Jsou hromosvody na telefonních sloupech dostatečné?

[Radek Katolický]

Zeptám se jinak ?
Viděl někdo úder blesku do  kabelového vedení telefonu vedeného po sloupech  ?

Já ne, ale podle této fotky, je blesku jedno jestli si vybere sloup, nebo kandelábr. A evidentně kašle i na ochranný úhel pod panelákem.

[Fuk Tomáš]

A evidentně kašle i na ochranný úhel pod panelákem.

Tak se koukněte, kolik je při téhle výšce ochranný úhel. Evidentně práskl na kraj ochranného úhlu.

[Pavel Horský]

K uvedené fotografii:
Uvažovaná třída LPS II
Při 30ti metrech výšky by byl ochr. úhel 22°, což kryje plochu cca 14m od uvažovaného jímače.
Tak jak píše kolega Fuk, blesk byl na 99% již mimo ochranné pásmo.

[Jan Hájek]

Ochranný úhel / valivá koule,  je výsledek statického modelu prostředí pro chování blesku.  Nesmí se zapomínat na proudění vlhkého vzduchu a tak je rozhodně výhodné, nevyužívat možnosti dané normou až na hranu a raději v opatření přidat.

[SMILEK]

To foto je opravdu neuvěřitelné, jak správně naznal jeho autor.
Nechci hned tvrdit, že ta fotka není autentická. Ale je na ní několik optických zvláštností, které se u tak blízkého úderu této intenzity dost blbě vysvětlují (nebo se mi při focení blesků prostě nikdy nestaly  :) ).

[Daniel Hudzík]

Zeptám se jinak ?
Viděl někdo úder blesku do  kabelového vedení telefonu vedeného po sloupech  ?

za poslednych cca 5 rokov som zazil asi 2 vymeny bleskoistiek v Krone svorkovnici v URke podobnej tej, ako na fotke. Ale nejednalo sa o priamy zasah.

[Daniel Hudzík]

když "letí blesk" dolů, je to proud elektronů, takže má záporný potenciál.
telefonní ústředny mají zemněný kladný pól napájení a tak vodiče na sloupech mají zápornější potenciál, než je potenciál země.
Takže by to vedení mělo blesk odpuzovat.
ŽE BY NĚCO JAKO "ANTIAKTIVÁK"?

P.S. a to jsem měl jen jeden čaj s rumem  :D

Nezabudaj, ale ze druhy vodic linky je uzemneny:)

[Václav Třetí]

Ono je to s tou telefonní linkou a ústřednou trochu složitější. Ve zdrojové části ústředen je zvykem uzemňovat pól plus, ovšem na vodičích linky není přímo uzemněný vodič plus. Polarita linky má být a-drát minus, b-drát plus, ovšem oba tyto vodiče jsou k napájení připojeny přes tzv. napájecí most, což jsou ve starších releových ústřednách cívky relé, u novějších elektronických obvykle odporový můstek. V součtu mívají hodnoty jak odporů tak vinutí cívek napájecího mostu zhruba 1 kOhm, takže při napájecím napětí ústředny 60V= je protékající proud malý a ještě se zmenšuje v závislosti na délce vedení mezi ústřednou a tel. aparátem.

Jediný vodič, který bývá přímo spojen s kostrou ústředny, tudíž i s plusem a zemněním, je u starších pobočkových ústředen vodič, který je veden společně ke všem aparátům na svorku z, t.j. k tlačítkům na přístrojích, kterými se přivolává státní linka a provádí přepojování. Tento vodič není ovšem dimenzován na nějaký bleskový proud, obvykle se použije jeden pár běžného kabelu SYKY nebo SYKFY spojený paralelně, případně u SYKFY se připojovalo též stínění. U ústředen veřejných toto samozřejmě není.

[Daniel Hudzík]

Ono je to s tou telefonní linkou a ústřednou trochu složitější. Ve zdrojové části ústředen je zvykem uzemňovat pól plus, ovšem na vodičích linky není přímo uzemněný vodič plus. Polarita linky má být a-drát minus, b-drát plus, ovšem oba tyto vodiče jsou k napájení připojeny přes tzv. napájecí most, což jsou ve starších releových ústřednách cívky relé, u novějších elektronických obvykle odporový můstek. V součtu mívají hodnoty jak odporů tak vinutí cívek napájecího mostu zhruba 1 kOhm, takže při napájecím napětí ústředny 60V= je protékající proud malý a ještě se zmenšuje v závislosti na délce vedení mezi ústřednou a tel. aparátem.

Jediný vodič, který bývá přímo spojen s kostrou ústředny, tudíž i s plusem a zemněním, je u starších pobočkových ústředen vodič, který je veden společně ke všem aparátům na svorku z, t.j. k tlačítkům na přístrojích, kterými se přivolává státní linka a provádí přepojování. Tento vodič není ovšem dimenzován na nějaký bleskový proud, obvykle se použije jeden pár běžného kabelu SYKY nebo SYKFY spojený paralelně, případně u SYKFY se připojovalo též stínění. U ústředen veřejných toto samozřejmě není.

zmeral som vystupnu linku pcmky (ctloop) a vodic -49V, b vodic -1V, +pol aku uzemneny cez bocnik

[Václav Třetí]

Naměřené hodnoty odpovídají, pokud jsou změřeny proti zemi a pokud je aparát zavěšený. Ve Vašem případě máte mezi a-drátem a b-drátem 48V a b drát je kladný, což je správně.  Vyvěšením se hodnoty změní, uplatní se hodnoty odporu v napájecím mostu. Napětí se rozdělí, na aparátu bude napětí zhruba mezi 8 až 15V (závisí na ohmickém odporu vedení mezi aparátem a ústřednou a konstrukci ústředny) a zbytek se rozdělí na napájecím mostu ústředny zhruba na poloviny, což lze  dopočítat z hodnot naměřených proti zemi.

Ve svém předcházejícím příspěvku jsem uvažoval napájecí napětí většiny veřejných ústředen 60V, existují i typy s napětím 48V  a pobočkové menší ústředny mívají buď 48V nebo dokonce 24V na lince (měřeno a-drát proti b-drát) Tyto hodnoty platí pro analogové připojení aparátů, některé pobočkové elektronické ústředny mívají zdigitalizované i spojení s aparáty, buď s jedním nebo dvěma systémovými (např. Panasonic) nebo je mohou mít všechny napojené datově (Goldstar - LG). Tam bývá potom použité čtyřvodičové zapojení a hlavně přístroje musí být specifické, patřící k danému systému toho jednoho výrobce a naměřená napětí na těchto vodičích mezi sebou bývají velice odchylná od analogového zapojení.

[Daniel Hudzík]

Naměřené hodnoty odpovídají, pokud jsou změřeny proti zemi a pokud je aparát zavěšený. Ve Vašem případě máte mezi a-drátem a b-drátem 48V a b drát je kladný, což je správně.  Vyvěšením se hodnoty změní, uplatní se hodnoty odporu v napájecím mostu. Napětí se rozdělí, na aparátu bude napětí zhruba mezi 8 až 15V (závisí na ohmickém odporu vedení mezi aparátem a ústřednou a konstrukci ústředny) a zbytek se rozdělí na napájecím mostu ústředny zhruba na poloviny, což lze  dopočítat z hodnot naměřených proti zemi.

Ve svém předcházejícím příspěvku jsem uvažoval napájecí napětí většiny veřejných ústředen 60V, existují i typy s napětím 48V  a pobočkové menší ústředny mívají buď 48V nebo dokonce 24V na lince (měřeno a-drát proti b-drát) Tyto hodnoty platí pro analogové připojení aparátů, některé pobočkové elektronické ústředny mívají zdigitalizované i spojení s aparáty, buď s jedním nebo dvěma systémovými (např. Panasonic) nebo je mohou mít všechny napojené datově (Goldstar - LG). Tam bývá potom použité čtyřvodičové zapojení a hlavně přístroje musí být specifické, patřící k danému systému toho jednoho výrobce a naměřená napětí na těchto vodičích mezi sebou bývají velice odchylná od analogového zapojení.

pokial ma pamat neklame, tak ine pcmko (tel+ 4VE) ma na linke cca -56V a pri vyvesnom zostava jeden pol rovnako blizko zemi ako pri zavesenom.

[Ján Garaj]

Tak, ako to popisujete, to určite nie je správne. A to bez ohľadu na ostatné pokusy to nejako obhájiť. Urobil som uzemnení aj pre stľpy toľko, že by som ich už ani nespočítal. Určite som ich robil inak a RT ich po mne premeriaval a prekontroloval. Je to trochu na dlhšie vysvetlovanie ale je to takto zle. Nik im to nekontroluje, lebo roky sa to robilo aj takto a na tých niekoľko vyhoretých aj ústrední sa už dávno zabudlo.

[Václav Třetí]

Mnou uváděné údaje nejsou spojené s žádným konkrétním typem ústředny. Snažím se popsat obecné jevy odpovídající obvyklému zapojení ústředen. Také jsem se např. setkal s PBÚ, která byla hybridní a na ní neplatilo prakticky nic z výše uvedeného. V napájecím mostu bylo jen jedno relé, b-drát všech linek byl spojen prakticky na tvrdo s ukostřeným pólem plus, vodič od zemních tlačítek (ZT) se připojoval na speciální svorku ústředny, která byla spojena s dalšími obvody ústředny přes optočlen. To byla specialitka. Ty tady nemá ovšem cenu rozebírat.  Vývoj jde kupředu a samozřejmě s ním se mění některé zažité technologie např. kvůli tomu, že použitým mikroprocesorovým systémům nemusí vyhovovat ukostření a uzemnění pólu plus.