Jak vysvětlit rozdíl vzdálenosti kovového předmětu od hromosvodu?

[Jiří_Macků]

Dle neplatné ČSN 341390, čl.112: "Jsou-li kovový předmět a hromosvod odděleny stěnou z nevodivého materiálu nebo cihlovou zdí, nahrazuje tato stěna vzdušnou vzdálenost rovnou pětinásobku tloušťky stěny"

Dle nové ČSN 62305 je koeficient km=0.5 pro cihlovou zeď a tedy dvojnásobná vzdálenost oproti vzduchu.

Jaký je důvod toho, že dle staré normy cihlová zeď snižuje dostatečnou vzdálenost na 1/5 a dle nové normy zvyšuje dvojnásobně?

#117#

[Jan Štěpán]

Mám pocit, že v dnešní době osazování izolací proti všemu na všemožné zdi je to u novostaveb spíš nesmysl. Je možný předpoklad, že blesk provází déšť a ten běžné zdi "promáčí". Je otázkou do jaké míry má tato myšlenka opodstatnění např. u omyvatelných omítek...

[Jan Hájek]

Ono je to spíše naopak, v době vzniku ČSN 34 1390 (Ed.1.1955) se v normách jiných států vyskytovalo zvětšení až na trojnásobek, pokud se mezi svodem a kovovou konstrukcí vyskytovala zeď.

Jako hraniční hodnota dostatečné vzdálenosti byla v ČSN ESČ 113  již v roce 1933 uváděna vzdálenost 2 m, bez specifikace materiálu, což by ve většině případů bylo i nyní dostatečné.

Zeď má obecně horší izolační vlastnosti než má suchý vzduch.(obsahuje vlhkost, příměsy, atd.)

Všimněte si logického  rozporu v ČSN 34 1390(ed. 2. 1969), kdy pro možnost povrchového přeskoku po zdi, byla uváděna vzdálenost 2a, tedy to samé , jako současný koeficient km=0,5.

ČSN EN 62305 oproti neplatné ČSN 34 1390 zanedbává možnost přeskoku po deštěm skrápěné zdi, asi by nebylo špatné to při projektování zohledňovat a doporučovat vzdálenost vyšší, cca 2x, než vyžaduje norma.  

[Jiří_Macků]

Pane Hájek díky za vysvětlení! Původně jsem se mylně domníval zda-li přeskok po zdi a doporučená vzdálenost 2a dle staré normy nějak nesouvisí s koeficientem km=0.5 - opak je pravdou, že tuto situaci nová norma vůbec neřeší  :-[