Izolátor, izolátorový řetězec, izolant, izolace zařízení

[Základní názvosloví v elektrotechnice, ČSN 34 5101, str. 72, ÚNM Praha 1971]

Součást zařízení sloužící k izolaci vodiče nebo přístroje, obvykle použitá jako podpěra nebo závěs. Nejznámějšími izolátory jsou podpěrné nebo závěsné izolátory venkovních vedení.

V praxi podle materiálu se používají izolátory skleněné, keramické a kompozitní.