Prostředí v truhlárně. Je to s nebezpečím výbuchu nebo ne?
Je to otázka spíše pro projektanty. Vše by mělo být jasné z protokolu o určení vnějších vlivů, který by měl být součástí dokumentace.
Samozřejmě bude záležet na místních podmínkách, ale pro truhlárny je obvykle nejzásádnější nebezpečí požáru hořlavých hmot. Nebezpečí výbuchu se obvykle neuvažuje.
Prostredie v truhlárni obsahuje určite prach zo spracovaného dreva. Preto predpokladám že môže byť pri vytvorení určitých podmienok pri zvírení - zmiešaní so vzduchom aj výbušný. Výbušným je aj zvírený prach z usadenej múky v mlynoch a predpokladám teda že bude aj ten od drevených pilín.
Dopĺňam: Osobne si myslím, že pri správnom vetraní a držiavaní čistenia od prachu je len nebezpečie požiaru. Intervali čistenia musia byť však uvedené v prevádzkovom predpise a uvedené aj v protokole o vonkajších vplyvoch.
Pokud v truhlárně neuvidíte pro zvířený prach na dva metry, tak tam asi nebezpečí výbuchu bude. Jinak jak už řekl pan Selezan protokol o určení VV budiž pro vás zákon.
Pokud ten protokol náhodou právě vyrábíte, nečekejte že vám nekdo přes diskuzi závazně a dobře poradí. V tomto případě je moc neznámých veličin, na to by bylo potřeba chvilku sednout i s technologem
Doplnok 2: Výbušné prostredie vám môže vzniknuť v sile, kde sa odvádza odsávanie pilín od strojov. To si však vyžaduje prepočet. Ten bez technológa by som ani nezačal robiť.
Pokud máte truhlárnu bez odsávacího zařízení postavenou v letech nadšeného budovatelského úsilí, doporučuji vycházet z ustanovení ČSN EN 50281-1-2 (33 2330) z prosince 1999. Pokud máte již novější s odsávacím zařízením, měla by dokumentace obsahovat určení vnějších vlivů prostředí. Všeobecně je prostředí v truhlárně považovano za prostředí s nebezpečím požáru hořlavých hmot, při dodržení podmínek o tloušťce vrstvy usazeného prachu. Jak uvedl již p. Selezan, nebezpečí výbuchu se vyskytuje pouze ve filtrech a zásobníku. To zase ví výrobce a pro uvedená zařízení dodává certifikát z TZÚ Ostrava - Radvanice.
V truhlárnách mých kamarádů živnostníků se běžně topí kamny na tuhá paliva přímo na dílně a ještě všichni žijí , tak to nebude snad tak drastické :-)
Určitě záleží na protokolu vnějších vlivů,jak již psal p.Hasala.
K tomu protokolu o určení vnějších vlivů :
1. Jednoznačné stanovení vnějších vlivů má dle ČSN uvést a dodat tomu, kdo jej potřebuje ( pro návrh nebo projekt zařízení) uživatel.
2. Ke každému vnějšímu vlivu se vyjadřuje odborník v dané profesi. Elektroprojektant nemůže stanovovat, že někde bude korozivní a nebo výbušné prostředí.
3. Elektroprojektant nebo elektrotechnik se může vyjádřit jen ke třem vnějším vlivům, jak je uvedeno v přiloženém souboru
4.To, že protokol má dodat uživatel zařízení, neznamená, že ho musí vypracovat vlastními silami, může ho zadat jako zakázku. Zde však nastupují tržní pravidla, zda to beru či nikoliv. Rozhodně to však není povinností elektrikářů, ti ho jenom potřebují.
Chlapci - neřešíme to z požárního hlediska, ale elektrického ! Jsou stroje v truhlárně v Ex provedení?:!?
Souhlasím s protokolem o určení prostředí a VV , mnoho faktorů, přizvat hlavně hasiče to je doporučení , né přání.
Chtěl bych pouze připomenout že je již platná norma
zkráceně "výbušné prachy"která přesně stanoví
podmínky při jakých je citovaná truhlárna tzv BNV.Opravdu je velice důležitá tloušťka usazeného prachu jak se již zmínil kolega Hubáček.
Dle mých zkušeností běžná truhlárna nespadá do jednotlivých zón,ale prostor výroby,kde se nejčastěji opracovává tvrdé dřevo na pásových bruskách,bude hodně těžké prosadit jako pouze hořlavý.
Jak píší ostatní kolegové do konečného určení pouze s technologem,vzduchařem,který vypočítá odsávání popř.s požárním posouzením.
Pane Jiráček, běžná truhlárna, kde se pracuje se dřevem je bez nebezpečí výbuchu. Pokud v truhlárně se provádí ale další technologie povrchové úpravy(laky), je situace jiná.
Kritická je souvislá vrstva dřevitého prachu o tloušce 1 mm. Pravidelným úklidem truhlárny se předchází problémům v této oblasti.
Stojí za mnou zkušenost revizního technika od roku 1976
Ve kterém ČSN je uvedeno, že protokol o určení vnějších vlivů má dodat uživatel zařízení?
Prostředí pasivní s nebezpečím požáru ČSN 330300 čl.3.3
hořlavé hmoty a prach
To Vávra:
Veškeré klasifikační údaje potřebné pro jednoznačné stanovení vnějších vlivů má dle ČSN EN 60721-x-x uvést uživatel, tato informace (rozumí se od uživatele) platí všeobecně, nejen pro profesi elektro.
Viz např. ČSN EN 60721-3-3, příloha C, čl.C2
| Označení normy: | ČSN EN 60721-3-3 |
| Popis normy: | Klasifikace podmínek prostředí - Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti - Oddíl 3: Stacionární použití na místech chráněných proti povětrnostním vlivům |
| Třídící znak: | 038900 |
| Vydána: | 1.3.1997 |
| Účinnost: | 1.4.1997 |
| Katalogové číslo: | 20609 |
| Počet stran: | 44 |
| Formát PDF: | Image PDF |
| Cena: | 468.00 Kč |
| Věta: | 21736 |
| Platnost: | 1 |
| Schválena: | 24.6.1996 |
| Část: | 3 |
| Změny: | *A2 9.98 |
| Anotace: | Anotace |
To: Zdeno Janík:
To asi nebude ta pravá norma
Označení normy: ČSN 33 0300 Zrušená norma
Název normy: Elektrotechnické předpisy. Druhy prostředí pro elektrická zařízení
Třídící znak: 330300
Platnost ukončena: srpen 1995
Věstník zrušení: 1995.07
Účinnost: 1989.08.01
Poznámka: celá norma je v českém jazyce
Počet stran: 24
Formát PDF: Není k dispozici
Změny: a 10.90
Nahrazena: ČSN 33 2000-3
Prosím diskutující, aby nedělali z protokolu o prostředí modlu. Viděl jsem odbyté protokoly o prostředí, kterými bych se v pudu sebezáchovy být provozovatelem, nikdy neřídil a naopak - protokoly, které vyráběly SNV i v běžné malé plynové kotelničce. Tím nutnost protokolu nezpochybňuji, jen chci říci, že může být protokol a "protokol". Proto jsou všechny diskuse na podobná témata více než žádoucí. Ono totiž "vyrobit" podle nové ČSN kvalitní protokol o prostředí není vůbec jednoduché. Neznám technologa, který by mi dovedl spočítat množství unikající látky např. z příruby potrubí nebo ventilu apod. Teď jsem odbočil z BE3N1 do BE3N2, ale obecně je to podobná problematika.
To: Fasulis
Odfláknuké protokoly sice existují, ale to neznamená že se na ně vykašlem.
Asi máte smůlu na špatné technology, případně potrubáře. Ty co znám to umí :-)(počítají nejhorší možný případ)
Z protokolu nedělat modlu.... a o co se jako projektant chcete opřít, pokud se mi protokol nezdá tak se ozvu, a buď mne někdo přesvědčí, že je to v pořádku nebo ho musí předělat. (to je nedostižný ideál)
To Ryšavý: Špatně mě čtete. Napsal jsem nedělat modlu ve smyslu: "když to mám na papíře, tak budu klidný" - zrovna tak jako, když má někdo papír na elektriku, ještě neznamená, že tu elektriku ovládá. Jasně jsem napsal a znovu opakuji - že tím NUTNOST PROTOKOLU NEZPOCHYBŇUJI! Protokol o prostředí - správně o určení vnějších vlivů - je u staveb s některými nebezpečnými druhy prostředí povinností a nutností. Vždy ho jako projektant vyžaduji a tlačím na ostatní účastníky stavby, aby jej udělali a to pokud možno pořádně. A v případě spornosti určení vlivu se vždy přikláním z bezpečnostních důvodů k horší variantě.
PS: Jako projektant se opírám v prvé řadě o zdravý rozum a jako projektant elektro jsem podepsaným členem komise která protokol vytváří.
V truhlárně chci použít stroje o větším výkonu, před které z důvodu rozběhu nemohu předřadit proudový chránič 30mA, jak předepisuje ČSN 33 2000-4-482. Lze to řešit v protokolu o prostředí snížením na BE2 a zároveň provozním předpisem o odstraňování prachu a pilintak, aby to nebyl prostor BE2N12? Pro BE2 již není nutné dodržovat ČSN 33 2000-4-482 ? Je nějaké jiné řešení? Děkuji předem za rady.
Pane Vávro, kdyby jste četl a studoval, nemusíte zde "honit" informace stůj co stůj! Proč třeba nepřemýšlíte o tom, že v truhlárně použijete chránič třeba 100mA, nebo 300mA. Nešetřete na projektantovi, stejně budete projetk potřebovat! Pokud sletujete odborný směr v elektrice, tak vám brzo dojde, že bude HŮŘ! Pokud šidíte něco nyní, zdánlivě ušetříte, zanedlouho se vám to vymstí! Nestraším a ani nechci psát katastrofické scénáře.
Nejprve si řádně prostudujte citovanou normu - proč RCD 30mA, když může být 300mA(nemyslím zásuvkové obvody),pro zajištění ochrany před požárem.Tyto chrániče lze sehnat i na proudové zatížení až 125A popř.použít chráničové relé.Rozběhové proudy elektromotorů, podle nichž se volí nadproudové jištění, jsou něco jiného, než vybavovací proud RCD.
Sežeňte si kvalifikovaného projektanta popř. jako poradce RTEZ.
Pokud je zařízení vpořádku můžete proudový chránič 30mA použít. Rozběhový proud nemá vliv na vybavení chrániče, ale jenom poruchový. To je ten, který se ze spotřebiče vrací jinou cestou než po pracovním vodiči. V truhlárně, resp v prostorech s nebezpečím požáru hořlavých prachů jsou však přečdepsány proudové chrániče 300mA a to ne z hlediska bezpečnosti obsluhy stroje, ale z hlediska ochrany kabelů před požárem.