Vážení kolegové, chtěl bych se zeptat, jaké se uvádí jmenovité napětí ve veřejném telefonním rozvodu a jaká jsou ochranná opatření před nebezpečným dotykem, je-li toto napětí vyšší než bezpečné (např. při instalaci telefonních zásuvek do prostorů zvlášť nebezpečných či místností pro lékařské účely). Jmenovité napětí přepěťových ochran pro telefonní instalace (analogová telefonie i přípojky ISDN a ADSL) se uvádí 110V. Dle ČSN 33 2000-4-41 je mez bezpečného napětí stejnosměrného 100 resp. 120V (pro zvlášt nebezpečné je to 60V). Při vyzvánění analogového telefonu se užívá napětí střídavé a tady jsme jednoznačně mimo hranici bezpečného napětí. Najde se mezi vámi ochotný "telefoňák", který by záležitost vysvětlil? Děkuji předem.
... případně ještě prosím doplnit specifikaci telekomunikačních rozvodů resp. používaných telekomunikačních rozhraní - myslím tím označení standardu, normy apod. + jmenovité hodnoty, které se uvádějí, uvítám případně odkazy na specializovaný web nebo literaturu
Nejsem "telefoňák" ani odborník na telekomunikační sítě. Vždy jsem k telekomunikačním rozvodům přistupoval jako k zařízení s bezpečným proudem.
Snad se nedozvim, že jsem celou dobu žil v omylu?
I když??
Ja vim že při moji blbosti jsem byl pokopan 55V ( Nechtěli se mi hledat kombinačky ) ale co vím tak při zvednuti sluchátka se napětí sniži něco kolem 2V ale jsem laik takže taky moc neporadim ale typuju 48/55V nebo tak nějak...
Položme se na otázku: Je telefonní přístroj třídy II ?
Jo telefon je sice třida II a zastrčka je taky dobra, ale co ta mala zastrčka 4 pinova, ktera je uplně free a da se v pohodě zkratnou křeba prsty...
Také je třeba mít na paměti, že napětí je mezi A/B kontakty, nikoliv proti zemi. Telefonní síť je od země galvanicky oddělena a plně symetrická, to i z důvodu odstupu rušivých napětí.
To Beran:
Telefonní přístroje v třídě II jsou pouze nové typy, provedené celé z plastu. Starší typy telefonních přístrojů jsou třídy 0, protože mají kovovou základnu, která nemá ochrannou svorku.
Ochrana před nebezpečným dotykem je podle mne pravděpodobně řešena bezpečným proudem, ikdyž nevím jak. Napájecí napětí je 60Vss, vyzváněcí napětí je 75Vst.
Kdysi jsem měřil vyzváněcí napětí a proud - napětí naprázdno bylo cca 98 Všš, což by jakž takž mohlo být těch 75 Vef, ale o ochraně proudem asi nemůže být řeč - do odporové zátěže, nastavené na ef hodnotu 50V byl proud 112 mA. . Galvanické odddělění je jen pomocí velkých kondenzátorů v ústředně - na obou drátech. Ústředna má možnost jeden drát propojit na tvrdo - kvůli detekci splnění tarifního kritéria.
Bylo to měřeno na ústředně typu PK, možná dnes nepředmětné. pp
Napajeci napeti klasickeho telefonu je tusim kolem 40V ss, ale u ISDN linek na rozhrani U to je kolem 90V ss. Navic nektere systemy sdruzovacu (PCM) mely napajeci napeti i 300V.
Pane kolego, myslim, ze se mylite. Draty A/B se krome napeti (A-, B+) daji rozlisit myslim take podle napeti proti zemi.
To: Petr Petr
Proč si myslíte, že o ochraně proudem (přesně"omezení ustáleného dotykového proudu a náboje") nemůže být řeč?
Chyba ve vašem úsudku je, že jste snížil odporem napětí na 50V a neříkáte jakým odporem! Podle ČSN EN 61140 ed.2 čl. 5.1.6 se hodnota proudu zjišťuje zařazením odporu 2000 ohmů!
Souhlasím s panem Beláněm, také si myslím, že se jedná o ochranu omezením ustáleného dotykového proudu a náboje na straně ústředny, ale chtělo by to podložit tuto domněnku konkrétními technickými údaji. Tyto údaje nám objasní i to, jak je to s napětím na vodičích A/B proti zemi, protože v ústředně to zřejmě bude přes nějaké impedance zemněno. Vidím, že nejsem zdaleka jediný, kdo ve specifikaci telefonního rozhraní nemá příliš jasno a stále doufám v příspěvek specialisty "telefoňáka", který to uvede na pravou míru a "hodí do placu" nějaká čísla, podložená mezinárodním standardem (ITU?).
http://www.hw.cz/rozhrani/tlf_linka/#napeti
Zde je část toho, co jsem našel na stránce uvedené p. Janouškem:
Pane Beláni, já jen vytáhl staré poznámky, z orientačního měření, kdepro jistou aplikaci bylo nutno udržet napětí do 50 V (ef hodnota střídavého napětí) proto vhodným odporem byla tato hodnota snížena na oněch 50V, a v tomto stavu měřen proud - snadnýnm výpočtem zjistíme že odpor byl cca 446 ohmů a je tedy zjevné, že při připojení 2 kohmového odporu bude napětí vyšší.
Nevím jaká je mez podle normy, ale já to považuji za poměrně tvrdý zdroj (pro napájení lidského organismu)s vnitřním odporem cca 180 ohm. (a to vůbec nevím, jak norma řeší superpozici ss napětí linky, které je ale výrazně měkší). pp.
To: Petr Petr
Nechci se s Vámi přít!
Ale tak jednoduché, jak uvádíte, to s výpočtem zase není. Chybí vám právě ty důležité hodnoty zdroje (impedance, zkratový proud, napětí na krátko.....) pokud nepředpokládáte opravdu tvrdý zdroj s neomezeným zkratovým proudem o zanetbatelné impedanci.
To by ale zase všechno asi vyhořelo - že ano?
To Beláň:
Napsal jsem doslova:"tvrdý zdroj z hlediska napájení lidského organismu" a jestli se vám pro tento případ zdá vnitřní odpor zdroje cca 180 ohm jako velký (pro žárovku to samozřejmě měkké je), tak si dovolím s Vámi, pane Beláňi, nesouhlasit. Tělo nemusí nutně shořet, aby nepřežilo. pp.