Brání něco - z hlediska eltech. předpisů či požadavků distributora (PRE) - tomu, aby se v jedné rozvodnici sešly obvody napájené ze dvou různých elektroměrů? (bude-li zajištěno, že nedojde k jejich propojení)
Je to celkem problematická záležitost, lépe se tomu vyhnout.
Pokud to nejde jinak, tak snad ano, ale je tu několik ALE.
Jakým způsobem chcete "zajišťovat" ?
Nejlepší by asi byla mechanická přepážka.
Čemu by měla přepážka bránit?
1) náhodnému propojení obvodů v důsledku poruchy? Vzhledem k tomu, že montáž obvodů bude provedena standardně, tak takové riziko hrozí stejně vysoké, ať se jedná o obvody napájené z jednoho elměru nebo ze dvou.
2) úmyslnému propojení obvodů? Tomu žádná přepážka nezabrání.
3) neúmyslnému propojení obvodů omylem - no ta přepážka asi elektrikáře trkne, že je něco jinak, ale tady by asi bylo účinnější výrazné upozornění, ne?
Domluvte si konkrétní řešení předem, s revizním technikem, který vám na to později udělá revizi.
TO: Fuk
Pokud jsem porozuměl dotazu, jedná se o dva přívody z elektroměrů měření dodavatele.
Technické řešení bude vždy takové, že se prakticky bude jednat o dvě samostatné rozvodnice, prostorově, mechanicky i elektricky oddělené, i když v jedné skříni. ??
Pokládám to za velice nestandartní řešení, pokud k tomu není nějaký technologický důvod, tak bych o tom ani neuvažoval. Realizace viz kolega Beláň, ve svém příspěvku použil krásný eufemismus pro dva samostatné rozvaděče :). Nutno splnit podmínky ČSN 332000-4-46. Pro výchozí revizi bude nutná projektová dokumentace. (pokud je takové řešení opravdu potřebné, nechť je podloženo TD)
A hlavně, co zde kolegové nezmínili, když už nebude vyhnutí, musí být přívody přehledně oddělené a označené, na rozvaděči musí být na tuto skutečnost zřetelně upozorněno, musí být v rozvaděči dokumentace ( což si myslím je automatické všude...) , atd.
Díky za odpovědi.
Mým záměrem bylo umožnit napájení jednoho zařízení ze dvou různých přípojek (elektroměrů) - kdo přijde, ten si přepne na "svůj" proud - ale asi jste mě od toho odradili, byť nevidím technický důvod, proč by v tom měl být problém.
Tak už to tazatel trochu upřesnil, ten dotaz.
Domnívám se že by to neměl být problém. Přívody by musely být napojeny přes přepínač sítí aby nemohli být připojeny oba najednou.
Souhlasím s kolegou Noskem. Pokud se jedná pouze o přepínání jednoho přívodu na dva různé zdroje, tak to je naprosto něco jiného. (doh)
Jinak nevidím logiku v tom, že by se měly platit dodavateli dva elektroměry, pro dva zákazníky, ale vlastně jen pro jedno odběrné místo. Je to tzv. "čína" s kterou narazíte na legislativní předpisy. ::)
Pokud se jedná pouze o rozdělení spotřeby mezi dva uživatele, kteří nechtějí provádět zapisování jednoho elektroměru, není nic jednoduššího, než do rozvaděče umístit dva odpočtové elektroměry s předřazeným přepínačem napájení z elektroměru A nebo B. ;)
V tomto případě se bude jednat vždy pouze o jeden rozvaděč. :)
Háček je v tom, že už ty dva elektroměry existují a jsou placeny distributorovi - jde vlastně o to vytvořit odběrné místo napájené podle potřeby z jednoho nebo druhého z nich.
Stačil by pro přepínání stykač na DIN lištu s přepínacím kontaktem?
Je to složitější než se zdá. (!)
Vůbec se mi to nelíbí. >:(
Osobně bych doporučoval zrušit jedno odběrné místo.
Pro seriozní odborné posouzení je nutné znát celou situaci v uvedeném objektu.
Myslím, že bude problém se síťovým přepínačem, protože si dovedu představit, kam "malý český člověk" ten přepínač nastaví.
Pokud chcete to přepínání mermomocí realizovat, vidím to na dva stykače, navzájem blokované jak elektricky, tak mechanicky. Každý stykač se bude ovládat napětím svého přívodu před stykačem přes svůj ovladač se zámkem. Každý uživatel bude mít svůj klíček. Hlavně při odchodu vypnout svůj přívod !
Já bych si to přepínání představoval takto:
Elměr A - z něj přes stykač I. (spínací kontakt, v klidu rozepnutý, ovládací cívka napájena z elměru A přes zamykací spínač s klíčem A) dále to vést na stykač II. kontakt A (stykač II má 1 přepínací kontakt - v klidu C-A, v sepnutém stavu C-B) a z kontaktu C stykače II. napájet odběrné místo.
Elměr B - z něj na kontakt B stykače II. Ovládací cívka stykače II. napájena přes zamykací spínač s klíčem B z elměru B.
Tím by bylo zajištěno, že nemůže dojít k propojení obvodu A a obvodu B (leda prohořením oblouku mezi kontakty A-B stykače II. Spečené kontakty ani spálená ovládací cívka problém (=propojení A-B) nezpůsobí.
Hm, a co když přijdou uživatelé oba dva současně - to si přepnou na co? :-\
Quote from: Fuk Tomáš on 09.10.2007, 20:38
Háček je v tom, že už ty dva elektroměry existují a jsou placeny distributorovi - jde vlastně o to vytvořit odběrné místo napájené podle potřeby z jednoho nebo druhého z nich.
Pane Fuk kápněte božskou. Vaše řešení mě připomíná pokus o např. ošálení odběru v sazbě C / maloodběr pro podnikání / zřízeného např. pro tepelné čerpadlo. Tam je podmínka, že pro přiznání sazby je nutná instalace pouze pro TČ a nic jiného.
Pokud však zbytečně platíte dva odběry, slučte je do jednoho.
Jiný logický důvod mne nenapadá.
Tak se asi budou muset dohodnout, kdo to zatáhne o:-)
Quote from: Rozmahel Vladimír on 10.10.2007, 10:22
Pane Fuk kápněte božskou. Vaše řešení mě připomíná pokus o např. ošálení odběru v sazbě C / maloodběr pro podnikání / zřízeného např. pro tepelné čerpadlo. Tam je podmínka, že pro přiznání sazby je nutná instalace pouze pro TČ a nic jiného.
Pokud však zbytečně platíte dva odběry, slučte je do jednoho.
Jiný logický důvod mne nenapadá.
V zásadě jste mě prokoukl - jedná se o spotřebu výhradně pro soukromou potřebu zainteresovaných domácností (=sazby Dxx, přesně v souladu s OPD) přičemž na domu ve společných prostorách je sazba Cxx (výrazně dražší) kvůli tomu, že jednu sklepní kóji vlastní nebydlící fyzická osoba (tudíž vedeno jako nebytový prostor) a je tu společná garáž (zase vedená na katastru jako samostatný nebytový prostor, i když patří k bytům). Takže podnikání žádné, ale podnikatelská sazba a nejde s tím hnout.
jiná řešení:
1) nové odběrné místo se sazbou Dxx - zřizovací cena cca 10.000 (5000 za příkon, 2000 za elměr, 3000 za vlastní realizaci a revizi) a nový měsíční paušál navíc
2) napájet to jen z 1 bytu a dát tam 2 elměry - to by muselo být zajištěno, že ten postižený si nesmí vypínat jistič ani když na 1/2 roku odjede, a bylo by to v kolizi s OPD
3) mnou navržené řešení - ladí s OPD, vyhovuje funkčně a je levné
4) platit za soukromou spotřebu sazbu Cxx (jedná se ročně o cca 3000 navíc) - to se mi otvírá kudla v kapse.
Pane Fuk, už dávno není "C" sazba výrazně dražší než "D". Pokud ale u vás je cca 10% výrazně??....
Společné prostory (chodiště) nejsou byt, tak tam bude "C" vždy a nemá to nic společného s tím kdo užívá sklepní kóji a o společné garáži to platí také.
Stačí si přečíst energetický zákon kdo je odběratelem kategorie "C" a kdo "D".
V případě dvou bytů a sklepních kójí by to snad šlo vyřešit, ale vyplatí se vám to?? A za jak dlouho?
Viděl jsem hodně případů kdy snížením hodnoty hlavního jističe někdo ušetřil pade měsíčně ( se slovy "nebudu ty kur..y živit") radši zaplatí 4000,- za výměnu.
Pane Křemen, v globálu máte nejspíš pravdu s těmi 10%, ale jenom v globálu. V konkrétním případě to může být mnohem víc - srovnejte si D45 a C02 a pochopíte, o čem mluvím, proč soukromou spotřebu své domácnosti nehodlám platit v sazbě C.
(A nemějte obavu, že při tom nedodržím požadovaných 40% v přímotopech - dodržím, ostatně tato podmínka se vztahuje až na žádosti podané letos, takže bych to ani dodržet nemusel.)
Ale to jsme se dostali někam úplně jinam. Zpátky k věci: soudí někdo, že by nastíněné řešení porušovalo nějaký předpis či normu?
Quote from: Fuk Tomáš on 09.10.2007, 21:27
Já bych si to přepínání představoval takto:
Elměr A - z něj přes stykač I. (spínací kontakt, v klidu rozepnutý, ovládací cívka napájena z elměru A přes zamykací spínač s klíčem A) dále to vést na stykač II. kontakt A (stykač II má 1 přepínací kontakt - v klidu C-A, v sepnutém stavu C-B) a z kontaktu C stykače II. napájet odběrné místo.
Elměr B - z něj na kontakt B stykače II. Ovládací cívka stykače II. napájena přes zamykací spínač s klíčem B z elměru B.
Tím by bylo zajištěno, že nemůže dojít k propojení obvodu A a obvodu B (leda prohořením oblouku mezi kontakty A-B stykače II. Spečené kontakty ani spálená ovládací cívka problém (=propojení A-B) nezpůsobí.