Musí být u starších bytových domů také požárně dělící konstrukce?

[Karas Jiří]

Rád bych se zeptal na názor, zda u bytových domů musí být v šachtách stoupacích vedení provedeny požárně dělící a nosné konstrukce. U nových domů je to samozřejmé, ale co u domů dříve postavených, a těch je většina (paneláky).

[Jiří Fuksa]

To: Karas
Dle mého názoru ano.
Zdůvodnění  např.:
ČSN332000-5-52 čl. 521N11.12, 527.2.1.
ČSN 382156 čl. 110, 114.

[Emil Vavrík]

Nie,môj názor je taký,že ak protipožiarné deliace konštrukcie neboli
požadované v dobe výstavby týchto /v súčastnosti už starých/ domov nie je to bezprostredne nutné.
Iná situácia by nastala ak by došlo k rekonštrukcii el.rozvodov HDV - v tomto prípade treba postupovať podľa platných požiadaviek legislatívy a noriem v dobe rekonštrukcie/výstavby/.

[Baloun Miloslav]

To: Karas

V ČR není přípustná retroaktivita v právním systému, proto starší zařízení se posuzují dle předpisů platných v době svého vzniku. Z této premisy vychází každý nový normativ  viz. úvodní vysvětlení ČSN 33 2000-1( první odrážka).
Pro Vámi vyslovený dotaz je třeba hledat odpověď  v ČSN 34 1O50 a
ČSN 73 0833. Tehdy závazné normativy požární ucpávky požadovaly, ovšem  někdy se jak vidět nedodržovaly.

[Štefan Beláň]

Chtělo by to trochu upřesnit.

1) Pokud se jedná o stoupací šachty v bytových jádrech, tam není úniku a určitě musí být.  Jedná  je o prostupy dvou požárních úseků.

2) Pokud se jedná o prostupy mezi elektroměrovými jádry (rozvodnicemi) JOP/Z, SOP/Z  na otevřeném schodišti, tak tam žádné protipožární dělící konstrukce být nemusí, protože se jedná o jeden požární úsek. Technicky si to ani nedovedu představit, jak požárně utěsnit to množství trubek TOY (husí krky)?

Je však dobré, a snad i předepsané, provést utěsnění těchto prostupů tak, aby byl co nejvíce snížen vznikající komínový efekt. Každý, kdo kontrolovat tyto staré rozvody, ví, o čem hovořím.  (bigbb)

[Miroš Jan]

Zdravím pane Karas.
váš dotaz je tak všeobecný že na něj nelze jednoduše odpovědět. Takže obecně.
Vše záleželo na tom jak velký objekt to je, kolik pater, jaké stavební konstrukce, kolik schodišť, počet obyvatel, atd. Požární ucpávky musely být ve všech stoupačkových šachtách, které procházely jednotlivými patry, vždy, (myšleno z 1 PP do 5 NP). Bohužel to nikdo nedělal. Následky jsou dodnes. Pro upřesnění jsem na toto téma na tomto servru již odpovídal na podobný dotaz, použijte tlačítko vyhledávání.  :)

[Baloun Miloslav]

To: Beláň

Za ad)1- souhlas
     ad)2- nelze souhlasit bez výhrad

Bytové domy - paneláky měly a mají   kabelové šachtice HDV utěsněny prostupy mezi podlažími v případě  SOP/Z sendvičem heraklitu
v případě JOZ/Z minerální vlnou někdy s povrchovou úpravou stěrkovou hmotou. V některých případech to bylo pouze vyfakturováno.
Schodiště je sice samostatný požární úsek, ale je také únikovou cestou počínaje nechráněnou s nejnižšími požadavky na bezpečnost až po chráněné únikové cesty typu A,B,C s vysokými nároky viz ČSN 73 0802.

Uvedu příklad ohrožení: 
v suterénu domu dojde k zahoření, kabelová šachtice svým aerodynamickým
tahem přenese zplodiny hoření do nejvyžšího podlaží, je-li to v noci má někdo smůlu a zbytek domu ještě o ničem neví.
V případě plamenného hoření v šachtici ať místního nebo přeneseného je ohrožena celá úniková cesta známým komínovým efektem.
Neutěsnění průchodů mezi podlažími je značné riziko zejména u vyších objektů a zatím jsem se nesetkal s odporem majitelů a správců domů proti dodatečným zatěsněním.   

[Radek Červený]

Pokud se na rekonstrukci dělá projektová dokumentace, jakože by mněla, měl by si projektant nechat vypracovat od požárního technika požární zprávu, a podle toho navrhnout ucpávky tak, aby oddělovaly jednotlivé požární úseky.
Co se týče šachty na chodbě domu, jedná se téměř vždy o jeden požární úsek, tudíž se zde nevyžadují ucpávky mezi patry. Ovšem musím dát za pravdu například panu Beláňovi v tom, co napsal o komínovém efektu. V praxi jsme pár takových příhod také již zažily a není to pěkný pohled. Přitom pokud by byly ucpávky i zde, došlo by k zahoření rozvaděče pouze na jednom patře a nebyl by poté odstaven třeba celý osmipatrový dům.

[Karas Jiří]

Omlouvám se,že odepisuji až teď,ale byl jsem zaneprázdněn.
Upřesňuji,že se jedná o 8 a 12 podlažní panelové domy s 32 a 60 byty.
Jedná se o stoupací vedení,která procházi jednotlivými patry. Společně se silovým vedením jsou vedena i vedení sdělovací (mnohdy nedovoleně).
Upozorňuji,že přívodní a stoupací vedení jsou dle ČSN 332130 poddimenzovaná,stoupačkové svorkovnice a jističe před elektroměry značně napálené (za hranicí své životnosti).
Víme,že elektrická zařízení se mohou provozovat dle dřívějších předpisu,ale pouza za předpokadu,že nejsou nebezpečná. A zde bohužel vážné nebezpečí zahoření hrozí - stalo se již několik případů.
Pro bytové domy platí ČSN 730833 (požární bezpečnost budovpro bydlení-budovy skupiny OB4) a říká,že požárně dělící a nosné konstrukce musí v ubytovací části vykazovat požární odolnost nejméně 30 minut,požární uzávěry musí být nejméně 15C2.
Rovněž ČSN 730802 hovoří o tom,že prostupy musí být utěsněny.

Můj názor je ten,že by se utěsnění mělo provádět především v objektech dříve zbudovaných,protože právě tam hrozí vážné nebezpečí zahoření s následným komínovým efektem. A bohužel je to u paneláků jev celostátní.

Pane Bedáň píšete,že jste se nesetkal s odporem majitelů a správců domů - já mám zkušenosti naprosto opačné. Vynakládají značně větší částky za zateplení,výměnu oken,střechy atd.,ale elektrické zařízení je zatím moc nezajímá .....

[Karas Jiří]

         
       Pane Beláň omlouvám se za překlep...

[Štefan Beláň]

TO: Karas

Nic podstatného se nestalo. K překlepům občas dochází u každého, včetně mne.
Co jste asi nepostřehl, že odpovídáte na příspěvek pana Balouna.
Já takové pozitivní zkušenosti jako má pan Baloun s majiteli a správci domů nemám.
V mém případe je opak pravdou a zkušeností stejné jako máte vy.  >:( :'(

[Karas Jiří]

Pane Beláň omlouvám se a teď už opravdu vám,promiňte.....