Může špatné uzemnění za rozpadené mosazné díly?

[anonym]

Dal jsem do studny ponorné nerezové čerpadlo s mosaznou zpětnou klapkou a šroubením a po třech měsících se mi všechny mosazné věci rozpadly.
Může za to špatné uzemnění v domě?
Čerpadlo je zapojeno přes proudový chránič.

[Petr Doležal]

Jestli nějaké proudy mají vliv na tu korozi nevím, ale je fakt, že když je na těleso čerpadla připojen PE, tak je to dokonalý zemnič a žádné strojené zemnění ho netrumfne. Zkuste změřit jaký proud přes PE do studny teče.

[Štefan Beláň]

Myslel jsem na nevhodnou kombinaci materiálů, které se nesnáší.
No? Tři měsíce je přece jenom moc krátká doba! >:(

To vypadá, jako byste čerpal kyselinu.  :o

Možná je to vada výrobku, než technická závada uzemnění a otázka bludných proudů.  :-\

[Miroš Jan]

TO anonym.

Tak mám takový dojem že Máte v tom vrtu dost agresivní vodu. Nechal bych si udělat rozbor vody, a teprve potom bych zkoumal co dál.  :)

Špatné uzemnění zato, dle mne nemůže.  ;)

[anonym]

Podle rozboru je voda normálně pitná ne sice pro kojence kvůli dusičnanům, ale babička se dožila 92 let.

[Štefan Beláň]

Pokud se rozpadá mosaz, typuji to opravdu na nekvalitní a vadný materiál.  :-\

Zkuste použít výrobky od jiného výrobce, anebo rovnou jiný materiál (nerez, plast...)

[Pavel Ryšavý]

Ona to nemusí být nekvalitní mosaz, ve vodě může docházek k selektivní korozi zinku jak hydroxidovým, tak chloridovým mechanizmem, a přesto voda bude splňovat parametry pro pitnou vodu (mám to doma, vím o čem mluvím) mě pomohlo pouze důsledné používání materiálů plast/nerez, nic mosazného ani zinkovaného mi ve studni nevydrží.

[Jaroslav Hasala]

Už jsem se s tímto také setkal.
Ve vrtu bylo instalované klasické elektrodové snímání hladiny. Mosazné elektrody se po nějaké době úplně rozpadly, materiál byl tak degradován, že se dal rozdrobit v ruce jako perník ... :)
Výměna za nerezové elektrody moc nepomohla, vydržely sice déle, ale po nějaké době se pokryly vrstvou čehosi a opět to nefungovalo.
Zkoušeli jsme i jiné systémy, ale nic uspokojivě nefungovalo.
Voda tedy pitná určitě nebyla, byla čímsi cítit, používala se jen jako užitková.
Po nějaké době to provozovatel vzdal a připojil se na místní vodovodní řád. Kromě neustálých problémů se snímáním hladiny ta voda velmi rychle ničila ventily a vodovodní baterie.
Podle mého soudu ta zrychlená koroze souvisela s procházejícím proudem, ale jistotu v tom nemám.
Určitě nebude od věci zkusit, jestli ochranným vodičem od čerpadla neprochází nějaký proud. Jinak řečeno, může to opravdu souviset se špatným uzemněním.

[Petr Doležal]

Ještě mě napadlo:
1. je ta mosazná klapka galvanicky propojena s čerpadlem ?
2. nestálo by za pokus vložit mezi ně kousek plastové trubky ?
3. ev. takto odizolovat klapku i od výtlačného potrubí, pokud je kovové
4. a pokud by bylo řazení zhora kovová trubka-plast-klapka-plast-čerpadlo tak udělat z nerez drátu bypass klapky: kovová trubka-čerpadlo

[Petr Matuška]

Elektrochemická koroze nastává stejnosměrným proudem, nebo proudem se stejnosměrnou složkou. Proto bývají elektrody elektronických snímačů hladiny napájené střídavým proudem a to o frekvenci větší než 500Hz. Pokud vám přes čerpadlo prochází stejnosměrný proud, tak máte problém, zvlášť pokud je čepadlo anodou. Není blízko nějaký zdroj bludných proudů (linka tramvaje, elektrického vlaku, průmyslový závod)?
Např. v boilerech se používá hořčíková anoda, která se chrání nádobu před korozí, postupně se rozpouští a po 1 až 2 letech se musí vyměnit. Nevím ale jestli se dodává hořčíková anoda k čerpadlu. Hořčík je vhodný protože má vysoký elektrochemický potenciál a jeho sloučeniny nejsou toxické.
Pokud se vám nevhodnou kombinací materiálu ve studni vytvořil elektrochemický článek, tak pomůže jen změna materiálu. Jestli je tělo čerpadla nerezové, tak i fitingy musí být nerezové.

[anonym]

Jeden čas jsem naměřil mezi el.zemí a omítkou ve sklepě 3V stejnosměrné, ale kde se tam vzaly nevím. Je to na vesnici a žádné tramvaje apod. tu nemáme.