Musí být připojena k hromosvodu kovová zimní zahrada u rodinného domku, nebo stačí pospojování konstrukce k ochrannému vodiči přívodu?
Otázka je zadána tak obecně, že se na ni nedá odpovědět.
Záleží na tom jak je kovová konstrukce umístěna, jestli je v ochranném prostoru nějaké části hromosvodové soustavy, jak daleko je svod hromosvodu,...
Jak říkal p. František Filipovský v jednom dílu Hříšních lidí: I blesk má svoje bratříčky. Nevíte kam uhodí. ČSN 341390 čl.113 povídá o tom, že se všechny velké kovové prvky spojí s hromosvodní soustavou ;)
Konečně, myslel jsem že na hromosvody nikdo před Vánoci nepomyslí.
Bohužel takto uvedený popis pro správné rozhodnutí nestačí, chtělo by to vidět, alespoň na fotce. Pokud je zahrada v ochranném prostoru jímací soustavy, pak být připojená k hromosvodu nemusí, ale pokud ne tak ano. Pokud myslíte ale pod pojmem hromosvod společnou zemnící soustavu, tak to bych rozhodně doporučoval v každém případě. Pokud je zahrada kovová, šlo by jí využít i jako náhodný . jímač, ale chce toho vidět víc a vědět víc.
Každopádně připojení na dobrou ,,zem,, je důležitá věc nejen pro ochranu před bleskem.
jednopatrový dům má sedlovou střechu s hromosvodem a těsně u boční zdi stojí kovová zimní zahrada 6x4m s plochou střechou se sklonem cca 20 stupňů. Svod je asi 4m od konstrukce.
Takhle to vypadá, že ano, ale dejte sem pro jistotu fotografii.
Tak to asi určitě zahrada nebude v ochranném prostoru hromosvodu 112 stupňů od jímače... Dejte sem upřesnění budov. Výšku RD (vrcholu jímače), výšku zahrady a i rozměry RD. A připojit to na hromosvodní soustavu by snad nebyl takový problém, když máte svod 4m daleko, ne?
Děkuji za info. Teď jsem přečetl i článek Téma: Anténí stožárek a určení ochranného pásma hromosvodu. Pravděpodobně bude mimo ochranný prostor.