prosim o pomoc, montázni jama pro nakladni automobily vse napajeno pres proudovy chranic 24 a 230, osvetleni zarivkami IP66 blokovano nejdriv dojde k odvetrani ventylatorem acca 1 min pak se zapne osvetleni musi byt ventylator urcen do vybusneho prostredi nebo staci obyc (rozdil acca 15tis) mriz pres zarivky i kdys jsou zapustene musi byt a jak velka oka? dekuji petr
To Pavlovič: Záleží na Protokolu stanovení vnějších vlivů. Ten by měl řešit prostředí v jámě. Pokud je stanoveno jako BE3N2 - zóna 1 nebo 2, pak musí být nejen ventilátor v nevýbušném provedení, ale i ostatní el. zařízení. Pokud je ventilátor předepsán právě proto, aby prostředí jinak SNV (s neb. výbuchu) bylo považováno za prostředí BNV (bez neb. výbuchu), pak nemusí být v "exu" (ex = nevýbušné provedení) ani ventilátor ani ostatní el. zařízení. Způsob a kapacita ventilace a taky jeho spolehlivost ale musí odpovídat ČSN 60079-10. To ale zase musí řešit protokol o určení vnějších vlivů.
Pokud je to montážní jáma pro opravy a pod. pro nákladní automobily bude nejhorší látkou patrně nafta. Pak bude maximálně nebezpečí požáru. Tj. BNV. Bod vzplanutí nafty je cca 55°C. Pokud bude možnost i benzin, ten má teplotu vzplanutí pod 0°C pak asi SNV. Ale jak uvádí kolega Fasulis nejřív kouknout do protokolu.
Pavel R
To: Ryšavý
To tedy zírám na teploty vzpanutí! To žijeme v hotovém pekle! Nechcete to přehodnotit a upřesnit?
To Beláň:
Ne!
Pro informaci:
Teplota vzplanutí je teplota, při které se nad volným povrchem hořlavé kapaliny vytvoří výbušná koncentace par.
Nezaměňujte teplotu vzplanutí a teplotu vznícení. Jsou to naprosto odlišné údaje.
O.K. ?
Pavel R
To: Ryšavý
Normu nemám a tak se nemohu přesvědčit, zda se používají tyto termíny s vysvětlením které podáváte. Selským rozumem je pro mne teplota vznícení a teplota vzplanutí totožná. Jestli se teplotě, při které dochází k odpařování a vytváření výbušné koncentrace, říká bod vzplanutí mne zajímá. Můžete uvést ČSN a článek?
Dovolím si citovat z ČSN 33 2320 z názvosloví:
BOD VZPLANUTÍ = nejnižší teplota hořlavé kapaliny, zjištěná předepsanou metodou, při které vnější zápalný zdroj vyvolá jen krátkodobé vzplanutí par nad hladinou kapaliny
BOD VZNÍCENÍ = nejnižší teplota horkého povrchu, při níž se hořlavý plyn nebo pára ve směsi se vzduchem vznítí následkem styku s tímto horkým povrchem za předepsaných zkušebních podmínek.
Této definici jasně rozumím!
To Beláň:
Při vší úctě k vám, nezapojujte se do diskuze, když nevíte přesně, o co se jedná.
ČSN 33 2320 již několik let není platná - byla nahrazena v současné době platnou ČSN EN 60079-10 (platná od 11/2003), ČSN EN 60079-14 (platná od 05/2004) a ČSN EN 60079-17 (platná od 03/2004).
V 60079-10 je bod vzplanutí definován takto: nejnižší teplota kapaliny, při které kapalina za určitých standardních podmínek, uvolňuje páry v takovém množství, že jsou schopny vytvořit zápalnou směs par se vzduchem Bod vznícení podle vás je v čl. 2.20 definován jako "Teplota vznícení výbušné plynné atmosféry - je to nejnižší teplota horkého povrchu, při kterém dojde za stanovených podmínek ke vznícení hořlavé látky ve formě plynu nebo par ve směsi se vzduchem".
U nafty byl před časem změněn bod vzplatnutí z 50°C na 55°C - tím se dostala do III.třídy nebezpečnosti podle ČSN 65 0201, benzin automobilový má bod vzplanutí -24°C - ten je samozřejmě v I.třídě nebezpečnosti.
Jinak s řešením problému souhlasím s kolegou Fasulisem.
To: Klinský
Díky za odpověď. To že norma neplatí jsem samozřejmě věděl. Použil jsem pouze názvosloví, kde jsem nepředpokládal, že bude až taková změna. Jak jsem uvedl 10.06 - 15.20, normu nemám a proto jsem žádal pana Ryšavého o vysvětlení, jak se dneska věci mají. Udělal jste to za něj a tak ještě jednou díky. Pokud se vás dotkla má diskuse k tomuto tématu, tak se vám omlouvám. Snad toto vysvětlení zajímalo více lidí. Nemám to také rád, když o věcech diskutují lidé, kteří neví o čem je řeč.
Děkuji kolegovi Klinskému. Než jsem se stihl vykoktat odpověděl za mne.
Ještě jedna poznámka.
Teplota vzplanutí i vznícení musí být u hořlavých kapalin uvedena bezpečnostním listě dané látky. Většina firem je má ke stažení na netu. U benzinů je obvykle uvedena teplota "NIŽŠÍ než 0°C". Což je údaj dostačující, málo kdy budete mít nižší teplotu zaručenou. Pak už zbývá pouze určit ZÓNU 1 nebo 2.
Pane Pavlovič,o montážních kanálech mluvila vyhláška 213/1991 která je ovšem zrušená nic neříkající vyhláškou 39/2003Sb.Ovšem jako mustr si ji lze přečíst.Dále bych vám doporučil si přečíst vyhlášku 246/2001 a zde je uvedena ČSN 73 6059.
Nařízení vlády č.101/2005 popisuje jak má vypadat montážní jáma. Pokud je nebezpečí výbuchu, řeší to NV č.406/2004
To: Nosek
doporučoval bych spíše 23/2004 - technické požadavky na zařízení a ochranné systémy ve výbušném prostředí.
406 řeší spíš provoz než vlastní stavbu
Oprava 23/2003. Ten letopočet mi nějak uklouz.
Pavel R
To NV 406/2004 nám bylo doporučeno na ART údajně se zabývá montážní jámou. Zatím jsem to nestudoval.
všem děkuji za odpovědi, jen to prostředí protokol nemam pomohly by rozměry jámy a to že se jedná jen o nákladní aut.(nafta)
To Klinský: Nesouhlasím s dvěma věcmi. 1) Proč bych se do diskuse nemohl zapojit, když o věci neznám vše na 100%? Naopak, nikdo podle mne neví všechno a právě diskusí si tyto znalosti zvyšujeme a tyto diskuse nato tady i jsou! 2) Pan Beláň tady citoval starou normu, kde si sám ujasnil rozdíl mezi oběma teplotami, to že to je stará norma ale neznamená, že to, co citoval není pravda. Když se na obě definice podíváte, jedná se jinými slovy o totéž - Teplota vzplanutí = taková teplota, při které je možné zapálit páry vytvořené nad kapalinou. V nové normě je to pouze zpřesněno slovně a jinak řečeno, ale jinak se jedná o totéž - prostě když škrtnu sirkou, tak mi mohou (nemusí!) při té teplotě páry uvolněné nad dotyčnou kapalinou vzplanout - odtud teplota vzplanutí. Naproti tomu teplota vznícení je taková teplota, při které mi směs může chytnout (vznítit se) bez použití zápalného zdroje - samo od sebe - samovznícení.
Co se týká nafty, nejsem technolog, ale pokud si pamatuji, tak mi vždy bylo sdělováno, že nafta není za norm. okolnosti výbušná - podle staré normy se okolo nafty dával pouze ochr. prostor. Jde o tu teplotu vzplanutí - pokud zajistíte, že v jámě nebude nikdy více než 45°C, pak by tam SNV nemělo být, jak už napsal Pavel Ryšavý. Jestli existují pro montážní jámy speciélné předpisy, které to nějak zpřísňují, nevím.
Quote from: Georgis Fasulis on 16.06.2005, 15:35
<p>Co se týká nafty, nejsem technolog, ale pokud si pamatuji, tak mi vždy bylo sdělováno, že nafta není za norm. okolnosti výbušná - podle staré normy se okolo nafty dával pouze ochr. prostor. Jde o tu teplotu vzplanutí - pokud zajistíte, že v jámě nebude nikdy více než 45°C, pak by tam SNV nemělo být, jak už napsal Pavel Ryšavý. Jestli existují pro montážní jámy speciélné předpisy, které to nějak zpřísňují, nevím.</p>