Jak ochránit CB anténu před bleskem a jak ji připojit k hromosvodu?

[petrbily]

Na sedlové střeše mám hromosvod asi 15 let a nyní jsme nainstalovali na hřeben 8m vysokou CB anténu na trubce asi 2m nad hřeben. Celkem to má asi 10m. Připojili jsme to 1m drátem k vedení hromosvodu. Je to tak v pořádku ?  

#112#

[Petr Doležal]

Zajímavou diskusi k tématu najdete zde:
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,12582.0.html

[Jiří Schwarz]

Jen pár maličkostí kolem konstrukce CB antén:
- je ten hlavní "vertikál" spojen vodivě s držákem, který, jak předpokládám z dotazu, máte spojen na hromosvod?

- jsou antény, kde to není spojeno, ta hlavní vertikální tyč je spojena "pouze" se středním vodičem koaxiálu, buď přímo, nebo přes cívku. Tyto antény při odpojení od stanice dokážou nabít "kapacitu svodu" údajně až na tisíce voltů, i když je bouřka daleko...
- pokud je to přes cívku, jsou výrobci, co tam mají vodičem nebo trubičkou o průměru několik mm, ale jsou i cívky z vodiče o průměru menším než 1mm
- spojení "vertikálu" na zem musí respektovat funkci antény, někdy je přes cívku (viz výše), někdy není vůbec, někteří výrobci tvrdí, že tam je jakási ochrana (nějaká bleskojistka...)
- někdy se doporučuje spojit to přes čtvrtvlnné vedení, na konci vyzkratované, připojí se to konektorem T (něco jako spojka ale s 3 vývody), ale takového vedení, z běžného koaxiálu, nejlépe přibitého pod střechou na trám, bych se asi bál

A oddálený hromosvod u CB antény při jejích rozměrech - kdo by si dal takové monstrun k anténě - nehledě na úplně jiný problém - oddálený hromosvod vytvoří pasivní rezonátor a udělá z antény směrouvou soustavu, což se "nesmí" podle VO.

Problematika "funkce" podobných antén je hodně mimo zaměření tohoto portálu, ale bez znalosti této problematiky te těžké udělat správně ochranu před bleskem a přepětím a přitom nedegradovat funkci antény.

[Pavel Kepler]

A oddálený hromosvod u CB antény při jejích rozměrech - kdo by si dal takové monstrun k anténě - nehledě na úplně jiný problém - oddálený hromosvod vytvoří pasivní rezonátor a udělá z antény směrouvou soustavu, což se "nesmí" podle VO.

Díky že to tady konečně někdo srozumitelně napsal. Je až překvapující kolik odborných firem cpe k všesměrovým anténám (CB/ VKV/WiFi...) oddálený jímač a není síly jim vysvětlit nesmyslnost takového počínání :-( Jako by snad ti projektanti neměli na VŠ alespoň základy vf techniky?

[XL]

Díky že to tady konečně někdo srozumitelně napsal. Je až překvapující kolik odborných firem cpe k všesměrovým anténám (CB/ VKV/WiFi...) oddálený jímač a není síly jim vysvětlit nesmyslnost takového počínání :-( Jako by snad ti projektanti neměli na VŠ alespoň základy vf techniky?

Ono to počínání není nesmyslné (tedy nemluvím o těch CB). Skutečně odborné firmy tam jímač dají, protože u  zařízení, kde je vyžadovaná vysoká spolehlivost, není přímý úder blesku do antény rozhodně  u většiny zařízení žádoucí (mimo výjimek kdy je na to anténa konstruovaná). Je to o správné volbě umístění jímače u antény - kompromis mezi deformací vyzařovací charakteristiky  a funkčností ochrany. V případě jímacích soustav v blízkosti vysílacích antén je mimo polohy potřeba i správná volba materiálu hromosvou a také jeho údržba.  Jakým zdrojem rušení dokáže být zaoxidovaný spoj ve vf poli by se dalo vyprávět.

[Pavel Kepler]

Je to o správné volbě umístění jímače u antény - kompromis mezi deformací vyzařovací charakteristiky  a funkčností ochrany.

To samozřejmě ano. Psal jsem o situaci kdy dá firma (nějčastěji při rekonstrukci střechy a podobně) běžnou sestavu (izolační podpěra 530mm + jímací tyč) přímo na stožár s kolineárem a odejde středem.
Právě ten kompromis je pak (někdy) boj mezi technikem provozovatele a projektantem hromosvodů. Pokud má být jímač funkční tak musí být vždycky ve vzdálenosti kde bude charakteristiky antény ovlivňovat - a to je někdy silně nežádoucí z pohledu výkonových charakteristik nebo /u CB třeba/ dokonce i legislativně. Většina "běžných" hromosvodářských firem si s takovou situací neumí dobře poradit a vzniká pak zbytečné tření.