Je opravdu nepřípustné spojovat měď a pozinkovaný drát?

[Petr Štěpán]

Chtěl bych schovat bleskosvod na rodinném domku do drážky pod omítku. Všechno je jasný ohledně uložení drátu do drážky a zalití betonem. Krabička spojení svodu a vývodu od zemnícího pásku v základech. Ale, jak je to s měděnými okapy? Jak to pospojit? Někde v normě jsem četl o nepřípustnosti spojovat měď a pozinkovaný drát. Nebo se to týkalo jenom svodů?

[Jan Hájek]

Ano máte pravdu, je to nejenom v normě, ale vznikl by vám tam při vlhkosti elek. článek. Mrkně te se na konstrukci prvních baterií.Nejméně komplikovaná věc je pužít nerezovou svorku nebo dvoukovovou. Více o svorkách na www.dehn.cz nebo www.dehn.de

[Jiří Schwarz]

Pokud spojíme pozinkované železo a měď, vznikne galvanický článek, který bude podporovat korozi. Na spojení těchto materiálů se dává olověná vložka. Tím "vylepšíme" vlastní spoj, ale nevyřešíme to, že při dešti se na všech kovových předmětech "oplachuje" vrstva oxidů, protože jsou deště mírně kyselé přítomností některých plynů v ovzduší, vzniká slabý roztok kyseliny toho kovu, který "opláchnula voda" a ten reaguje s druhým kovem a narušuje jej. Pozinkovaný svod nad měděným okapem je menší problém než měděný svod nad pozinkovanými díly. Ale to by byla otázka spíše pro nějakého chemika než pro elektrikáře.

[Petr Matuška]

To : J. Schwarz  
A pokud takové spojení důkladně natřete antikorozním nátěrem, prodloužíte jeho životnost o několik let. Často jsou tyto spoje obtížně dostupné.
Dříve se používaly dvojkovové vložky (elektrocupal) i do svorek na spojení měděných a hliníkových drátů.

[Jan Hájek]

Omlouvám se, je to můj zkopírovaný starší příspěvek, ale sem se teď hodí.

,
při použití olova pro hromosvod / dle ČSN 34 1390 / jsme při vzájemné diskuzi s panem Křížem narazili na zajímavou věc, v SRN se olovo nepoužívá s ohledem na životní prostředí. Po dotazu na Min. životního prostředí jsme obdrželi následující odpověď :
V ČR by se dalo mluvit o omezení použití olova s ohledem na životní prostředí v souvislosti s likvidací odpadu, anebo v sovislosti s uvolňováním do vody. V české legislativě tuto otázku reší zákon o odpadech č.185/2001 Sb. ve znení pozdejších předpisů - uplné znění je v zákoně 106/2005 Sb. Hlavním legislativním nástrojem v ČR upravujícím zastoupení olova ve vodnim prostredi je nařizeni vlády č . 61/2003 Sb., olovo je v Přiloze č .1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, jmenovitě uvedeno jako nebezpečná závadná látka.

Takže raději olovo, i když z elektrotechnického hlediska kromě horších mechanických vlastností jeho použití není na škodu, s ohledem na životní prostředí raději nepoužívat, pokud byste nepřišli a nedokázali zdůvodnit, proč by jeho použití nebylo v rozporu s výše uvedenými zákony a vyhláškami.
S pozdravem Jan Hájek.

[Pavel Horský]

A co rybáři? Ročně utrhají v našich tocích takových kg olova, že se o tom nikomu ani nezdá. Asi začnu místo olůvek navazovat kameny  ;D

[Jan Němec]

Doporučuji použít buď přechodové svorky CuAl od Dehn, nebo svorky z nerezu. Ten je netečný, vůči oběma materiálům. Toto doporučení mám z katalogu DEHN, kde je tabulka možných kombinací materiálů.

[Martin Šedivý]

Tyto svorky má v katalogu též OBO Bettermann.

[Miloslav Janoušek]

Rybáři mají údajně olovo také zakázané.