než ty laiky, které tam nepustíme.
A protože je zde možný dotyk osob s potenciálem země, jsou to prostory většinou BC3, kde je kontakt s cizími vodivými částmi častý. A navíc je ještě velice špatná možnost úniku v případě nebezpečí. Není důležité pro pospojování, zdá to bude vliv BD2 nebo BD3.
Ochranné pospojování v servrovně je charakteru jak ochranného pospojování, tak pracovního pospojování. Viz ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 čl 544
Jaký je rozdíl z hlediska pospojování mezi strojním zařízením a technickým zařízením, kterým servrovna je. V ČSN EN 60204-1 ed. 2 je podrobně otázka pospojování popsaná. Pro názornost je v normě obr.2 - Příklad pospojování pro elektrické zařízení
Revidoval jsem mnoho servroven malých i obrovských a ve většině případech měly stojany vnější i vnitřní svorku PE. Na vnější svorku obvykle přivedeno lano 10 - 16 mm2 z/ž barvy.
ČSN 33 2000-1 v čl. 3 říká, že se el. zařízení posuzuje z hlediska bezpečnosti jak z hlediska účelu, tak VV, vzájemné slučitelnosti a také údržby. A článek 34, je zapotřebí vyhodnotit zdá byla zajištěná účinnost ochranných opatření k zajištění bezpečnosti.
Jako revizní technik bych to viděl jako závadu v porušení NV117 a 118/2016 Sb. a také v porušení NV 378/2001 Sb. - bezpečný provoz technických zařízení.
OP v daném prostoru je nutné z hlediska jak charakteru zařízení, které v něm pracuje, tak ve způsobu jeho obsluhy
Plně podporují příspěvek Jiřího Schwarze,
že technické řešení má vždy přednost před personálním řešením pomocí příkazu a doporučení i přesto, že je to MPBP. Kdo ještě nezažil problémy s EMC, tak může dávat takové návrhy. Anebo zcela ignoruje směrnici pro EMC NV 117/2016 Sb. ( dříve 616/2006 Sb.)
PS
Napadlo by někoho ignorovat ochranné pospojování v nn rozvodně?
Vždyť je to něco podobného. Někdy mám strach více šahnout do naplněného Racku
Quote from: bibibo on 29.09.2017, 22:41
Je utne pospojovanie rozvadzaca + UPS v severovni?
Viz ČSN EN 50310 ed. 4, popř. i ČSN EN 50600-2-2
Quote from: bibibo on 29.09.2017, 22:41
Projektant tvrdi, ze ide o priestor, kde nema pristup laicka osoba a teda nie je nutne pospojovanie.
Ten kdo vám tvrdí takové bludy není projektant.
Pouze se za projektanta vydává ;)
A co bezšumová zem, tu roztahanou máte?
Tak hlavně, pokud někdo projektuje serverovnu, měl by znát normu ČSN EN 50310 ed. 3. Použití společné soustavy pospojování a zemnění v budovách vybavených zařízením informační technologie. Bez její znalosti může projektovat tak maximálně garáž v řadové zástavbě :-\
A při revizích jsem si myslel, že mi stačí závěry ČSN 33 2000-5-54 ed.3
a ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 i s přílohou NB, případně pro EMC ČSN 33 2000-4-444
a najednou prohlížím příklady z ČSN EN 50310 ed. 4 ( 36 9072)
a také z ČSN EN 50600-2-2 ( 36 7260) a začínám mít jiný pohled na soustavy pospojování pro telekomunikační a datové rozvody i pro rozvody napájení.
A stačí někdy tak málo, aby Honza zde dal ten správný odkaz. Zdá se, že někdy bloudíme okolo....Elektrika je dobrý odborný server i pro odborníky s letitou praxí.
A že otázka pospojování i v průmyslu a okolo strojního zařízení není všem moc jasná, tak s tím se setkávám každodenně. Kapitolu 8.1 z ČSN EN 60204-1 ed. 2 mám zkopírovánou i s obrázkem 2 a rozdávám je ( někdy) a rovněž obrázky za kapitolou 9.4.3.1 - proč by měly být řídící obvody uzemněny. Je to jen zdánlivě jiné téma, než pospojování v servrovně.
Pouze bych připoměl v problematice další podstatnou normu, která má se jmenovanou "použití...." velkou souvislost, a to?
Milane, ty jsi zase tajemnej jak Hrad v Karpatech...
Chceš do toho vložit nějaké pravidlo podle zrušené 33 2000-7-707? Nebo chceš připomenout něco z řady "60950"? Nebo 61140? Nebo to chceš spojit s ochranou proti blesku a přepětí?
A nebo míříš úplně jinam?
Tak tak, přepětíčko je správně.