Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2

[Jan Hájek]

Pokud by měla být v budoucí normě vydána opravdu mapa kompletního Česka s parametrem "počet blesků/1km2", pak by bylo nutno podle mého názoru tato data ještě nějakých pár let sbírat.

No jo, ale jsme zase u toho, vám vadí statistický výpočet a rád byste prosadil, aby se ochrana před bleskem dělala vždy pouze na té nejvyšší úrovni, jakmile se zařízení bude vyskytovat v oblasti, kde hrozí reálné riziko blesku (tzn. už tam někdy byla bouřka), to bohužel laická veřejnost nepřijme.

Na jednu stranu vám  data vytvořená  formou bouřkový den x 0,1 = počet zásahů bleskem na 1km² přijdou nepřesná (diskuze nad koeficientem přepočtu probíhaly více jak 50 let),  ale sběr těchto zdrojových dat probíhá již staletí se zvyšující se přesností. Na druhou stranu se nebráníte datům za pouhých 20-30 let, jakmile bude tato databáze vytvořena a to i přesto, že vzhledem ke způsobu sběru těchto dat, budou opět obsahovat nepřesné údaje, protože opět neregistrují každý výboj a není zas tak jednoduché a přesné odlišit výboj mrak-mrak od mrak-země.

To ještě můžeme jako ČR mluvit o štěstí, že než jsme se jako stát rozhoupali, jestli přesnější na polohu americká, nebo přesnější na počet výbojů francouzská čidla, došla evropským partnerům trpělivost a obě dvě nám v podstatě darovala. Počet těchto čidel je 2, což je bez součinnosti s německým a rakouským sběrným systémem téměř na nic. Tento sběr dat samozřejmě neprobíhá kvůli ochraně před bleskem, ale z důvodu zpřesňování meteorologických pozorování. A máte pravdu, oficiální spuštění bylo od roku 1999.

Ještě k jakékoliv statistice a hlavně té pro zásah bleskem, to že je statistická pravděpodobnost velmi malá, neznamená, že se to na konkrétním místě nestane, i ten nejhůře provedený hromosvod poskytuje vyšší ochranu, než krásně svázaná zpráva, že  vás s nejvyšší pravděpodobností  blesk nezasáhne.

PS: Za konkrétní obnos nenabízím mapku, ale produkt, který jí obsahuje a kromě ní, ještě 11 dalších států.

[Miroslav Macek]

No jo, ale jsme zase u toho, vám vadí statistický výpočet a rád byste prosadil, aby se ochrana před bleskem dělala vždy pouze na té nejvyšší úrovni, jakmile se zařízení bude vyskytovat v oblasti, kde hrozí reálné riziko blesku (tzn. už tam někdy byla bouřka), to bohužel laická veřejnost nepřijme.

Na jednu stranu vám  data vytvořená  formou bouřkový den x 0,1 = počet zásahů bleskem na 1km² přijdou nepřesná (diskuze nad koeficientem přepočtu probíhaly více jak 50 let),  ale sběr těchto zdrojových dat probíhá již staletí se zvyšující se přesností. Na druhou stranu se nebráníte datům za pouhých 20-30 let, jakmile bude tato databáze vytvořena a to i přesto, že vzhledem ke způsobu sběru těchto dat, budou opět obsahovat nepřesné údaje, protože opět neregistrují každý výboj a není zas tak jednoduché a přesné odlišit výboj mrak-mrak od mrak-země.

To ještě můžeme jako ČR mluvit o štěstí, že než jsme se jako stát rozhoupali, jestli přesnější na polohu americká, nebo přesnější na počet výbojů francouzská čidla, došla evropským partnerům trpělivost a obě dvě nám v podstatě darovala. Počet těchto čidel je 2, což je bez součinnosti s německým a rakouským sběrným systémem téměř na nic. Tento sběr dat samozřejmě neprobíhá kvůli ochraně před bleskem, ale z důvodu zpřesňování meteorologických pozorování. A máte pravdu, oficiální spuštění bylo od roku 1999.

Ještě k jakékoliv statistice a hlavně té pro zásah bleskem, to že je statistická pravděpodobnost velmi malá, neznamená, že se to na konkrétním místě nestane, i ten nejhůře provedený hromosvod poskytuje vyšší ochranu, než krásně svázaná zpráva, že  vás s nejvyšší pravděpodobností  blesk nezasáhne.

PS: Za konkrétní obnos nenabízím mapku, ale produkt, který jí obsahuje a kromě ní, ještě 11 dalších států.

Souhlas, já myslím, že si v podstatě rozumíme.
Jediný rozdíl mezi námi je, že to, co Vy nazýváte střední hodnotou, já nazývám hausnumerem a naopak.

[H]

Měl bych dotaz přímo k výpočtu rizika.
Je několik souvisejících objektů, navzájem od sebe vzdálených 4-10 m.

Mám k nim při výpočtu přistupovat ke každému samostatně a pro každý z nich uvažovat sousedící objekty okolní budovy pro činitel polohy/prostředí (počet objektů = počet výpočtů rizika), anebo k nim mám přistupovat jako k jedinému objektu o celkových rozměrech obestavěné plochy (= jeden výpočet rizika společný pro všechny objekty)?

[Jirka Š. Svejkovský]

Zaujala mě jedna věc. Elektrikáře učím, že žádný hromosvod je lepší, než špatný (aby to neflákali).
Jímače poněkud zvyšují pravděpodobnost zásahu. Co udělá úbytek napětí na svodu uzemněném třeba 500 Ohm?
To není hromosvod, to je ruská ruleta.

[tatahub]

Nepřipravuje se už nějaká nová norma na hromosvody,která by současné mnohdy neřešitelné požadavky zjednodušila??

[Jan Hájek]

Nepřipravuje se už nějaká nová norma na hromosvody,která by současné mnohdy neřešitelné požadavky zjednodušila?

Ano, 1.dubna vyjde novela, která zakáže napětí, proud a vodivost kovů.

[tatahub]

No už bylo načase ,současného souboru má hodně lidí plné zuby,nicméně seriozně-od kdy se začal připravovat současný soubor? ví to někdo?

[Jan Alin]

Ano, 1.dubna vyjde novela, která zakáže napětí, proud a vodivost kovů.

Co takhle zakázat blesky a přepětí, to by problém vyřešilo.  ;)

[Jan Hájek]

Současný soubor začal vznikat již před rokem 1750. Seriozně. Předtím se to svádělo na démony co se rouhají Bohu.