Diskuse2 Elektrika.cz

Ako na uzemnenie bodu rozpojenia TN-C na TS-S v byte (starý bytový dom, spoločné RE v pivnici, byt na 2. poschodí. Perličková vaňa vyžaduje inštaláciu  chrániča, otázne je, ako uzemniť bod rozpojenia sústav.

Je nutné přivést samostatný vodič CY-10 mm2 z hlavní přípojnice ochranného pospojování objektu (tzv. HOP). ;)

PS: Jakým kabelem (vodiči) je napojený bytový rozvááděč?

Ještě kdyby jste napsal číslo normy, podle které to má být provedeno. Tak jak to RT dělají do RZ.  Díky Souček

S tím vodičem 10 mm je to nesmysl a žádná norma to nevyžaduje,to by se muselo táhnout i ke každé zásuvce s chráničem v síti TN-C. Přečtěte si článek na http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3849&h=294&pl=42.

Paní jana Nová si plete elektrotechnické předpisy s "novinami" značky Blesk. Stačí si přečísti v ČSN 33 2000-4-41 ed.2 čl.. 411.3.1.2 a v ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 čl. 544.1. případně 543.4.1. Neveřte paní také všemu, co je ve vámi doporučovaném článku napsáno.

Pane Beláni, jste si jist, že v domě např. ze třicátých let nebo, nedejbože, z přelomu 19. a 20. století a ještě po několika zpravidla částečných rekonstrukcích najdete cosi jako "hlavní přípojnici ochranného pospojování objektu"....?  ;)
Pokud myslíte že ano, zajímalo by mě, jak taková věc vypadá. Ale ještě nikdy jsem neviděl, aby se při částěčných rekonstrukcích v bytech (které už musí být v TN-S) tahal z bytové rozvodnice samostatný vodič někam dolů.....

Milý pane Beláni,takže když mám namontovány v panelákovém bytě
síť TN-C samozřejmě zásuvky s chrániči,chybí mi tam váš 10 mm CY vodič ?
o))))).

Paní Nová, máte opravdu přehled, co je TN-C, TN-S a jak fungují chrániče? Eventuelně, jak se vám šlo montování zásuvek s vestavným chráničem do mnohde mělkých instalačních krabic a připojování tlustých Al kabelů? Nicméně, pan Beláň tu nic nepsal o zavádění CY 10 do jednotlivých zásuvek, měl na mysli uzemění bodu rozdělení TN-C-S v novém rozvaděči a případné pospojování neživých kovových konstrukcí v okolí s tímto bodem.

Nová Jana: Koukám, že si někdo plete zásuvku v síti TN-C a bod rozdělení PEN. Na každou eventualitu se vztahuje jiná norma, ju?  o:-)
A taky je to "vo něčem jiným"

Tak nevím, ale pokud instaluji zásuvku s chráničem na síť TNC, tak výstupem zásuvky je síť TN-S. V návodu k použití je i možnost na svorky této zásuvky připojit i další obyčejnou zásuvku (která bude chráněna chráničem v první zásuvce) a ta je tedy zcela jasně na sítí TN-S. Bod rozdělení je tedy někde uvnitř v první zásuvce s chráničem. A zde asi směřovaly myšlenky paní Jany, kam se připojí ta CY 10.

Přesně tak,z hledika fyziky je to naprosto stejné jako rozdělení PEN na
N a PE v bytovém rozvaděči při stejných rizicích při přerušení PEN.
A jedno je "košér" a druhé potřebuje CY 10 mm . Pěkná hloupost.

1) TO: Jirka Š. « Odpověď #5 kdy: Dnes v 10:39 »

V dřívějších dobách bylo naprosto běžné a provádělo se propojení všech elektroměrových rozvaděčů vodičem FeZn 10mm.
Také v pozdějších dobách, při výstavbě panelových domů, se v instalačních šachtách v bytových jádrech ukládal vodič FeZn 10 mm. ;)

2) TO: Nová « Odpověď #3 kdy: Dnes v 09:21 »  (poklona)

Asi byste si měla ujasnit co je to "síť". Poradím vám, že odpověď najdete v ČSN 33 2000-3.  ::)
A co se týče zmiňovaného chrániče, to v té normě také najdete, ve změně 2/1997, v poznámce pod obrázkem  nn.1 - Síť TN-C b), c).  (doh)

Ona vlastně i každá zásuvka 230V, zapojená v síti TN-C, tedy dvěma vodiči, je místem rozdělení PEN. Ze žádné zásuvky nelze připojit PEN.
Požadavek na CY 10 má smysl u nových instalací nebo u celkové rekonstrukce, ale v podstatě ani tam ne, protože u nové instalace musí být TN-S.
Výměna jedné zásuvky za druhou (třeba i s  chráničem) je v podstatě jen oprava, není to rekonstrukce a není vyloženě nutné aplikovat nové předpisy.
Druhou věcí je ovšem to, že zásuvkou se zabudovaným chráničem, připojenou na TN-C si nijak nepomůžete v případě přerušení přívodního PEN. Fáze se přes spotřebič dostane na kostru a chránič nebude reagovat.  
O tomto jsme u dříve diskutovali a osobně to považuji za dost nebezpečnou věc. Přizemnění místa rozdělení PEN v tomto případě situaci jednoznačně zlepšuje.

to Hasala
dle pana Miroše (pokud si to dobře pamatuji) viz
http://diskuse.elektrika.cz/index.php?PHPSESSID=b0b99c858321a17614147a8b8d71a94f&topic=6386.30
chránič v zásuvce vypne, protože je FI(ne DI)

Myslel jsem chránič 30mA po dotyku na tu kostru pod napětím......(aby bylo zcela jasno)

Je to přesně jako všechna podobná témata zde - jasného vysvětlení
se nikdo nedočká,jeden je pro CY10,druhý jen při rekonstrukci,třetí
by jej nedal do starých instalací atd. Je to proto,protože v tom milionu norem a zejména jejich provázanosti se nikdo pořádně nevyzná ( ani to nejde,protože norma na vše nepamatuje a někdo musí někdy použít dokonce mozek),a tak takováto témata jdou do ztracena resp.to moderátor
utne, když vidí,že to nikam nevede. A měl by to vyřešit projektant - jenže ten je na tom úplně stejně. Proto je praxe od té teorie tak odlišná a troufnu si tvrdit,že v 90% rekonstrukcí bytů žádné přizemnění bytové
rozvodnice nebude (narozdíl od třeba pospojování,které běžní elektrikáři
alespoň v koupelně udělají).

Principy vyrovnání potenciálů, vedení poruchového proudu a "pojištění" vodiče PEN dalším zelenožlutým drátem nám problémy nedělá, v tom ani celkem hokej není. Spíše nám malinko uniká, na co se vlastně ptáte. Původní dotaz byl směrován na rozvaděč a bod TN-C-S. Proč se sem dostaly ty zásuvky?

Původní dotaz byl na bod rozdělení TN-C na TN-S v bytě ve 2. patře před chráničem perličkové vany (ty mají odběr obvykle 0,75 - 1,5kW, pokud nejsou instalována přídavná čerpadla nebo přitápění). RE je ve sklepě.

Měl jsem zato, že rozvody v bytě jsou nové, tedy v TN-S, zatímco zbytek objektu, pivnice v 1. patře a pochopitelně RE je v TN-C. Nějak mi ta perličková vana ve staré, nerekonstruované koupelně nešla dohromady. Pokud to tedy lze, tak bych vodič HOP přivedl do krabice KO 100, kde bych na EPS (ekvipotenciální svorkovnici) provedl pospojování trubek a PEN vodičů v dosahu koupelny. Do EPS se CY 10 z HOP již dá zapojit. Krabici bych umístil někde skrytě, avšak přístupně - např. za pračku.

S tím průřezem co je zde diskuze se jedná se o záměnu hlavního pospojování a místního pospojování. Hlavní pospojování se provádí vodičem o stejném průřezu jako je přívod. nejméně však 6mm a max. 25mm. U místního pokud je chráněno proti mechanickému pospojení stačí 2,5. (Průšvih je, že u nových norem ed.2 mám pocit že to max. 25mm vypadlo. Ale nevím přesně, doma nemám normy, v práci nemám internet. nemohu to tedy normou a článkem doložit.

TO Štefan Beláň:
Nerad bych odváděl diskusi od tématu, ale tazatel může mít podobně provedenou elektroinstalaci jako v tomto případě:

Cihlový předválečný dům, hlavní přívod původně vzduchem. V 60. letech kabelem z druhé strany domu (nový plechový rozvaděč u paty domu), připojeno na původní stoupačky. Elektroměry přendány z dřevěných "budníků" ve zdi na dřevěné rozvodné desky umístěné na zdi (tyto desky později zaměněny za plastové). V každém patře dvoužilová odbočka ze stoupaček k elektroměru. Elektroměrové desky určitě nejsou s ničím jiným propojeny, tedy ani Vámi uvedeným páskem FeZn. Od elektroměrů opět dvouvodičově vedeno k bytovým rozvodnicím (uvnitř bytu) - původně se jednalo také o dřevěné desky, na kterých byly 2 - 3 jističe (60. léta). Při rekonstrukci bytu se tato deska vyměnila za standardní rozvodnici s jističi, kde se i rozdělila TN-C na TN-C-S (koupelna, kuchyň - nová instalace) a TN-C (ostatní místnosti - původní).

Tak, a teď mi prosímpěkně řekněte, pane Beláni, kde mám hledat to HOP a jestli by se k tomu měl vést další samostatný vodič z bytové rozvodnice......? Upozorňuji, že na elektroinstalaci bytu mám platnou revizní zprávu.

P.S. Opravdu mě zajímá názor odborníka(ů), nechci, aby to z mé strany vypadalo jako šťourání  :)