Proč propojovat armovací rošt v základech s uzemňovací soustavou?

[Pavel Horský]

Zde je otázka, jestli vyvést ze základového zemniče pásku FeZn 30/4 nebo drát FeZn 10. Drát je určitě vhodnější. Pak se samozřejmě nesmí zapomenout na ošetření spojů a přechodu země/vzduch antikorozní ochranou. Ze základového zemniče se pak musí vyvést drát FeZn 10 k ekvipotenciální svorkovnici a to jak pod rozvaděč, tak např. do prostoru technické místnosti, koupelny atd.
Určitě vám doporučuji vrátit projekt projektantovi k přepracování ( dopracování) dle ČSN EN 62 305.....

[Kamil Novák]

Bude tato změna stačit, aby bylo možno udělat hromosvod podle nové ČSN? Nebo to mám raději vrátit projektantovi k aktualizaci?
(jako laik bohužel nemám k daným ČSN plný přístup)

Zřejmě to stačit nebude. Rozdíl mezi oběma systémy ochran není jen v počtu svodů.   (no)
Předpokládám, že jste za projekt zaplatil. V tom případě jej rozhodně projektantovi vraťte k přepracování a nebojte se u toho být důrazný.  (box)
Vždyť on vám prodal namísto čerstvého zboží nějakou starou vykopávku !

PS : není důvod, abyste jako laik studoval normy. Od toho jste si přece zaplatil projektanta, aby vám navrhl správné řešení.  (norm)

[Marek Rychly]

Předpokládám, že jste za projekt zaplatil. V tom případě jej rozhodně projektantovi vraťte k přepracování a nebojte se u toho být důrazný.  (box)
Vždyť on vám prodal namísto čerstvého zboží nějakou starou vykopávku !

Děkuji za povzbuzení. Jak vidíte, jsou i špatní projektanti..., přestože mají "kulaté razítko"  :(

Projekt jsem bohužel již zaplatil a převzal. Snad je donutím k přepracování, nebo to vrátí rovnou stavební úřad (v současné době to posuzuje) - z hlediska vyjednávání teď nevím, co by bylo lepší. Jak bylo zmíněno, je to projekt pro stavební povolení (ohlášení stavby).

[H]

Jak vidíte, jsou i špatní projektanti..., přestože mají "kulaté razítko"  :(

Jéééjda, to že má někdo kulaté razítko ještě zdaleka neznamená, že dělá kvalitní projekty. Takových odstrašujících případů bych vám vyjmenovat hned několik ...

[Jirka Š.]

No hlavně mám pocit, že s "kulatým razítkem" je to jen pro stavební povolení. A tam to klidně může i projít, protože to není prováděčka.

[Pavel Plhal]

Děkuji za povzbuzení. Jak vidíte, jsou i špatní projektanti..., přestože mají "kulaté razítko"  :(

Projekt jsem bohužel již zaplatil a převzal. Snad je donutím k přepracování, nebo to vrátí rovnou stavební úřad (v současné době to posuzuje) - z hlediska vyjednávání teď nevím, co by bylo lepší. Jak bylo zmíněno, je to projekt pro stavební povolení (ohlášení stavby).

Jestli ješt existuje AUTORSKÝ DOZOR, pak požadujte opravu projektu z rámci tohoo dozoru. Ten jste již zaplatil v ceně projektu. Kdysi (nevím jak dnes) to bylo 11% Z ceny projektu.
Druhá možnost je nechat to udělat podle nejnovějších norem a projektanta požádat aby to v rámci dozoru doplnil do projektu.
Každopádně jednat...

[Petr Doležal]

V ceně projektu autorský dozor není. Účtuje se zvlášt, např. dle sazebníku UNIKA. Pro hrubou orientaci jsem zadal cenu za projekční a inženýrskou činnost 100 Kč. Ve spodních řádcích je pak daná činnost přímo v %. Pozor, tabulka uvažuje s průmyslovými objekty a soubory.
Ta cena  v kolonce "100" se vkládá po oznámení částek dané tabulkou v sazebníku Unika. Hodnej investor vložím méně, zlej investor vložím více

P.S. Plhal: Netřeba se omlouvat, před zavedením tržního hospodářství tomu tak opravdu bylo a dokonce to investor platil i když byl projekt tak kvalitní, že projektant na stavbu vůbec nemusel.

[Pavel Plhal]

V ceně projektu autorský dozor není. Účtuje se zvlášt, např. dle sazebníku UNIKA. Pro hrubou orientaci jsem zadal cenu za projekční a inženýrskou činnost 100 Kč. Ve spodních řádcích je pak daná činnost přímo v %. Pozor, tabulka uvažuje s průmyslovými objekty a soubory.
Ta cena  v kolonce "100" se vkládá po oznámení částek dané tabulkou v sazebníku Unika. Hodnej investor vložím méně, zlej investor vložím více

V tom případě se omlouvám, za nepřesnou informaci.

[Jan Hájek]

Nebojte se, najmout si odborníka, který dohlédne na správné provedení stavby, ale i bude schopný zkontrolovat projekt.
Když se blížil konec záruky na moje auto, domluvil jsem si specialistu na mou značku (jsem Škodovkář, nic s tím nenadělám   :)  ) a tem mi vypracoval seznam, co vše mám reklamovat a proč.
Rozhodně se to vyplatí. Stejně postupujte i ve stavebních částech a vnitřním vybavení.

[Lukáš Jůzl]

Je někde uvedeno, jaká by měla být rozteč mezi jednotlivými vývody ze základového zemniče pro propojení s armováním základové desky?

[Milan Hudec]

Dávám po 3m přiznám se že si ale nepamatuji jak jsem k této hodnotě přišel možná mě k tomu přivedly debaty o hranici co již je a není Faraklec :'(

[Lukáš Jůzl]

tak už to vím :) Vyčerpávajícím způsobem je to vysvětleno zde

[Pavel Horský]

Na druhou stranu.............. je nutné napojovat zemnič s náhodným zemničem, když základový zemnič bez tohoto propojení s armováním desky vyhovuje?
Náhodným zemničem zlepšíme celkový odpor zemniče, ale je nepropojení chybou?

[Milan Hudec]

Měj dvě tyče v zemině metr od sebe přičemž pouze jedna bude spojena s PEN.
Budou potvory rezavět daleko rychleji než když budou propojeny.

[Pavel Horský]

Tímto mi chceš říci, že zrezne pásovina v základovém pasu a armování v desce daleko rychleji, než kdyby byly vzájemně propojené?
To mne zajímá.

[Fuk Tomáš]

... je nutné napojovat zemnič s náhodným zemničem, když základový zemnič bez tohoto propojení s armováním desky vyhovuje?
Náhodným zemničem zlepšíme celkový odpor zemniče, ale je nepropojení chybou?

Obecně nelze říci, zda propojit náhodný zemnič se strojeným zemničem - záleží na místních okolnostech, i to vzájemné korozní ovlivňování je třeba vzít v potaz, jak naznačil Milan.
Ovšem konkrétně v případě základového zemniče a armování podlahové desky je jejich nepropojení zásadní systémovou chybou. Leda že bys jako zemnič pro MEB použil tu podlahovou desku (=podlahový zemnič) a zajistil dostatečnou vzdálenost jejího armování od základového zemniče (který by tím pádem musel být alespoň 3 m hluboko pod úrovní té podlahové desky).

[Milan Hudec]

Tímto mi chceš říci, že zrezne pásovina v základovém pasu a armování v desce daleko rychleji, než kdyby byly vzájemně propojené?
To mne zajímá.

Krásně to je vidět u bourání sloupů, patek a dalších armovaných konstrukcí kolem kterých fungoval nějaký zemnič.
Tyto se vždy na úrovni terénu rozlomily, tam kde zemnič v dosahu nebyl je šlo jeřábem vytáhnout vcelku.