Jak přístupné/nepřístupné může být umístění bytového rozvaděče?

[sigut]

To p. Šigut: Význam smajlíků např. zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon
Používám je v konverzaci běžně (tj. i "naživo") a občas i v odborných debatách třeba jako náznak, že "odbornost" diskuze hraničí s absurditou a nebo prostě jako test typologie (temperamentu) spoludiskutujících viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament
Ale myslím že to jsme již zcela mimo téma.

Dobrý večer pane Bureši

děkuji za zprávu, měl jsem strach, že mne necháte zastřelit (na místě)

Přeji hezký zbytek večera

[Miloš Klíma]

To Horský 16.2.:
Děkuji za konkrétní rozepsání, s jakou velikostí rozvaděče bych měl počítat za uvedeného počtu okruhů. Vaše zjednosdušení na jeden chránič mám chápat jako:
A. 1 chránič na celý byt (tomu jsem se chtěl vyhnout)
B. případ, kdy ihned za hlavním jističem nechám udělat rozbočku z jedné fáze pro okruh mrazničky (popř. + zabezp. zařízení) a ostatní je již pod 4-polovým chráničem? (tato možnost mi připadá jako určitě zajímavá...)

Jinak nyní zvažuji pouze dvě varianty umístění - nad vchodem nebo těsně vedle vchodu dle připomínek pana Bureše.
Dotaz: Existuje omezení minimální výšky rozvaděče nad podlahou? (Důvod např. mimo dosah mladších dětí apod.)

[Pavel Horský]

To Klíma: zapojení 4 pólového chrániče a k němu přiřazených jističů je (měla by být) běžná rutina každého slušného elektrikáře, proto vám zde zapojení nebudu dopodrobna rozepisovat. Vy si jen můžete určit, jaké okruhy chcete přes tento chránič zapojit ( kromě povinných okruhů, které vám dozajista řekne provádějící elektrikář).
A hlavně: zapojit rozvaděč neni jako zaplácnout díru ve zdi maltou. Je k tomu potřeba řádně zpracovaná PD a bezpodmínečné dodržení ČSN EN 60 439-1 až 3.

[Milan Karvánek]

I když si tím rozezlím řadu elektrikářů, přidám ještě, že vyrábět rozvaděče smí pouze firma, která k tomu má příslušný ŽL. rozvaděč totiž není instalace, ale výrobek, na který se v plném rozsahu vztahuje zák.22/97Sb. Takže výrobní štítek, protokol o kusové zkoušce, výrobní dokumentace, prohlášení o shodě. To by mělo být ke každému rozvaděči k dispozici od výrobce.
Ještě k umístění bytové rozvodnice: prostor nad vchodovými dveřmi je běžně užívaný a pokud vím, to žádné ČSN neodporuje. Naopak ČSN 357030/čl.62 říká, že před rozvodnicí má být 80 cm volného prostoru. Z parktického hlediska osobně prostor nad dveřmi preferuji, protože rozvodnice je tak vždy přístupná. Malou stoličku pod nohy budou potřebovat jen osoby menšího vzrůstu a u nové instalace asi jen velice zřídka.

[Vladimír Huba]

Typický príklad, ako elektrické predpisy ustupujú pred osobnými požiadavkami  (v tomto prípade hlboko do šatníka). Predstavte si v tejto pozícii inú profesiu (plynár, vodár)... a šatník by tam určite nestál!

Je pravda, že o umiestnení bytového rozvádzača nie sú jasne definované predpisy. Ale ak ho budem inštalovať nad dvere (výška dverí cca 205 cm) nedodržím niekoľko predpisov, ktoré pojednávajú o prístupnosti, rýchlom a účinnom zásahu (trebárs vypnúť hlavný prívod).

P.Horský dal konkrétny návrh rozvádzača aj s rozmermi. A podľa týchto rozmerov by som venoval rozvádzaču samostatnú (oddelenú) časť šatníkovej skrine so samostatnými dvierkami (ustúpim do šatníka, ale so cťou).

To Karvánek:
Stolička nie je pracovná pomôcka. Ak potrebujete do výšky, musíte použiť rebrík. Ani nikomu nehovorte (zvlášť poisťovni), že ste si zlomili nohu pádom zo stoličky.

[Jaroslav Kořínek]

Proč neodpovídáte k dané tématice ? Z těch Vašich plků si myslím ,že je pouze toto podstané. Ostatní je zbytečný čas promrhaný nad tématem. A poropo! Pokud píšete, že jste lajk - nepiště raději nic! Děkuji vám!
Cituji :
Výška instalace bytové rozvodnice ani vzdálenost od kovových předmětů není zvlášť předepsána. Ale jde-li vám o týž případ jako v ostatních vašich dotazech, tak rovněž požádejte o vyjádření vašeho projektanta, jistě zná situaci lépe. Pokud před rozvodnici postavíte skříň bez zadní stěny (uděláte to až po výchozí revizi a na vlastní zodpovědnost), pak bude záležet hlavně na obsahu a plnosti skříně. Mimo ztížený přístup k rozvodnici totiž hrozí vlivem ztíženého odvodu tepla od přístrojů přehřátí a následný požár. Zkušenost s architekty interiéru: umisťují s oblibou "ošklivé" rozvaděče do "hezkých" vestavných skříní. Praktickými radami je použít větší rozvodnici a nechat v ní prostorovou rezervu, aby se lépe uchladila, rozhodně s dvířky, poučit uživatele že prostor před rozvodnicí musí zůstat volný (dveře skříně se tolerují). V případě umístění věšáku dtto., opět pouze na vaši odpovědnost jako součást lidové tvořivosti, přičemž mezi dvířky rozvodnice a deskou věšáku ponechat vzduchovou mezeru kvůli chlazení, desku provést jako odklopnou nebo posuvnou kvůli dostupnosti.Věšák se zadní deskou je rozhodně lepší než "udusit" rozvaděč přímo za volně zavěšenými kabáty na stěně.


Velmi děkuji za vstřícnou pomoc. Skutečně se jedná o developerské projekty, v kterých existuje "styčný důstojník" pro komunikaci s firmou zajišťující výstavbu bytových domů. Plně chápu, že pokud by se na projektanta obraceli všichni budoucí nájemníci/majitelé bytů, nebyl by schopen řešit nic jiného. Ale "styčný důstojník" je rovněž jen laik, takže vyjasňovat nebo dopřesňovat vzniklé dotazy nebo problémy není tak jednoduché a člověk si to musí víceméně vyřešit sám (navrhnout rozumné řešení, které poté bude předloženo k posouzení, zda je realizovatelné - optimalizace řešení zůstává i tak na tazateli).
Vámi navržené řešení umístit rozvaděč nad dveře je myslím vzhledem k prostorovým možnostem asi rozumné (využití volného prostoru a ponechání možnosti větrání). Může mít však jeden případný nedostatek (jakékoliv umístění ve větší výšce), že musíte k přístupu k rozvaděči používat stoličku, což ne vždy je možné (člověk může být po úrazu nebo může zůstat v daném bytě až do pozdního stáří....).
Druhá možnost, kterou zvažuji, je umístit rozvaděč těsně k futrům vchodových dveří. Pod ním by mohl být domovní telefon a vypínač světla předsíně, popř. věšáček na klíče - takže prostor těsně u dveří by mohl být efektivně využit a místo na věšák oděvů by ještě zůstalo.

Bylo by možné odhadnout jaké přibližné rozměry pro bytový rozvaděč (vestavěný do stěny) by byly potřebné?
Přípojka do bytu je 400V/25A. Předpokládal bych cca 9-10 zásuvkových obvodů a 1 světelný (+ tři proudové chrániče - pro vybrané sdružené obvody na jednotlivé fáze, některé obvody jako pro mrazničku apod. bych ponechal bez chrániče) + jeden obvod pro sklokeramickou desku (400V/16A).

: zapojit rozvaděč není jako zaplácnout díru ve zdi maltou. Je k tomu potřeba řádně zpracovaná PD a bezpodmínečné dodržení ČSN EN 60 439-1 až 3.
I když si tím rozezlím řadu elektrikářů, přidám ještě, že vyrábět rozvaděče smí pouze firma, která k tomu má příslušný ŽL. rozvaděč totiž není instalace, ale výrobek, na který se v plném rozsahu vztahuje zák.22/97Sb. Takže výrobní štítek, protokol o kusové zkoušce, výrobní dokumentace, prohlášení o shodě. To by mělo být ke každému rozvaděči k dispozici od výrobce.
Ještě k umístění bytové rozvodnice: prostor nad vchodovými dveřmi je běžně užívaný a pokud vím, to žádné ČSN neodporuje. Naopak ČSN 357030/čl.62 říká, že před rozvodnicí má být 80 cm volného prostoru. Z praktického hlediska osobně prostor nad dveřmi preferuji, protože rozvodnice je tak vždy přístupná. Malou stoličku pod nohy budou potřebovat jen osoby menšího vzrůstu a u nové instalace asi jen velice zřídka.
konec kvalitních citátů

[Daniel Reiský]

To Čeřovský: na tom co píšete určitě něco bude, ale asi bych to tak zbytečně nedramatizoval. Kolikrát v životě vám praskla doma tak žárovka, aby vám vybavil jistič. Mě je 35 let a pamatuji si to tak cca 2x a to ještě vždy vybavil i hlavní jistič u elektroměru.

Pouze bych doplnil, že vybavení jištění a to i hlavního je v případě prasknutí žárovky dnes běžným jevem, neboť dnešní žárovky jsou vyrobeny jiným způsobem než ty staré, ve kterých je pouze vyčerpán vzduch. Nové žárovky mají uvnitř baňky některý ze vzácných plynů (i ty obyčejné) a při přerušení vlákna dochází k podobnému jevu jako je výboj v plynu, kdy dochází k přeskoku mezi elektrodami v plynu a tím ke krátkodobému zvýšení protékajícího proudu až na několikadesetinásobek běžného proudu žárovkou a tak vzniká faktický jednofázový zkrat ve vedení, které správně navržené jištění odpojí. Samozřejmě nemusí takto skončit každá žárovka, ale je to dnes, alespoň z mých zkušeností velmi častý jev.