Lze tento motor spínat pomocí přepínače hvězda/trojúhelník?

[Mirek Stanek]

Lze tento motor spínat pomocí přepínače hvězda/trojúhelník?

[Václav Třetí]

Pro u nás běžné síťové napětí 230/400V nelze. Motor 3kW by neměl být problém spustit přímo.

[Josef Martinec]

Mohl by mi prosím někdo z motorářů objasnit uvedená zapojení a napětí.Nechápu proč je u zapojení D uvedeno 220-240 a u Y 380-420. Při zapojení D by mělo být snad napětí sdružené a pro zapojení Y napětí fázové. Proč je tedy zde uvedeno sdružené napětí menší než fázové? Jaká jsou napětí v síti pro níž byl tento motor navržen? 

[Jirka Š. Svejkovský]

Uvedená napětí se týkají sdruženého napětí.

Tento motor je navinut tak, že maximální napětí na cívce je 240V. Pokud byste zapojil motor do D na naší soustavu 3x400V, spálíte ho.

V příloze jsem nakreslil, jaká napětí na cívkách bude v případě soustavy 3x400V a 3x230V.

Chcete-li, přidám fázorový diagram, kde je to vidět ještě lépe.

[Jaroslav Hasala]

Pro rozběh Y/D jsou obvykle určené větší motory, min. 5,5 kW.

[Jirka Š. Svejkovský]

Pro rozběh Y/D jsou obvykle určené větší motory, min. 5,5 kW.

Pro naší síť označené jako D/Y - 400/690V

[Martin Kurka]

Mohl by mi prosím někdo z motorářů objasnit uvedená zapojení a napětí...  

Motor je z hlediska štítku přístroj, spotřebič.
Údaje na štítku motoru nejsou údaje o síti, na kterou je motor napojován, ale údaje o vnitřním zapojení motoru. Takže označení Y/D na štítku motoru se vztahuje k topografii cívek motoru, ne k topografii napájecí sítě (a už vůbec ne k topografii cívek napájecího transformátoru sítě). Přitom napájecím napětím se míní vždy sdružené napětí přiváděné na svorky motoru (Výjimkou jsou jednofázové motory a dvoufázové motory a jednofázové brzdy).
Proto údaj 3x400V  Y znamená, že bude-li mít motor zapojeno vinutí se společným uzlem, je mezi přívody potřeba přivést 400V sdružených (napájecí síť s 230V fázových)  a když se tomuto motoru na svorkovnici přepojí vinutí do D, je třeba jej napájet 3x230V sdružených (tj. napájecí síť s 133V fázových - a tu zde v Československu nemáme).  

Poznámka 1
Tuto síť sice nemáme, ale umíme si ji dnes jednoduše vyrobit. Uvědomíte-li si, že uzel cívek motoru přepojených do Y se ani neukostřuje, ani se na něj nepřivádí N vodič je izolován. Proto se také uvádí u napájení motoru pouze sdružené napájecí napětí. Třífázový asynchronní motor tedy vždy pracuje  se třemi přívodními pracovními vodiči a mluvit u něj o fázovém napájecím napětí nedává smysl.
Takže vezmeme-li jednofázové napětí 230V, dvoucestně je usměrníme na 1x398V DC a pak to stejnosměrné napětí rozšleháme tyristory nebo tanzistory na 3x230V, máme síť 3x230V sdružených.
A to zařízení, které umí z jednofázového napětí udělat trojfázové sdružené (s maximální mezifázovou hodnotou danou vstupním napětím do usměrňovače) se jmenuje jednofázově napájený frekvenční měnič.


Poznámka 2
Je dobré si uvědomit, že napětí na vnitřních cívkách motoru musí být stále stejné ať je přepojíme mezi sebou do Y nebo do D. (Velmi nepřesně řečeno napětí na vnitřních cívkách motoru je rovno fázovému napětí napájecí sítě).
Přepojováním těchto cívek do Y nebo do D se mění potřebné napájecí (sdružené) napětí, které musíme přivést na svorky motoru.  Někdo si to lépe představí, jako analogii s přepínáním vývodů třífázového transformátoru.


Obdobně údaj P [kW] uvedený na štítku není příkon motoru, ale jeho mechanický výkon na hřídeli. Příkon motoru (v pracovním bodě) se musí dopočítat ze štítkových údajů proudů, napětí, cos fí či výkonu a účinnosti. Příkon motoru se ze štítku přímo nevyčte.

Štítek motoru slouží pro jeho začlenění pro poháněné zařízení. Nahradíte-li spalovací motor elektromotorem, musíte hlavně znát, jak rychle se má elektromotor točit, jaký má mít výkon na hřídeli a k čemu a jak jej připojit (jak propojit jeho svorky)  a jaké pojistky mu předřadit.

[Josef Martinec]

Uvedená napětí se týkají sdruženého napětí.

Přitom napájecím napětím se míní vždy sdružené napětí přiváděné na svorky motoru (Výjimkou jsou jednofázové motory a dvoufázové motory a jednofázové brzdy).

Díky za vyčerpávající odpovědi.

Obdobně údaj P [kW] uvedený na štítku není příkon motoru, ale jeho mechanický výkon na hřídeli. Příkon motoru (v pracovním bodě) se musí dopočítat ze štítkových údajů proudů, napětí, cos fí či výkonu a účinnosti. Příkon motoru se ze štítku přímo nevyčte.

Existuje nějaká vhodná informativní tabulka pro motory kde není uveden cos fí (různé historické kousky) nebo se počítá s číslem pana piškvojce 0,75. Předpokládám, že u starších motorů se bude jednat i o hodnoty nižší vzhledem k jejich konstrukci a mezeře rotor stator.

[Martin Kurka]

...
Existuje nějaká vhodná informativní tabulka pro motory kde není uveden cos fí (různé historické kousky) nebo se počítá s číslem pana piškvojce 0,75. Předpokládám, že u starších motorů se bude jednat i o hodnoty nižší vzhledem k jejich konstrukci a mezeře rotor stator.

Daleko větší roli u cos fi a účinnosti hraje ne až tak stáří motoru, jako počet pólů motoru (dvoupólové jsou na tom s cos fi nejlépe) a velikost motoru (velké motory lepší cos fi).

Něco mírně historického z období MEZ Mohelnice 4AP posílám (4AP.. je elektricky jako 4APB..)
Jinak sfárejte do Mirkova archívu "Zdroje" zde na elektrice, leccos z historických prospektů motorů se zde najde.


U ještě starších motorů a zejména otevřených motorů je stejně lepší vše měřit, dnes to přeci není problém.  Správné výkonové přiřazení asynchronního motoru stroji je u starých strojů spíše výjimkou a tak nikdy elektromotory nepracují v optimálním pracovním bodě, ale daleko od něj. A průběh účinnosti a cosfí v celém rozsahu dodávaného výkonu motoru se mění (nejlepší je v pracovním bodě - při jmenovitém výkonu na hřídeli). A kde je pracovní bod určuje poháněné zařízení, ne elektrikář.

[Jan Bocek]

Daleko větší roli u cos fi a účinnosti hraje ne až tak stáří motoru, jako počet pólů motoru (dvoupólové jsou na tom s cos fi nejlépe) a velikost motoru (velké motory lepší cos fi).

Něco mírně historického z období MEZ Mohelnice 4AP posílám (4AP.. je elektricky jako 4APB..)
Jinak sfárejte do Mirkova archívu "Zdroje" zde na elektrice, leccos z historických prospektů motorů se zde najde.

Jak krásně z těch katalogů je vidět práci starých mistrů....
Těch motorů 4AP a kroužkových řady " 200-280" běhá v provozech stále velké množství. Je zajímavé, jak s počtem pólů se mění i poměr Mm/Mn.....dostat od projektanta pohonů jmenovitý výkon na hřídeli byl vždy velký problém. Strojař se pojistil a elektrikář také.
(Strojaři používali odmocninu ze třech a elektrikáři odmocninu ze šesti)
Výsledkem bylo značné předimenzování výkonu motoru.
Dneska ale u dodávaných strojů je to vše bez rezervy. O to důležitější roli má nastavení ochran.

[Kastner Lubomír]

I já bych si dovolil malinko doplnit kolegy. Pro všechny elektromotory je rozhodující štítek motoru! A mezi nejdůležitější údaje na štítku je počet fází. A tento údaj je většinou vždy nahoře na štítku. Ve vašem případě v levé horní části. Je tam vodorovná vlnovka a číslice 3. Oni existují různé napájecí napětí. Normálně se pro malé motory používá 230 / 400V a pro větší 400 / 690 V podle nového značení. Dříve to bylo např. 220 / 380V. Ale běžně se u nás používají i motory pro napětí 290 / 500V. Ale jsou i jiné možnosti. Kolegové přede mnou se zapomněli zmínit o jedné maličkosti. Napětí 3 x 230V je i např. výstup z frekvenčních měničů. Takže pokud tyto motory zapojíme do D můžeme jen napájet např. z frekvenčního měniče. Bohužel jsou i snahy některých kutilů či dokonce elektrikářů tyto motory zapojovat přes kondenzátor na 1 fázové napětí 230V. Zřejmě pod dojmem, že pokud je na štítku napsané 230V může se to tak i zapojit.

[Mičulka Pavel]

Jen ze zvědavosti, proč nepřipojovat motor 230/400 na 1f s kondenzátorem? Nižší účinnost je mi jasná, jsou další důvody?