Dá se nějak seřídit časovač z NDR?

[David Hruda]

Opravoval jsem východoněmecký šrotovník z osmdesátých let. Bohužel za léta provozu máloco souhlasí se schématem, takže to byl trochu boj, ale nakonec jsem našel vadné relé ISKRA KO-62E. Bylo nahrazeno kouskem od Siemensu, ale nastal další problém- přepínání Y D je časováno "hodinovým" strojkem, který přepíná pár vteřin po rozběhu motoru 45kW, tudíž spolehlivě vybaví jištění. Dle dokumentace má přepínat po 30sec.

Jedná se o časové relé "Programmzeitrelais SPM IMT-A1 2405.42/1-8603 Kontaktprogramm Z-Nr. 701-811.00026.0 -40" (viz obrázek).
Nevíte někdo, zda a jak se dá časování upravit?
Uvažoval jsem o náhradě jiným časovačem, ale tento spíná ještě další věci, takže bych raději postupoval cestou nejmenšího odporu...

[ACEOF ACES]

S tímto časovým relé nemám zkušenosti, tak bych nejprve prohlédl zda souhlasí zapojení a polohy jeho kontaktů a hřídele.
Mělo by jít i stávajícím časovačem ovládat druhý časovač, který by prodloužil potřebný čas.
Předpokládám, že šrotovník, už nemá jinou závadu a že motor 45kW má napájení 3x400V a správné jištění, např. 80A s odpovídající charakteristikou.

[Jiří_Hrubý]

Podobný časovač jsem viděl jen jednou, nastavovalo se to kroužky s trnem na hřídeli, zajišťovanými červíkem, ale ta podobnost byla nejspíš náhodná.
Nemá-li nastavitelné prvky, co zkusit snížit otáčky motorku?

[Jiří Schwarz]

Tyhle motorky se točí synchronně s frekvencí sítě nebo při mechanixckém zatížení s minimálním skluzem otáčkami mírně nižšími.
Pokud se tam dá "odpor", aby to mělo větší vliv na otáčky, musí být dost velký, aby tam vznikl velký skluz a pak se motor nechce rozebíhat.
A snížit otáčky změnou frekvence? Nereálné, jednak by to bylo drahé a pak při větším snížení frekvence má "indukčnost" vinutí menší impedanci a přehřívalo by se...

[Martin Kurka]

Uvažoval jsem o náhradě jiným časovačem, ale tento spíná ještě další věci, takže bych raději postupoval cestou nejmenšího odporu...

Jestli je ten šrotovník v perspektivním mechanickém stavu, pak cesta nejmenšího odporu je náhrada onoho vačkového spínače nějakým inteligentním relé.
Jestli vidím dobře na fotce 8 spínačů, pak by stačilo třeba SG2-20HR-A pro napětí 100-240V AC, 8x výstupy relé za 4300. Takový stupidní "vačkový" program do něj děláme za 1000 jako "melouch" i s nahráním a odladěním a když připočtete dvojí poštovné, tak i jako kompletní dodávku. Ve Vašem regionu určitě někdo bude také.
Pokud se dá počet reléových výstupů zredukovat na 4, tak je cena automatu daleko nižší.

Jestli se v tom chcete hrabat a stát se součástí stroje, dejte na Y-D speciální relé za 1000. Start (napájení) tohoto relé odvoďte z paralelně spojených výstupů pro původní stykače Y a D.

Synchronní motorek vačkového spínače jednoduše nezpomalíte. Jednoduše jen změnou převodů. Ale některé typy synchronních motorků bez kondenzátorku měly vevnitř mechanickou západku, která určovala směr rozběhu. Když tato západka zatuhla a nepřiléhala k pastorku, motorek občas chytil opačný směr otáčení. Časování vaček by pak mohlo chodit v 50% zapnutí pozpátku a tam by mohlo být jádro pudla - vyhazování pojistek.

[Václav Třetí]

 
 Tak mě napadá řešení, kdy by se původní časování použilo pro všechny funkce mimo rozběhu motoru - pokud v něm není problém a rozběh motoru ovládat nějakou modernější rozběhovou automatikou, např. Elektropřístroj Modřany - časové relé AYD, které má širokou možnost nastavení doby rozběhu Y a možnost nastavení prodlevy při přepínání do D 0,1 až 1 sec., což by u tohoto výkonu motoru mohlo být užitečné. Jen je zde otázka, zda by se dal z původního časovače vytáhnout potřebný povel k spuštění nového časovače.