Mohu rozdělit PEN na PE a N v elektroměrovém rozvaděči E-ON a pokračovat s 5Jx6?

[Pavel Tesař]

Mohu rozdělit PEN na PE a N v elektroměrovém rozvaděči E-ON a do bytového rozvaděče (25A) pokračovat kabelem CYKY 5Jx6?

Přímé měření je u E-ON do 80A a nejsou zde nějaké speciální požadavky?

[Radek Červený]

Neměl byste, projděte si požadavky na provedení a zapojení měřících soustav v distribuci E-On.

[Václav 3]

Přes elektroměr musíte mít 3L + PEN. Použijte rozvaděč s výstupní svorkovnicí v neplombované části a zde provedete rozdělení na PE + N.

[Milan Hudec]

Přes elektroměr musíte mít 3L + PEN. Použijte rozvaděč s výstupní svorkovnicí v neplombované části a zde provedete rozdělení na PE + N.

A jakou výhodu bude mít toto rozdělení, není lépe pokračovat zdvojeným PEN?

Je potřeba toto řešit vždy případ od případu.

To Václav 3 - nechci (ani bych si nedovolil) zrovna s Vámi polemizovat, příspěvek prosím berte pouze coby zamyšlení.

[Kamil Táborský]

Toto se zde řeší pořád dokola.

Obecně platí,že rozdělení PENu lze provést v elektroměrovém rozvaděči,ale musí být umístěno v neplombované části.
Eon však doporučuje rozdělení až v podružném rozvaděči.

Přes elektroměr musíte mít 3L + PEN.

Přes elektroměr se netahá přívodní PENko,to se dělá jenom v PRE.   :D

[Patrik Augustin]

pokud se podíváte na schéma zapojení ER 112 tak zjistíte, že třeba v těchto skříních je pro elektroměr vyveden pouze jeden vodič N a to ze svorkovnice PEN. Pokud budete předělávat ER roizvaděč pro osazení měření jak tady bylo v jiné diskuzi tak požadavek distributora je pouze jeden N vodič pro elektroměr. Tím že to rozdělíte v ER si můžrte snížit průřez pro BR třeba na 5x4mm pokud to pro ten byt stačí. Pokud to potáhnete 4 drátem tak se pod 4x10mm nedostanete.

[Václav 3]

A jakou výhodu bude mít toto rozdělení, není lépe pokračovat zdvojeným PEN?

Je potřeba toto řešit vždy případ od případu.

To Václav 3 - nechci (ani bych si nedovolil) zrovna s vámi polemizovat, příspěvek prosím berte pouze coby zamyšlení.

Se mnou se polemizovat a diskutovat může, pokud bych byl proti, tak bych sem nechodil.

K problému zdvojit - nezdvojit a vést samostatné PE + N - použít PEN s 4x10 qmm a větším:
Zdvojený PEN vytvořený z modrého a zelenožlutého vodiče kabelu 5x bych použil přednostně v případě nového přívodu u staršího objektu, kde zůstane část rozvodů v TN-C a nové rozvody budou TN-S. Je to nestandardní řešení, které by se mělo používat ve vyjímečných případech.
Nové rozvody celé v TN-S je nejlepší udělat s bodem rozdělení tam, kde ho mohu snadno a dobře spojit se zemnícím systémem, čili jak píšete Vy: posoudit případ od případu.

Přes elektroměr se netahá přívodní PENko,to se dělá jenom v PRE.

Ano, vím, omlouvám se za nepřesnou formulaci, bylo myšleno přes plombovanou část  elektroměrného rozvaděče. (Dříve se PEN vedl přes elměr všude, kde nebylo sazbování a dokonce se někdy dával nulový můstek pro odbočení N k hodinám nebo HDO až za elměr.)

[Pavel Tesař]

To Václav.
Chápu dobře vaší odpověď, že v prvém případě použijete vodič 4J a v druhém případě 5J ?



1/Zdvojený PEN vytvořený z modrého a zelenožlutého vodiče kabelu 5x bych použil přednostně v případě nového přívodu u staršího objektu, kde zůstane část rozvodů v TN-C a nové rozvody budou TN-S. Je to nestandardní řešení, které by se mělo používat ve vyjímečných případech.
2/Nové rozvody celé v TN-S je nejlepší udělat s bodem rozdělení tam, kde ho mohu snadno a dobře spojit se zemnícím systémem, čili jak píšete Vy: posoudit případ od případu.

[Kamil Táborský]

Pokud to potáhnete 4 drátem tak se pod 4x10mm nedostanete.

Při rekonstrukcích elektroinstalace v bytě,lze použít i 6 mm2.

Prosím nekamenujte mě,že min.průřez PENu je 10 mm2  :)

[Václav 3]

to kol. Tesař:
V obou případech, které citujete je myšlen kabel 5J . Proto také píši, že je to vyjímečné řešení (kterých nejsem zastáncem ani příznivcem), ale někdy se situace vyvine tak, že na ně dojde, protože jsou jediná možná.