... ohledně přpojky do rodinného domku.
Co by jste doporučili za přívodní kabel od elektroměru do bytové rozvodnice, jenž jsou od sebe vzdálený asi 20m ...
Rodinný domek bude mít topení na elektriku...
Quote from: JJoseff on 03.09.2008, 14:07
Měl bych dotaz ohledně přpojky do rodinného domku. Co by jste doporučily za přívodní kabel s elektroměru do bytové rozvodnice, jenž jsou od sebe vzdálený asi 20m...Rodinný domek bude mít topení na elektriku...
Předem děkuji
Nevím, jak místní děvčata, já bych doporučil oslovit projektanta. Na základě vaší informace se nedá kabel ani odhadnout (jištění? počet fází? kudy povede?)
TO: JJoseff
Minimálně CYKY 5Cx10 mm2. Pokud se jedná o větší dům tak CYKY 5Cx16 mm2. :)
Proč 5Cx10 ? Stačí CYKY 4Bx10 v TN-C a je to levnější.
Souhlasím s kolegou Švejkovským.
Nevíme ani jak je RD velký a jaký příkon je požadován. Jestli bude přímotopné, nebo akumulační topení, celkový příkon, soudobost, atd.
Vše řeší projektová dokumentace. Ale obecně platí, jak psal kolega Beláň, že minimum je 5Cx10mm2
Ano stačí 4Bx10mm2, ale také radši používám 5C kabel. V rozvaděči už mám jen síť TN-S. A v těch metrech cena není tak rozdílná.
Já bych tam dal cyky 5x25 bude rezerva na dlouho do předu
cena za 20m je cca 5500kč nebo 4x25 cena 4400kč
nebo 5x16mm cena za 20m cca 3800kč
já mam
z sloupu do hds 65m a taženo ayky 4x95
z HDS do hl. jističe cyky 4x50mm od elektroměre cyky 5x50mm mám dva podružáky jeden va vytápění a jeden na os. spotřebiče
Upozorňuji na používání 5-ti vodičových kabelů v neměřené části. Doporučuji až do 1. rozvaděče za elektroměrem vždy vést 4-žilový kabel (TN-C) min. CYKY -J 4x10 a rozdělení PEN na PE a N provést až v tomto prvním rozvaděči. Hlavním důvodem jsou problémy, pokud je bod rozdělení v neměřené nebo plombovatelné části rozvodu a v případě požadavku na jeho rozpojení (při revizích apod.) vždy musíte požédat distributora elektřiny o rozplombování a opětné zaplombování (za úplatu). Vedení CYKY -J 4x10 odpovídá ČSN, tak proč přidělávat starosti budoucímu provozovateli ?
TO: Studený
To co jste napsal, a Vaše doporučení, se nedá z profesního hlediska přijmout. Jedná se o vývod MĚŘENÉ části, a proto má být vývod v síti TN-S, tj. 5x. (doh)
Výjimka a úleva pro vodič PEN v neměřené části nebyla do normy daná proto, aby se za každou cenu a všude používala. >:(
Má se používat pouze ve výjimečných a opodstatněných případech (garáže, chaty...apod.). Rovněž využívat minimální průřez vodiče PEN Cu 10 mm2 (v neměřených částech Cu 6 mm2) v případech, kde to není nutné a navíc snižuje bezpečnost a provozní spolehlivost, je z profesionálního hlediska naprostý nesmysl. :o
PS: Kdy už konečně elektrotechnici pochopí nebezpečí vodiče PEN. (!) :'(
To Studený:
Rozplombovat si to může jakýkoli elektrikář, když si zavolá že rozplombovává. A distributor si to potom sám zaplombuje. Nikdo nic neplatí.
To Beláň
Prosím o vysvětlení Vašeho tvrzení, že vývod z elektroměrového rozvaděče musí být pětižilový. Třeba všechna vzorová schema ČEZ mají vývody z elektroměrového rozvaděče v TN-C.
TO: Tesař
Nic jsem netvrdil, pouze vysvětlil, že má být a také že může být.
Vaše argumentace pro použití sítě TN-C "je to levnější" něco vypovídá o Vaší odbornosti. :-\
Co se týče připojovacích podmínek ČEZ, tak musíte lépe číst.
Zde cituji článek 5 z podmínek a v příloze máte schéma č.9 ČEZu .
5 Obecné podmínky pro montáž měřicích zařízení v měřicích místech
Veškerá měřicí místa definovaná v těchto technických podmínkách musí být provedena v soustavě napětí TN-C (přívod), TN-C případně TN-C-S (vývod) dle ČSN 33 2000-3. Tří-fázové elektroměry musí být zapojeny na správný sled fází (L1,L2,L3).
Nezabývám se elektrickými vedeními, ale shodou okolností jsem se s problematikou domovních přípojek v Jč karaji trochu zabýval a zjistil, že E.ON nejen v "Připojovacích podmínkách" s platností od 1.2.2006 (oficiálně: Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřících souprav u zákazníků připojených k elektrické síti nízkého napětí) v části "7.3. Zapojení elektroměrového rozvaděče" doporučuje:
....V opodstatněných případech tzn. jsou-li k tomu technické nebo ekonomické důvody, lze v síti TN v elektroměrovém rozvaděči provést rozdělení vodiče PEN na PE a N a před hlavní jistič osadit proudový chránič. Musí však být splněny požadavky ČSN 33 2000-4-41, ČSN 33 2000-5-54 a navazujících norem. Toto řešení v síti TN nelze považovat za standardní a E.ON doporučuje provést rozdělení vodiče PEN na PE a N a proudový chránič osadit až v měřené části podružného rozvaděče......
A jak jsem se na několika případech u RD přesvědčil, firmou E.ON schválení "dodavatelé" elektrických přípojek důsledně montují RE s jedinou PEN sběrnicí, takže, podle mého názoru (opět zdůrazňuji, že se elektrickými vedeními nazabývám) nezbývá stavebníkům (a projektantům) nic jiného, než domovní rozvaděč napojit kabelem 4x.
Omlouvám se.
Poslední odstavec neměl začínat "A ..." nýbrž "ale ...".
TO: Bartoška
Zde se nevede diskuze o neměřené částí (přípojka, hlavní domovní vedení..apod). Tam všechny rozvodné závady vyžadují striktně TN-C, tj. 4x, i když moc nechápu proč. :-\
Zde se vede diskuze o vývodu za elektroměrem, tj. vedení na měřené částí instalace, a ta by měly týt vždy TN-S. (jednicka)
Je velice důležité, zhotovit rozdělení TN-C na TN-S
co nejblíže k distribuční sítí a
co nejdále od pevné instalace v objektech. (!)
Quote from: Bartoška M. on 04.09.2008, 21:27
..... nezbývá stavebníkům (a projektantům) nic jiného, než domovní rozvaděč napojit kabelem 4x.
Jedna sběrnice PEN nebrání tomu, aby byl vývod za elektroměrem zhotovený 5x. ;)
Quote from: akademik.richard on 04.09.2008, 08:39
To Studený:
Rozplombovat si to může jakýkoli elektrikář, když si zavolá že rozplombovává. A distributor si to potom sám zaplombuje. Nikdo nic neplatí.
Tak tento, vámi popisovaný, způsob chování v neměřených částech si můžete v případě zájmu vyzkoušet např. v bývalém okrese Semily.
A zjistíte, že se velice mýlíte. :(
To Novák:
Tak v Semilech už jsem to taky zkoušel, shodou okolností to je můj rajón. A je to tak jak říkám.
Jako bych si vzpomínal na jedno téma které jsem zde před časem založil o tom, že vývody z elměr skříně by měly být TN-S, tak proč ČEZ distribuce stále předkládá v připojovacích podmínkách TN-C ... docela jsem zde tehdy dostal do nosu (zliskat) 8)
To: Beláň
Je mi jasné, že do odbornosti na vás nemám, jenom nechápu, proč musíte každého, kdo má trochu jiný názor, nebo kdo se dovolí vás na něco zeptat, urážet. Připadá mi to zbytečné. o:-)
Chtěl jsem jenom vysvětlení pro investora proč musí kupovat dražší kabel, dražší svodič přepětí v modulu TN-S v podružném rozvaděči, když ho k tomu ani ČSN , ani distributor nenutí.
Quote from: akademik.richard on 05.09.2008, 08:52
To Novák:
Tak v Semilech už jsem to taky zkoušel, shodou okolností to je můj rajón. A je to tak jak říkám.
Tak to máte buď, jakožto domácí, protekci a nebo mne tam, jakožto cizince, oloupili. :(
V každém případě jsem byl po nahlášení, že jdu "pod plomby" požádán, abch se přiležitostně zastavil kvůli formalitám.
Po příjezdu přes mostek za řeku jsem byl zkasírován o 140,-Kč/el.měrový rozvaděč.
Když jsem se podivoval, bylo mi sděleno, že je to normální postup v případě, kdy se musí znovu zaplombovat rozvaděč, odplombovaný cizím subjektem. :o
telefonát:
"...odplombovávám elměr číslo xxx z toho a toho důvodu."
"Ano, můžete. Nashledanou."
Žádné poplatky - ČEZ distribuce Liberec.
To p. Beláň
Mnou zmíněné "případy u RD" měly elměr. rozvaděč ve sloupku (vedle odbočné skříně E.ON). Co mohu soudit neměly svorkovnici PEN přizeměnou. I v tomto případě doporučujete rozdělit PEN už na této "výstupní" svorkovnici?
Pořád rozebíráte jestli 5 nebo 4 vodiče,ale předveďte mi jak dostanete 5x16 na premixovou desku,respektive dva 63A nulové můstky.Děkuji
Quote from: Bartoška M. on 05.09.2008, 22:56
....I v tomto případě doporučujete rozdělit PEN už na této "výstupní" svorkovnici?
TO: Bartoška
Ano, i v tomto případě. :)
Jak už jsem napsal, čím dřív tím lépe a co nejblíž k distribuční síti. (norm)
Po rozdělení vodiče PEN na PE a N je v instalaci vždy provedeno nějakým způsobem další spojení vodiče PE se zemí.
Nejdůležitějším hlediskem je bezpečnost, která je u starých instalací, ale někdy i u nových, hrubě porušena používáním vodiče PEN.
Nemusím zde opakovat, že přerušením vodiče PEN, tj. působením jedné jediné závady, se rozvod za tímto přerušením stává velice nebezpečný a v mnoha případech i přímo ohrožující bezpečnost. (!)
Naproti tomu, v sítích TN-S je vždy nutné působení minimálně dvou závad, aby byla přímo ohrožená bezpečnost. Proto je síť TN-S mnohem bezpečnější než síť TN-C. (jednicka)
Quote from: Štefan Beláň on 06.09.2008, 11:15
Nemusím zde opakovat, že přerušením vodiče PEN, tj. působením jedné jediné závady, se rozvod za tímto přerušením stává velice nebezpečný a v mnoha případech i přímo ohrožující bezpečnost. (!)
Naproti tomu, v sítích TN-S je vždy nutné působení minimálně dvou závad, aby byla přímo ohrožená bezpečnost. Proto je síť TN-S mnohem bezpečnější než síť TN-C. (jednicka)
S tím se nedá nic jiného než souhlasit ale je nutno také uvést že v případě sítě TN-C se porucha na vodiči PEN projeví většinou na funkčnosti zařízení, ovšem v případě poruchy na vodiči PE v síti TN-S se funkce zařízení nedotkne a projeví až při poruše. To bych viděl zase jako nevýhodu sítě TN-S kterou pokud vím žádné dnes běžné zařízení neřeší.
Quote from: Jan Alin on 07.09.2008, 19:52
je nutno také uvést že v případě sítě TN-C se porucha na vodiči PEN projeví většinou na funkčnosti zařízení
Dovolím si důrazně nesouhlasit (no)
V naprosté většině případů poruchy vodiče PEN je zařízení dál funkční, ale napájí se z různě uzeměných kovových částí, což je velmi nebezpečný stav a často nebývá ihned odhalen (!) (!) (!)
Quote from: Jan Alin on 07.09.2008, 19:52
....ovšem v případě poruchy na vodiči PE v síti TN-S se funkce zařízení nedotkne a projeví až při poruše. To bych viděl zase jako nevýhodu sítě TN-S kterou pokud vím žádné dnes běžné zařízení neřeší.
TO: Alin
Jste na omylu. Právě že řeší, a sice dnes již všeobecně používaná doplňující ochrana proudovým chráničem 30 mA. (norm)