Budou reagovat chrániče bez uzemnění na oddálenou zem?

[Jan Polínek]

Dříve jsem pracoval u firmy, která prováděla elektrický ohřev výhybek  na železnici.
Jako zdroj sloužilo většinou trafo s 25kV na 460V.
Střed tohoto trafa se musel uzemnit tzv. oddálenou zemí (tj.5m od kiosku izolovaně a potom pozinkovanou pásovinou) z důvodu správné činnosti chrániče.
Zajímalo by mě, jestli by reagovali chrániče i bez tohoto uzemění?
Topné tyče, které jsou umístněny ve výhybce jsou spojeny dostatečně silně s kolejí, tudíž by ten chránič měl reagovat i bez uzemění toho středu trafa.
Nebo ne?

[Jiří Schwarz]

To, co popisujete, by se dalo označit na síť TT, to znamená, že je uzemněn jeden "bod" zdroje a u spotřebiče jsou nějak spojeny se zemí neživé části.
V síti TT je činnost proudového chrániče naprosto standartní záežitost.

Pokud by nebyl nějaký bod u zdroje uzemněn, chovalo by se to jako síť IT, tam je možnost využití proudového chrániče problematická.

A síť TN je problém na železnici využít tam, kde by se "strojeným" spojením kolejnic se zemí zhoršila činnost kolejových obvodů, kde se se zvýšilo vedení zpětných trakčních proudů zemí,...

[Radim Strycharski]

Střed tohoto trafa se musel uzemnit tzv. oddálenou zemí (tj.5m od kiosku izolovaně a potom pozinkovanou pásovinou) z důvodu správné činnosti chrániče.
Zajímalo by mě, jestli by reagovali chrániče i bez tohoto uzemění?
Topné tyče, které jsou umístněny ve výhybce jsou spojeny dostatečně silně s kolejí, tudíž by ten chránič měl reagovat i bez uzemění toho středu trafa.
Nebo ne?

Používají se dvě sekundární vinutí, jedno na ohřev výhybek, druhé na napájení zabezpečovacího zařízení. Oddálená zem se používá na to vinutí zab.zař. ve vzdálenosti zpravidla 15 m. Vinutí ohřevu výhybek se uzemňuje na zemnič kiosku. Síť nn je TT a poruchový proud se uzavírá z koleje přes zem a zemnič kiosku do trafa. Kdyby se jednalo o síť IT (sek. vinutí by nebylo uzemněno), poruchový proud by byl jen kapacitní a pravděpodobně by nebyl vybavovací vzhledem k používaným chráničům 300 mA.

[Jan Polínek]

To, co popisujete, by se dalo označit na síť TT, to znamená, že je uzemněn jeden "bod" zdroje a u spotřebiče jsou nějak spojeny se zemí neživé části.
V síti TT je činnost proudového chrániče naprosto standartní záežitost.

Pokud by nebyl nějaký bod u zdroje uzemněn, chovalo by se to jako síť IT, tam je možnost využití proudového chrániče problematická.

A síť TN je problém na železnici využít tam, kde by se "strojeným" spojením kolejnic se zemí zhoršila činnost kolejových obvodů, kde se se zvýšilo vedení zpětných trakčních proudů zemí,...
Ano,je to síť TT,to jsem zapomněl napsat. Děkuji za odpověď! :)

[Jan Polínek]

Používají se dvě sekundární vinutí, jedno na ohřev výhybek, druhé na napájení zabezpečovacího zařízení. Oddálená zem se používá na to vinutí zab.zař. ve vzdálenosti zpravidla 15 m. Vinutí ohřevu výhybek se uzemňuje na zemnič kiosku. Síť nn je TT a poruchový proud se uzavírá z koleje přes zem a zemnič kiosku do trafa. Kdyby se jednalo o síť IT (sek. vinutí by nebylo uzemněno), poruchový proud by byl jen kapacitní a pravděpodobně by nebyl vybavovací vzhledem k používaným chráničům 300 mA.
Ty 2 vinutí se nepoužívají všude,záleží na projektu. Já osobně, jsem setkal s těmito 2 vinutími jen párkrát a dělali jsme to přesně naopak. Oddálenou zem jsme dali na vinutí pro EOV a zab.zař. jsme uzemnili na zemnič kiosku.Jinak vám,ale děkuji za odpověď! ;)