Nemáte někdo tip na ohmetr do panelu s funkcí odečítání odporu měřících vodičů?

[Tomáš Kurel]

Nemáte někdo tip na ohmetr do panelu s funkcí odečítání odporu měřících vodičů?

Jedná se o měření odporu vlákna žárovky v bezprůvanovém krytu dle ČSN EN 60598-1.
Kamarád je projektant a konstruktér a potřeboval by s tim trochu píchnout.
 

[Fuk Tomáš]

Co takhle měřit čtyřbodově?

[Jiří Schwarz]

Já jsem z dotazu tak docela nepochopil, jestli to bude trvale připojené, protože tam by se dalo použít nějaké "nastavení nuly", nebo jestli se bude připojovat různý "měřený objekt", protože tam by bylo čtyřvodičové připojení nejserioznější.

[MrPeter]

Nevím přesné podmínky, ale možné by bylo použít měřák např. Orbit Merret. Muď přímo panelový ohmmetr, nebo třeba převodník OMX 39OHM s příslušným zobrazovačem.

Určitě bych doporučil měření čtiřmi vodiči (to OMX 39OHM umí). Není nutné kompenzovat vedení.

[Tomáš Kurel]

dovysvětlení od konstruktéra: bude se měřit chování různých druhů prototypů žárovek.
1) měření odporu před zkouškou žárovky ve 25 °C
2) proběhne zahrátí prostoru v bezprůvanovém krytu na např. 70 °C
3) opětovné měření odporu
4) provoz žárovky po určitou dobu při různých °C
5) měření odporu
6) ochlazeni
7) měřění odporu

vyhodnocení kvality, nebo různých aspektů co má zkouška ověřit.

Způsob topení a ochlazení má konstruktér vymyšlen, mě poze požádal o pomoc s tím měřením odporu s představou měření odporu po dobu stisknutí určitého tlačítka na panelu bezpůvanového krytu a odečtení hodnoty na displeji. Po uvolnění tlačitka opět původní režim provozu.   

[Jiří Schwarz]

Tam je trochu rozpor. Pokud to bude měřit tak přesně, že potřebuje eliminovat odpor měřicích šňůr, tak je na zamyšlenou jakým napětím bude měřit.
Pokud bude měřit velmi malým napětím, tak bych měl strach, že to bude nejen odpot šňůr, co může výsledek ovlivnit, ale i malé napětí, které se přičte nebo odečte od měřicího a to napětí může vznikat na přechodu mezi 2 různými kovy a jeho hodnota se bude měnit podle teploty.
Pokud by se měřilo velkým napětím, výše uvedená chyba se "poměrově" sníží, ale již se může projevit to, že se měřicím proudem alespoň částečně nažhaví vlákno...

[Fuk Tomáš]

Též mi přijde, že až budou specifikovány okolnosti měření (rozsah měřených hodnot, přesnost, teplotní rozsah, dovolená tepelná ztráta na subjektu měření, rychlost měření, odolnost proti rušivým vlivům), tak se ukáže, že to není úloha pro - dámy prominou - panelový budík.

[Tomáš Kurel]

Proto se ptám zkušenějších kolegů, jak na to pohlížíte.
Já jsem se prakticky nesetkal s bezprůvanovym krytem (dá se říct, že jsem do minulého týdne nevěděl, že něco takového existuje)  a ještě k tomu si nemůžu ani přečíst normu, protože se mi nepřevedla platba na umnz. Nevim ani jakou přesnost měření je potřeba dodržet pro splnění výše uvedené normy. Je možný, že k tomu bude nakonec stačit nějaký multimetr, nevim....
 

[Kastner Lubomír]

Zajímavý dotaz. Já jsem něco velmi podobného řešil zhruba před 30 roky. Tehdy jsme si dělal pomůcku na měření kalibrování teploměrů. Také různé teploty a snímání odporů. J8 dokonce měřil 10 teploměrů současně. Tenktráte jsme to řešil pomocí HU vakuových relátek se zlacenými kontakty kde se komutovaly vývody. Přípravek vyhověl i požadavkům na kalibrační měřidlo. Samozřejmě že připojení ke každému teploměru bylo 4 vodičové. V dnešní době by to šlo vyřešit daleko jednodušeni.

[Martin Kurka]

Nemáte někdo tip na ohmetr do panelu s funkcí odečítání odporu měřících vodičů?
Jedná se o měření odporu vlákna žárovky.....

Není to kiks??
Žárovka je přeci nelineární odpor a není důvod, aby se v testovaném svítidle měřila.
A kdyby už se měřila, tak je nutné udat pracovní bod (měřicí proud) ve kterém je ten odpor.
Podle mne se neměří žárovka, ale předřadník.

Jestli si matně pamatuji, tak při testování klasických zářivkových a výbojkových svítidel s tlumivkou se používá měření odporu vinutí tlumivky za studena a pak za tepla jako měřič teploty a oteplení předřadníku. Tam je potřeba měřit po přepnutí vodičů odpor až do doby, kdy klesne na studený stav. A jeden z parametrů je pokud se pamatuji i ten čas poklesu.
Tam je nutné měřit odpor v čase. A na to se hodí onen Merret s dálkovým přenosem údaje do nějakého PC s měřicím SW.

U žárovek se podle mne měří a reguluje napětí a kontroluje příkon, jako zdroj oteplení svítidla.

[Martin Kurka]

To Kastner:
mám dojem, že se nejmenovala HU. HU byla jazýčková relé a ta měla přechodový odpor dost mizerný, cca 150mOhm a max spínací schopnost jazýčkového kontaktu v inertní atmosféře 60V/50-80mA. Zato byla pekelně rychlá, dalo se na cívku posílat 100Hz a kontakty použít jako synchrodetektor (modulátor i demodulátor) pro tenzometry.
Ta relé se zlatými kontakty, co jste asi používali byla v hermetické hliníkové krabičce se skleněnými průvlaky a nahoře bylo reliéfně zapojení a barevnou tečkou označeno napětí cívky. Ale jak se jmenovalo už si dnes nepamatuji.  To byla špičková relé a používala se i pro spínání VF do vysílacích antén. Patrně nejaká speciálka pro vojáky. Mám dojem, že nebyla vakuovaná, ale dusíkovaná, nebo argonovaná. Tak dávno již.

[Fuk Tomáš]

...To byla špičková relé a používala se i pro spínání VF do vysílacích antén. Patrně nejaká speciálka pro vojáky. Mám dojem, že nebyla vakuovaná, ale dusíkovaná, nebo argonovaná. Tak dávno již.

Po šuplíkách se najdou poklady  :D
Taky si nevzpomínám na typ, ale obecně jsme je nazývali "dusíková relé".

[Kastner Lubomír]

Kolegu Kurko, ano byla to relé s označením HU, podlouhlá kontakty ve skleněných trubičkách. A vysoce spolehlivá. Díky zlaceným kontaktům a ochranné atmosféře přechodový odpor nulový. Ideální pro spínání malých proudů a napětí a přesné měření.