Proč se při výpočtech u obvodů vn zanedbává kapacita?

[Ondřej Burýšek]

Proč se při výpočtech u vedení vn pracuje pouze s náhradním schématem R (činný odpor) L (indukce) a C se zanedbává?
Všude jsem se dočetl že vliv kapacity jak na kabelové tak na vrchní vedení vn je zanedbatelný a proto ...
Můžete mi někdo osvětlit proč je u vn zanedbatelný a u vvn se již normálně počítá s příčnou admitancí? :-\

[Ondřej Šebesta]

Při řešení ustáleného chodu do 35kV se neuvažuje příčná admitance všech prvků soustavy, protože v tom případě jsou proudy v příčném směru (protékající přes kapacitu a konduktanci) zanedbatelné proti proudům ve směru podélném a nemají proto podstatný vliv na ůbytky napětí a ztráty výkonu.

U sítí vvn a ZVN v US je to tak, že rozlehlost těchto sítí a velikost napětí neumožňuje použít při řešení ustáleného stavu tak velká zjednodušení jako byla použita u sítí vn a nn. Proudy v příčném směru přenosu (konduktancí a kapacitami vodičů) jsou řádově srovnatelné s proudy odběrů a mají tedy podstatný vliv na ztráty výkonu a úbytky napětí.

[Ondřej Burýšek]

Děkuji za odpověď.

Potom tedy pro výpočet úbytku napětí na kabelech vn (fázový úbytek) = R.I.cosφ+ X_L.I.sinφ

kde XL - indukční reaktance?

Pro výpočet kapacity kabelů (uspořádaných v trojúhelníkovém svazku - 3 žíly, uloženém do výkopu ) mohu použít empirický vzorec 

C = 0,0242/ (log (d/r))

nebo je tento vzorec platný pouze pro vrchní vedení a kapacita kabelu se dá určit pouze z měřením nabíjecího proudu? (vím že by to mělo být v materiálových listech, jde mi o to jak se k tomu dobrat jinou cestou)