Proč může svítit některá žárovka i 100 roků a jiné ne?

[Redakce portálu Elektrika.cz]

O jedné stoleté žárovce (en)

Zdroj: zde...

[video]/video/2011/100leta_zarovka.mp4[/video]

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

Proč může svítit některá žárovka i 100 roků a jiné ne?

[Václav Třetí]

Již na začátku 30. let 20. století se tehdejší výrobci žárovek dohodli na tom, že není "kšeft" dělat žárovky co vydrží příliš dlouho, tak se shodli na životnosti 1000 hod.

TESLA Holešovice dělala žárovky dlouhoživotnostní na 2 500 a 5000 hod. (byly označovány "Na těžko přístupná místa" a měly razítko na baňce s tímto nápisem a ve tvaru kosočtverce) a ty vydržely skutečně minimálně uvedené provozní hodiny a v některých případech i daleko více. Sám jsem tři kusy 5000 hod.  míval v kuchyni v lustru mnoho let a když pak všechny tři najednou během necelého měsíce odešly, tak jsem hledal, kdy jsem je tam osadil a nakonec jsem došel hrubým výpočtem, že musely nasvítit něco mezi 10 000 a 15 000 hodinami.

[Jiří_Hrubý]

Chailletova žárovka z foukaného skla s uhlíkovým vláknem. Je to šedesátka, ale aby si ji udrželi co nejdéle, žhaví ji jen na 8%.
Za 40 centů co stála, vydržela dost, ale zase v přepočtu na dnešní ceny, se nějak nedivím, že současná žárovka za současných 40 centů musí být nějak ošizená...

[Jiří Schwarz]

Podívejme se na fyzikální princip klasické žárovky - vlákno je zahřáto na teplotu, která se nějak blíží teplotě tavení.
Bude u tak teplého předmětu docházet k úbytku materiálů vlivem sublimace? 
A čím ji omezit nebo zastavit?
Vakuum je v podstatě ideální pro to, aby jednotlivé molekuly odlétávaly z povrchu. Možná by pro žárovku bylo dobré, kdyby tam nebylo vakuum, ale přetlak, aby molekuly něco "brzdilo" odlétávat z povrchu. Ale jaký plyn, aby naopak chemicky nereagoval se žhavým povrchem...  Co by to udělalo se svítivostí, sílou  skla, cenou,... kdyby žárovka byla plněna tlakovým "netečným" plynem?

[Jan Bocek]

Ve Vítkovicích na válcovně jsme měli hezké muzeum, kde nechyběly žárovky.
Již v létech 1915-1925 se mnohé žárovky 500 a 1000 W na 120 V použitých
pro halové osvětlení označovaly datem zabudování. Přímo na sklo se psaly data myslím kyselinou fluorovodíkovou. Muzeum založil tehdejší vedoucí elektroúdržby doktor inženýr Vladimír Franz. Později středoškolský a vysokoškolský učitel. Jako učně v 60. létech nás učil v tomto muzeu poznávat mnohé přístroje.

A tak jsem se setkal se žárovkami, které byly v provozu 50-60 roků. Měl jsem tam stoletou s uhlíkovým vláknem. Mnohé žárovky jsme používali k měření VA charky na průmyslovce. Byly to hezké měřící protokoly tantalových, uhlíkových, wolframových a kovových vláken.

S výrobou žárovek s dlouhou životnosti se zabývali v Holešovicích již před válkou pod označením jak Philips, tak Osram. Tehdy soutěž vyhlásil Klockner se stykači, kdy začal vyrábět řadu "zabuduj a zapomeň". Tyto žárovky  "na věčné časy" byly určené pro průmysl a vyráběly se na 120 V. Do roku 1960 bylo v průmyslu osvětlení na 220 V vyjímkou.

Kdo chce více vidět, tak doporučuji Muzeum v Kralupech nad Vltavou, kde je Muzeum světla.
Ale hezké muzeum je i v Pardubicích, kde vyráběla žárovky firma JAKS

Pro odlehčení:
občas jsme navrtali žárovku a naplnili "plynem". Mistr když rozsvítil světlo, tak se otevřelo peklo. Ze světla trčely jen dráty a v okně se rozsypaly skla. Dlouho všem vykládal, že by tomu nikdy nevěřil, co může způsobit zkrat v žárovce. A jak je důležité jištění i světla.....nikdy jsme se nepřiznali.

[Jirka Š. Svejkovský]

Co by to udělalo se svítivostí, sílou  skla, cenou,... kdyby žárovka byla plněna tlakovým "netečným" plynem?

Možná proto se žárovky plní směsí argonu a dusíku za atmosférického tlaku.

[Jiří Kubík]

Bude u tak teplého předmětu docházet k úbytku materiálů vlivem sublimace?  
A čím ji omezit nebo zastavit? ...

A proto byla vynalezena halogenka.